Přeskočit na hlavní obsah

Aprílové počasí

Květen se přehoupnul do své poloviny, ale venku to vypadá spíše na březen, případně nepovedené aprílové počasí. Takový studený květen opravdu dlouho nepamatuji, počasí je opravdu studené. Včera ale teploty připomínaly zase léto. Dnes pro změnu dva stupně nad nulou, prší, a předvídán je i déšť, no tak se uvidí. 


Obloha ale včera zase kouzlila, variace mraků byly opravdu zajímavé, krásné a nadýchané. 


A taky jsme s Julčou cestou do sámošky narazily na prvního letošního slepýše. Nejprve jsem myslela, že je mrtvý, tak jsem se odvážila jít blíž a fotila jsem, ale když jsme se stejnou cestou z obchodu vracely, už tam nebyl. Tak asi jen odpočíval na sluníčku. Já vím, že slepýši jsou neškodní, dokonce to ani není had, nýbrž ještěrka, ale stejně z nich mám panickou hrůzu. Ale nevšímal si mě, ani se nepohnul, tak jsem rychle cvakla pár fotek. 


Při minulé návštěvě u paní doktorky jsem se ptala, jestli může už Julinka být ve sportovním kočárku. Už začíná sama sedět, a chodí pěkně po čtyřech, takže odpověď zněla ano. Tady je Julinka při první vyjížďce, to bylo o něco chladněji. V hlubokém kočárku se jí totiž už přestává líbit. Křičí, protože nevidí nic kolem, ve městě musím zastavit a vzít ji na chvíli ven se podívat, v autobuse jsem ji jednou měla i na klíně. 

No moc se jí v novém kočárku líbí. Vůbec nekřičí, spokojeně žvatlá, ale většinou je úplně potichu, protože spokojeně kouká kolem. A pak taky radostně kope nožičkama, to jsou někdy pěkně hlasité rány! Julinka je hrozně hodné a komunikativní miminko. Když jedeme autobusem, směje se na lidi kolem, případně jim něco hlasitě po miminkovsku vykládá. 

Mám kočárek značky Nuna, a jsem s ním velmi spokojená. Je lehoučký, dobře se s ním manipuluje, v pohodě s ním najedu do autobusu, opravdu paráda. Kočárek jsem podědila, je po jednom dítěti, ale v dobrém stavu, a myslím, že nám bude sloužit dlouho. 



A protože bylo včera opravdu nádherně, vyjely jsme si do města. Nakoupeno jsem měla z minulého dne, tak jsme sedly na kávu. Julince se to moc líbilo, venku byly obsazené jen tři stoly, takže pohodička. Dala jsem si ledovou kávu se zmrzlinou, v klidu jsem si ji mohla vypít, a ještě jsme se stihly projet po náměstí. 


A tak jsem zaběhla ještě do drogerie, a koupila dvě věci. Obě moje oblíbená značka Isana. Vlevo jsou koupelové krystaly You are Purfect. Voní po ovoci a obsahuje ibišek. Vůně je hodně sladká, upřímně ani nevím, k čemu bych ji přirovnala, ale při koupeli bude jistě fajn. A sprchový gel Golden Sands voní po kokosu a vanilce, já tam cítím spíše kokos, nevím, voní dost zvláštně, převládá tam spíše ten kokos. 

No, ta kombinace kokosu a vanilky mi tedy moc co do vůně nesedla. Ale tyto sprcháče jsou fajn, na kůži vytvoří bohatou pěnu a někdy je používám i místo pěny do koupele. Tak příště zkusím jinou vůni, každopádně s těmi koupelovými krystaly budu spokojená. Už se moc těším na horkou vanu. 


Takhle se Julinka směje před obědem... 


...a takhle během oběda, který jí zrovna moc nejede. Tohle byl konkrétně příkrm hovězí se zeleninou, s tím masem někdy trochu bojujeme. Ale je to velká zábava, alespoň tedy pro Julču, a já se nakonec začnu smát taky. I když je špinavé úplně všechno, včetně mých vlasů a brýlí. Nejradši má to ovoce a kaše, tak k večeři pomačkám třeba banán nebo povařím a nastrouhám jablka a zkombinuju to s tou kašičkou. 

Ale sní takhle všechno, zatím jí vyloženě nechutnal jen ten hrášek. 



Julinka mi dělá jen a jen radost. Hodně si spolu hrajeme, čteme si pohádky a je úžasně pozorovat ty pokroky ve vývoji. Už se zvládne postavit sama v postýlce a drží se. Ta radost v dětských očičkách, když zvládne něco nového, to je naprosto úžasné. Už se taky snaží vyškrábat na zahnuté křesílko, a nejvíce ji baví snažit se dostat ke kabelům, které jsou zahrazené, a i můj počítač ji zajímá, musela jsem noťas přesunout jinam. 

Dávám vždycky pozor, co je kolem a v dosahu. 

Taky už se zajímá o mini plyšovou houpačku, tak ji občas pohoupám. Je fajn že je tam to sedátko, z kterého by neměla vypadnout, ale i tak samozřejmě raději přidržuju. Ale houpání Julinku opravdu moc baví. Škoda že tu nemáme poblíž dětské hřiště. I tak ale jezdíme často ven, pokud je počasí, doma mě to nebaví a nudím se. Tak aspoň na hodinku vypadnout ven je fajn, už se těším na léto, pokud nebudou extrémní vedra, budeme někam spolu chodit pořád. 

Chladné počasí má vydržet i zítra, uvidíme, jak se to vyvine dál. Tak si užívejte květnové dny, i když to počasí je opravdu vrtkavé. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji pěkný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Měly jste s Julinkou příjemný den. Ledovou kávu se zmrzlinou také miluju. Julinka roste jako z vody. Přeji vám hodně takových krásných dní.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný kočárek , Julinka je spokojené miminko a tak to má být :) .Užívejte se :) .

    OdpovědětVymazat
  3. je super, že jsi s kočárkem spokojená a malá si to krásně užívá :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jak říkáš, je to jak na houpačce, včera bylo chladno na bundu, chvíli se ukázalo sluníčko a měla jsem pak červený obličej :D Dnes je hezky, zítra má být také, ale pak se to má zase trošku pokazit, tak uvidíme, jestli předpověď vyjde.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...