Přeskočit na hlavní obsah

Slunečné září

 Počasí je teď jako na houpačce. Převážně ještě převládá léto, ale dneska je pod mrakem, ač teplo, a rána a večery jsou chladná, už jsem i přitápěla. A v pondělí ráno, když jsem venčila Žofku, se v kopcích valila mlha, opravdové podzimní sychravo. Povětšinou teď prší v noci, což je fajn, vláha je potřeba, a přes den je zase příjemně. 

V pondělí i včera jsme byly s Julinkou na nákupech, stihla jsem i kávičku. Na dožínky v sobotu jsme nakonec nejely, autobusové spojení bylo naprd, takže zpátky bych musela pěšky, což by bylo přes pět kilometrů, navíc počasí bylo vrtkavé, brzy ráno pršelo, pak se na chvíli vyjasnilo, ale později odpoledne to zase vypadalo na déšť. Stejně je Julinka ještě malinká, nic by z toho pořádně neměla, příští rok už budeme moct jet i dožínkovým vláčkem, to už bude ťapat. 

Zatím ještě Julinka sama nechodí, přidržuje se nábytku, ale sama už vydrží chvíli stát. V pátek jdeme na roční prohlídku, tak doufám, že vše bude v pořádku. Včera večer při čištění zoubků jsem si všimla, že se nám už nahoře klube třetí zub! Já už to tak nějak tušila, Julinka byla posledních pár dní večer neklidná, i u jídla byla taková protivná, takže to byl ten důvod! 


Když jsme ve městě, vždycky Julince dám něco na žvýkání. Zabaví se tím, a taky to má jako malou svačinku. Kus rohlíku je na tohle ideální, sice je pak v kočárku trochu nepořádek, drobky, ale to nevadí. Stačí malým nástavcem kočárek vysát, a je zase pěkný. 


Takhle vyjeveně na mě Julinka kouká po odpoledním šlofíku - rozcuchaná, a ten výraz úplně říká: "Co chceš?" Ona má to probouzení takové těžké, vrtí se, ještě sebou párkrát znovu bouchne do peřin, než se rozhodne, že bude tedy opravdu vstávat. 

Já to mám s tím probouzením taky tak, než se po ránu vzpamatuju, chvíli to trvá. A úplně nejlepší je, když mě někdy po ránu telefonátem vzbudí přítel - to nevím, kde jsem, co se děje, proč mi volá... No prostě sranda. 



Listí je hrozně fajn na zkoumání, nejlépe všechno pochroupat! Julinka je rychlá jak vítr, musím pořád sledovat, co si dává do pusy, minule jsem zaparkovala kočárek u bankomatu, jdu vybrat peníze, a za ty dvě minuty už Julinka stihla utrhnout malý výhonek zelence, který byl nízko na parapetu, naštěstí není rostlina jedovatá, kousek už jsem jí tahala z pusy. 

Doma teď žádné pokojovky ani nemám, až bude Julinka větší, zase něco začnu pěstovat. 




Minulý týden jsem vytírala v obýváku, Julinka mě pozorovala z ložnice, tak jsem jí vykládala všechno možné, douklízím, mrknu do ložnice, a ona mi takto usnula vestoje! To jsem viděla prvně. A jak vypadala spokojeně! Tak jsem si to rychle vyfotila, a opatrně ji uložila do postýlky, ani neprotestovala, nevzbudila se, což bylo fajn. 


Brouček přede mnou utíkal, ale nakonec se mi ho podařilo cvaknout. 


Zatím nám počasí dovoluje se hodně procházet, a aspoň jednou denně, cestou z místní sámošky, se zastavíme u výběhu s ovečkami. Julinka je prostě miluje, když už je vidí z dálky, kope nadšeně nožičkama a křičí. Na ovečky se směje, chce si je pohladit, ještě na ně ale nedosáhne, ale když ji někdy šťouchnou do nohy čumákem, je šťastná a hrozně se směje.

Má hrozně ráda zvířátka, pořád kouká na pejsky, ve městě je ptačí voliéra, tam chodíme taky, ale ti ptáčci ji zatím moc nebaví, tak až bude starší. 




Všechny tyto tři věci jsem koupila v sekáči, doma vyprala, a plyšová Minnie je nová Julinčina kamarádka. Kraťasy se slunečnicemi snad ještě stihneme letos vynosit, mikina se srdíčky je lepší, ale v zimě už ji Julinka myslím obleče. Pěkné věci, a za pár korun. 


Už delší dobu jsem uvažovala o koupi plenkových kalhotek, přeci jen, Julinka už má rok, a mají být pohodlnější při pohybu a méně protékat. Tak jsem zvolila značku Pampers, dávám je převážně zatím na noc, a dobrý. Je to pohodlnější na navlékání, nemusím nic zapínat, Julinka se budí už tak jednou v noci, někdy už spí i celou noc. Některé děti si prý už umí i plenky rozepínat, to Julinka zatím nedělá, tak uvidíme časem. 


A v drogerii jsem si koupila i dva sprchové gely. Jedná se nejspíše o novinky značky Isana, jelikož jsem je viděla prvně. Erdbeer Sorbet voní po jahodách a citronech, já tam tedy spíše cítím ty jahody, tak trochu mi to evokuje vůni buchty, ale voní hezky. Summer melon voní moc hezky po melounech, vůně není přeslazená, což je fajn. 

Tak alespoň ještě v koupelně budu mít kus léta! 


V pátek nás čeká ještě ta prohlídka u doktora, příští týden se plánuji zastavit k babičce, a pokud bude hezky, zajedeme se podívat na trhy.

Užívejte září, snad si ještě užijeme slunce, děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Zdravím vás děvčata. Julinka je roztomilá a jak usnula ve stoje, to nemá chybu. Také se probouzím na etapy. Mějte se všichni krásně i v sychravém podzimu.

    OdpovědětVymazat
  2. Je moc fajn ,že Julinka má ráda zvířátka , protože si myslím ,že když je bude mít ráda takhle brzy , tak i v dospělosti bude mít k nim ten vztah pořád pozitivní . A když vidím , co jsou lidi schopný udělat zvířatům , tak každej další člověk s dobrou duší je potřeba . Minnie je super :). .

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, ta fotky Julinky stojící, spící ta je skvělá. Užívejte si pěkné počasí a procházky, snad bude i pěkné babí léto 😀😁

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je pěkné...My byliv Kralupech na dožínkách v sobotu, psal jsem o tom na bogu...Počasí je opravdu "přechodové"...Tak ať se Julince daří

    OdpovědětVymazat
  5. O víkendu bylo krásné letní počasí, teď už je podzimní sychravo. Mám v plánu jít s dětmi do parku na kaštany :) Ta fotka, kde spí Julinka vestoje je perfektní :DD Jak je spokojená <3 :) V sekáči jsi koupila moc hezké věci. Také tam ráda nakupuji.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...