Knižní recenze 410 Afghánec

 Autor: Frederick Forsyth

Žánr: Špionážní, Thriller, Historický 

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Léto roku 2005 se v Londýně zvýšila aktivita sebevražedných atentátníků, z nichž většina byla pákistánské národnosti. Po událostech jedenáctého září to ve společnosti opravdu vřelo, a nejen Američané byli ve střehu. Západní bezpečnostní služby si nemohou dovolit opominout ani sebemenší stopu, která by pomohla odhalit plány teroristů. A proto když v září 2006 dojde při policejnímu zásahu k sebevraždě neznámého Egypťana, který se ještě před činem pokusil zničit svůj laptop, zprvu to nevypadá, na jakou velkou stopu se tajné služby dostanou. 

I když si Tewfík Al-Qur myslel, že rozbitím počítače zničil i všechny soubory v něm uložené, velice se mýlil. Nejvyšší bankéř Al-Kajdy měl totiž mezi třiaosmdesáti soubory jeden velice podivný, s názvem Al-Isra, což se vztahuje k jedné epizodě proroka Mohameda. A podle volného výkladu to vypadá, že se teroristé chystají k opravdu velké akci - pro zbožné muslimy se jedná o něco, co změní svět... Toto ostatně potvrdí i odborníci na Korán z celého světa.

Není jasné, jak dlouho mohou vyšetřovatelé tápat, ale je jasné, že musí mít výsledek co nejdříve a zlikvidovat pokus o útok ještě v zárodku. Jenže záhy se CIA a její buňky octnou na mrtvém bodě. A tak dojde k realizaci zdánlivě šíleného nápadu. Pokusit se proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů. 

A pro splnění tohoto úkolu není nikdo lepší a vhodnější než Mike Martin. Díky genové výbavě - snědé pleti, tmavým vlasům, se může úplně v pohodě vydávat za Afghánce. A má také četné zkušenosti z bojů, kdy v jednotce SAS procestoval Pákistán i Afghánistán, a postupoval po hodnostním žebříčku opravdu vysoko. Nakonec se dostal i do Kuvajtu, kde se účastnil mnohých nočních přepadení a nasbíral další velmi cenné zkušenosti. 

Jenže tento nový úkol, to je něco úplně jiného. Má na sebe vzít identitu dosud žijícího Afghánce, Izmata Chána, ten totiž již několik let žije v izolovaném vězení. Mike se rozhodne úkol přijmout, zejména proto, že se před lety v rámci jedné mise s Izmatem setkal, a to oba svým způsobem poznamenalo. Zná důvěrně prostředí, kde Izmat vyrůstal, a vzhledem k tomu, že Afghánci zemřela během války žena i dítě, není nikdo, kdo by jej znal důvěrněji z minulosti. 

Mikea tedy čekají měsíce tvrdého výcviku. Nechat si narůst plnovous a dlouhé vlasy, to je to nejmenší. Bude se muset naučit, jak sedět na patách, jak jíst, jak chodit, a jaké pozice zaujímat při modlitbách. Také bude muset umět verše z Koránu, a to dokonale zpaměti. A vzhledem k tomu, že na sebe bere identitu cizího člověka, je nutné, aby znal obličeje a jména lidí, se kterými měl Izmat co do činění, hlavně v Al-Kajdě. 

Týdny plynou, a Mike se chystá na nejnebezpečnější cestu svého života. Podaří se mu jeho těžký úkol, odhalí, co mají teroristé v plánu, a zabrání teroristickému činu, který má Al-Kajda v plánu? Pokud jej totiž někdo odhalí, čekají jej jistě mnohem horší věci než rychlá smrt... 

Hodnocení: Od autora jsem před lety četla Ikonu, a matně si vybavuji, že se mi knížka líbila. Proto když jsem v knihobudce uviděla Afghánce, přelétla očima zajímavou anotaci, rozhodla jsem se knížku si půjčit domů. Tohle téma je čtenářsky velmi vděčné, a vzhledem k tomu, že kniha vyšla již v roce 2006, byla jsem velmi zvědavá, jak autor téma uchopil. 

