Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2025

Záhadná hájenka na Trutnovsku

 Na Facebooku sleduju několik stránek zabývající se záhadami a vším okolo různých paranormálních jevů. A občas na mě vyskočí poměrně zajímavý příspěvek, ale po kliknutí na článek, který je přiložený, bývám často zklamaná a to z důvodu, že je v něm málo informací, či tu jsou vyložené nepřesnosti, jak zjistím při dalším pátrání na internetu.  A zrovna včera na mě vyskočil článek o záhadné hájence v obci Výšinka na Trutnovsku. Vyhledala jsem si nejprve informace o obci Výšinka, což je opravdu maličká vesnička - v roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. Mezi pamětihodnost, kterou stojí za to navštívit, patří Kaple sv. Rodiny z roku 1897.   Přesto však Výšinka přitahuje milovníky paranormálních jevů a lovce záhad. A to díky domku, který stojí na místě bývalé hájovny. K historii místa se mi podařilo dohledat, že hájenka byla před desítkami let zbourána. Stalo se tak po smrti hajného, který zemřel přímo v objektu, a pochován byl kus od místa, kde žil celý svůj život.  J...

Už je lépe

 Chřipku jsem neměla už roky a tak mě to dost semlelo. V úterý ráno mi přitom bylo ještě fajn. Nástup nemoci byl úplně nenadálý. Začalo to strašnými bolestmi svalů na nohách, pokračovalo rychlým atakem zimnice a horečky. Seděla jsem u rozpálených kamen a klepala mnou zima, ale cítila jsem, že mám horečku. Tak jsem brala Acylpyrin, pila čaje a potila se. Ovšem nejhorší byly ty bolesti břicha a průjem - sedlo mi to na střeva, "naštěstí", takže jsem pořád chodila na záchod a braly mě strašné křeče do břicha. Tohle bych fakt nikdy nikomu nepřála. Ovšem zajímavé je, že jsem měla pořád chuť k jídlu, ale dávala jsem si tedy jen dietní věci. Piškoty, pečivo, hořký čaj, ale stejně mě pořád bolelo břicho. Přítel je teď ještě doma, naštěstí to nechytil, takže se mohl v noci starat o Julinku, já jsem prostě nebyla schopná k ní vstát, jak mi bylo strašně. Nebrala jsem si ji ani k sobě do postele, měla jsem strach aby nebyla také nemocná, naštěstí jsem to z rodiny odnesla jedině já.  Ona t...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Knižní recenze 374 Dům na pobřeží

  Autor: Louise Douglas Žánr: Román, Drama, Mysteriózní Mé hodnocení: 80% Obsah: Edie se po dlouhých letech vrací na prosluněnou Sicílii. Ale nijak ji tenhle neplánovaný návrat netěší. Po deseti letech totiž zase potkává svého bývalého manžela Joea. Villa della Madonna del Mare je honosná vila, stojící na krásném pobřeží jen kousíček od vyhlášené pláže. A Edie se sem vrací jen proto, že jí bývalá tchýně Anna odkázala polovinu právě této nemovitosti.  Edie už více než deset let Annu nenáviděla a když se dozvěděla o její smrti, cítila jen velkou úlevu a zadostiučinění. Jak by kdy mohla Anně odpustit, když zničila její štěstí, rodinu a manželství? Dává totiž Anně za vinu to, že díky ní zemřel její milovaný syn Daniel, a Edie se od té doby změnila, a je jasné, že nejen ona. Joe se chová ke své bývalé ženě velmi formálně, jsou tu koneckonců jen proto, aby se vyřešily věci ohledně prodeje domu. Je přeci v jejich zájmu vilu co nejrychleji prodat. Joe potřebuje peníze, aby si mohl spl...

Půlka února je tu!

 Únor utíká jako blázen, dnes už je čtrnáctého, svátek má Valentýn, s tím se samozřejmě pojí i svátek zamilovaných. Někdo tento svátek odsuzuje, někdo ho má naopak rád, mě osobně nevadí, ač ho s přítelem nijak extra neslavíme, přeci jen, dokazujeme si lásku každý den, na to nemusí být přeci nic speciálního, že!  Ale přiznám se, že jsem se nechala zlákat a předevčírem jsem koupila "valentýnské" burgery - hovězí mleté, a bylo ve tvaru srdíčka. No, tak jsem ho připravila na večeři a bylo to hezké. Taky jsem stihla navštívit drogerii Rossmann  a nakoupit pár drobností.  Hami, Moje první kaše, Rýžovo-banánová, nemléčná. S Julinkou zdárně pokračujeme s příkrmy, hodně si oblíbila ovoce, meruňky, banány, zeleninu zatím ne, ani maso v příkrmech ji moc neoslovilo, a ani kojenecké ovocné čaje, které jsem koupila minule, pít nechce.  Ale tato kašička jí chutná. To hned poznám, jak zkoušíme něco nového, jak se jí rozsvítí očička, začne nadšeně brumlat a nejradši by si tu lži...

