Přeskočit na hlavní obsah

Zima je tu!

 Letos si sníh zase docela pospíšil, sice nenapadlo zatím tolik, něco málo stihlo i roztát, ale je znát, že zima letos přichází ještě před prvním prosincem. A zima s sebou nese mnohá úskalí. Naštěstí jsme dobře zásobeni dřevem, přítel mi nasekal hromadu třísek na podpal, takže si vždycky jenom v košíku nanosím dřevo, které už stačilo přes léto krásně vyschnout, takže parádně hoří. A práce je s tím docela dost, takže vyběhnu do sklepa v rychlosti, když Julinka spí.  

A pak je tu problém, jak doma zabavit malé dítě. Ráno a večer pouštím Julince na chvíli pohádky v televizi, ale přes den si hodně hrajeme, teď Julču hrozně baví stavět věž z kostek, a vkládačka se zvířátky. Pořád taky trénujeme na nočník - Julinka je moc šikovná, už se dokonce párkrát stalo, že nočník sama donesla, tak jsme rychle sundali plenku, posadili, a šlo. Mám velikou radost! 






Minulý týden mě skolila taková menší viróza, dva dny jsem měla lehkou teplotu, ale nejotravnější byla rýma. A samozřejmě to chytila i Julinka - tedy jen rýmu, teplotky naštěstí neměla. Takže jsme byly doma, naštěstí mám doma vždycky menší zásoby, takže nakupovat jsem nemusela, uvařila jsem špenát a tuňákový salát, snažím se většinou vařit na dva dny, a dalo se to zvládnout. 

Jako jo, ono to bylo celkem náročné, s teplotou se starat o Julču, ale byla fakt hodná, tak jsme spolu ležely v posteli, a pak jsme si chvíli hrály, odpočívat se moc nedalo. A Julinka tu rýmu snášela docela dobře, mám odsávačku a nosní kapky, a fakt to nebylo nic strašného, tak doufám, že už budeme zdraví po zbytek zimy! 



A další velká věc - Julinka si doma nechává papučky. Ponožky nechce, ale protože teď už jsou hlavně ráno ještě studené podlahy, rozhodla jsem se zkusit alespoň papuče, místo punčocháčí, které jsou dost nepraktické na doma. A papučky se jí líbí - má tedy dvoubarevné, přijde mi to roztomilé, já nosím také každou ponožku jinou. Mám radost, že si je nechává, a minule mi ji dokonce donesla, když ji ztratila, takže jsme ji daly zpátky. 


A když se dílo podaří, je potřeba si zatleskat, no ne?



A první sníh, který si může Julinka užít! Vloni byla ještě v hluboké korbě a zabalená ve fusaku, když sněžilo, tak byl kočárek téměř celý obalený pláštěnkou, takže z toho nic neměla, ale letos, když chodí, a zkoumá svět, je to něco jiného! 

Tak si vzala kousek sněhu, a maminka to stihla vyfotit. Taky jsme prvně vyzkoušely krásné růžové zimní boty, jsou vysoké, uvnitř zateplené, s kožíškem, paráda, nožky jsou v teple! 



Stihla jsem navštívit i knihobudku, ale tentokrát mě nic nezaujalo, ale vzala jsem tam stoh časopisů, co jsem vytřídila při úklidu. Těší mě, že je nehodím do kontejneru, ale někomu ještě udělají kus radosti. 


A takhle mi Julča zdárně asistuje při úklidu - pomocník k nezaplacení, všechno vyházet, hrabat se v časopisech, sem tam kus utrhnout... Minule jsem nedávala chvíli pozor, na nočním stolku jsem měla rozečtenou knížku, a co myslíte? Za chvíli mi Julča přinesla záložku, kterou jsem měla založenou stránku. Ta radost v dětských očích, když na mě záložkou máchala, to bylo k nezaplacení! Ještě, že si pamatuji, kde jsem při čtení skončila! 

Ale skříňky už Julinku tolik nebaví, nechává na pokoji i sušák na prádlo, z kterého ráda stahovala oblečení. 


A takto si někdy u snídaně hrajeme na schovku. 


Tady spí Julinka jako andílek...


...a takto se vzteká před usnutím, ještě někdy mívá menší záchvaty pláče, to když se jí chce spát, ale ona přitom chce tolik moc udržet očka otevřená... 

Ale jinak se máme fajn. Dny letí jako střela, za chvíli budou Vánoce - už za měsíc - a já už se teď hrozně těším na jaro, na slunce, kvetoucí rostliny, protože ta zima mi přijde každým rokem delší a delší, ale chápu, že pro přírodu je to jen dobré! A asi si letos užijeme opravdovou dlouhou, ledovou a zasněženou zimu, mám takový pocit. Ale uvidíme. 

V pátek se ještě chystáme k nám na vánoční jarmark, u školy budou mít děti vystoupení a je tu vždycky i prodej pěkných výrobků, tak určitě v příštím článku bude info, jak se nám tam s Julinkou líbilo. Snad nebude pršet, protože to bych zůstala doma.

Přeji Vám všem krásné listopadové dny, pokud máte rádi zimu a mráz, užívejte počasí, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Je fajn , že co se týče zdraví to nebylo nic vážného . Máš krásné zimní fotky . Pokud vám vyjde jarmark , užijte si ho . Taky je mám moc ráda .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Zima a Vánoce

 Včerejším dnem oficiálně začala zima. Já ji však každý rok vnímám daleko dřív. Od dětství ji mám spojenou s první vyloupnutou čokoládkou z adventního kalendáře. Tím dnem pro mě začalo odpočítávání do Štědrého dne a těšení se na Ježíška, a nejvíce samozřejmě na dárečky. Od malička bydlím na horách, a proto patřím k těm šťastným lidem, kteří si v dětství užívaly kupy sněhu, sáňkování, stavění sněhuláků a jiných hrátek do sytosti. To jsem vždycky milovala. Ráno, o vánočních prázdninách, jsem nabalená v zimní kombinéze vyběhla se sáňkami na kopec a vracela jsem se až k obědu, protože mě hrozně bavilo sjíždět kopec dolů pořád dokola. Poslední roky máme ty zimy bohužel takové chudší, sníh moc nepadá, loni začal padat až tři dny po Vánocích, a letos napadl před dvěma týdny, ale rychle zase roztál. Podle předpovědi má zatím na Štědrý den pršet, tak uvidíme. Zima pro mě byla tajemným a zvláštním obdobím. Vůně studeného vzduchu, praskající sníh pod nohama, a dodnes miluji tu výzdobu. Nejvíc...