Bohužel ale mé dojmy z knihy jsou víceméně negativní, čekala jsem hodně, ale dostala jsem místo toho, s prominutím, slátaninu. První problém byl už ten, že jsem se nedokázala pořádně začíst. Ano, je tu hned ze začátku akce, kdy policie vtrhne do bytu bankéře z Al-Kajdy, čemuž předcházel sledovaný telefonát, a dostáváme se k notebooku, který měl být zničen, leč se to nepovedlo. 

A pak už věci dostanou spád, seznamujeme se s Mikem Martinem, pasáže z jeho minulosti se střídají s těmi z mládí Izmata Chána, a nakonec se osudy obou hrdinů střetnou. Samotná kostra příběhu není špatná, ovšem jeden zásadní problém je, že autor zahlcuje čtenáře příliš velkým množstvím zbytečných detailů, které ve výsledků neocení. Celá jedna stránka věnovaná obšírně popisu bojového letounu, příliš mnoho popisů účinků zbraně, zdlouhavý popis prostředí... 

Než se vlastně dostaneme k jádru příběhu, vyprchává výsledný dojem. Co už bylo trochu zajímavější, tak pár faktů věnovaných historii Al-Kajdy, detailů z útoků jedenáctého září, a pak také velmi zajímavé vhledy do muslimské kultury. "Všech devatenáct atentátníků z jedenáctého září proklouzlo bezpečnostními opatřeními, protože se chovali, byli oblečeni úplně normálně, slušní, ochotní, na ty je třeba dávat pozor. Dokonalé spící buňky." 

Pro Evropany zajímavý náhled na kořeny vzniku Al-Kajdy, já se dozvěděla mnoho zajímavých informací o Talibanu, a také jsem si vyhledala další informace, které se týkaly útoků z jedenáctého září. 

Ale tohle dobrou knihu nedělá. Čekala jsem více akce, napětí, jenže bohužel mi to přišlo celé splácané horkou jehlou, od hlavního děje pořád odbíháme pryč, abychom se dozvěděli spoustu nepodstatných detailů. O minulosti obou hlavních hrdinů se toho dozvíme hodně. Ale v současném vyprávění jsou postavy hrozně ploché, téměř bez emocí, a co mi strašně vadilo, tak některé situace nedávaly smysl s ohledem na věci, se staly pár stránek předtím! 

Přišlo mi i jako velká shoda náhod to, že Mikea vzali tak rychle mezi sebe, jasně, vystupoval jako Afghánec, pravověrný muslim, který nenávidí Západ a nevěřící, prošel poctivým výcvikem, přesto to celé k sobě příliš neladilo. A pořád jsem čekala, kdy už se něco začne dít, a ono tedy opravdu začne, posledních padesát stránek brázdíme moře v pašerácké lodi, přičemž se bude "něco" dít, ale ani hlavní hrdina netuší, co vlastně, víme jen, že ve hře je několik dalších lodí...

A závěr nakonec tedy... Byl jako ze špatného filmu, a celé to nějak zvláštně vyšumělo. Jasně, dá se říci, že vše dopadlo dobře, ale mé pocity z knihy jsou dost prázdné. Oceňuji, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých faktů z historie Afghánistánu, o počátcích teroristických buněk, ale přeci jen, tohle neměla být svým žánrem naučná kniha, nýbrž špionážní thriller...

Jsem z knihy velmi rozčarovaná, dávám padesát procent, a dnes nemůžu knížku sama za sebe svým čtenářům doporučit. Jistě se dá na dané téma najít spousta lepších titulů, ale tohle mi prostě nesedlo. Škoda, téma nebylo špatné, zpočátku měla kniha i potencionál, ale celé to sklouzlo do patosu. Za mě tedy dnes ne, opravdu.

A co Vy? Četli jste nějakou knihu od Fredericka Forsytha? Máte rádi jeho špionážní thrillery? Máte rádi knihy, které se zabývají islámem a jeho kulturou? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné listopadové dny, Vaše Eliss ♥