Čtivo, pastva pro duši?

 Čtení knih patří mezi mé milované koníčky už od raného dětství. Plynule číst jsem uměla už ve školce, to už jsem s nadšením hltala všechny možné dětské knížky, pohádky, ale nejvíce jsem si zamilovala dobrodružné příběhy, romány pro slečny a dívky mě nikdy moc nebraly. Knížky mě provázejí takřka celý život, není dne, kdy bych nepřečetla alespoň pár stránek, i když na rodičovské dovolené to není úplně jednoduché, ale večer si najdu alespoň pár minutek. Četba knih je pro mě vzácným okamžikem, který mám jen pro sebe, můžu se úplně uvolnit a ponořit se do napínavého příběhu, který se přede mnou začíná odvíjet.  Pořád dávám přednost klasickým papírovým knihám. Nemám žádnou čtečku, nestahuju si knížky do mobilu, tak nějak se mi to z principu příčí. Ale ono čtení knih je prospěšné i pro duši, nejen pro mozek, díky kterému si zdokonalujeme slovní zásobu a rozvíjí se naše fantazie. A odborníci se shodují, že pozitivní vliv čtení na naši psychiku nezávisí na tom, zda jde o "kvalitní lit...

Trápení ve škole

Každý z nás má na školní léta asi rozdílné vzpomínky. Já třeba na školku, potažmo základku, vzpomínám celkem ráda. Nejvíce si cením toho, že když jsem byla na základce, ještě nebyl zdaleka tak velký rozmach sociálních sítí, chytré mobily ještě nebyly v kurzu, takže jsme se spolužáky trávili čas jinak než koukáním do displejů mobilů, a počítače jsme samozřejmě už měli, jenže ještě takové ty velké "krabice."  Ale mobily samozřejmě spousta z nás ve třídě měla, hlavně na druhém stupni. Sice to byly ty modely s černobílým displejem, kde sedaly posílat jen esemesky, volat a případně hrát hada, ale i tak to bylo fajn. Dodnes si pamatuji na tu velkou radost z prvního telefonu, který jsem našla pod stromečkem, značky Siemens, a bylo to pro mě ohromné štěstí. No a tak jsem si vyměnila čísla se spolužačkami ze školy a dalšími kamarádkami, zase tolik jsem jich neměla, ale i tak to bylo fajn. Mohly jsme se spolu domlouvat ohledně úkolů do školy, nebo si domluvit sraz venku.   Ve třídě...

Počasí jako na houpačce

 Začátek týdne byl vyloženě jarní. Krásně teplo, sluníčko, ideální na procházky s kočárkem. Taky jsme si s Julinkou několikrát vyrazily, protože by byla velká škoda sedět doma. Ale už včera se počasí zase zkazilo, napadl lehký poprašek sněhu, a i dnes je pěkná zima. Vzhledem k tomu, že je teprve začátek února, je to vcelku pochopitelné.  V úterý jsem byla s Julinkou u doktora, na druhé očkování proti meningokokovi vakcínou bexsero. Zase jsem dala před očkováním Paralen čípek, a zdá se, že to fakt funguje - musím zaklepat na dřevo, protože zatím byla všechna očkování bez teplot a křiku, jen jednou měla v místě vpichu malou bouličku. A taky byla o něco spavější, ale jsem moc ráda, že nebyly teplotky.  Ptala jsem se na i na to nastřelování náušnic, ale u dětské doktorky se to už nedělá, musíme s tím jedině na chirurgii, protože ani na našem ORL už roky tohle nedělají. Uvidíme, ještě jsem to tam domlouvat nebyla, ještě si musím zjistit další informace. Ale byla bych moc ráda,...

Knižní recenze 373 Pro oči nevidím

  Autor: Marie Horová  Žánr: Detektivní, Mysteriózní  Mé hodnocení: 80% Obsah: Martin Stein se před lety vrátil z Německa a v současnosti pracuje v malém městečku jako dětský psycholog. Práce je to poměrně zajímavá, i když v mnohém náročná. Velkou výhodou ale je, že Martin si může řídit pracovní dobu sám, což mu umožňuje pořádat večírky s přáteli a užívat si staromládeneckého života, na který je léta zvyklý.  Proto když třiadvacátého dubna brzy ráno vzbudí Martina naléhavé zvonění u domovních dveří, je v prvé řadě rozmrzelý, a až pak překvapený. Ovšem příjemně, tedy alespoň na první pohled to tak vypadá. S Karlou Kastnerovou jej pojí dávné přátelství, kdysi spolu prožili i krátký románek. Jenže to s čím se Karla Martinovi svěří, je jasné, že nepřišla jen tak. Přišla kvůli svému synovi -  desetiletý Bert se ztratil šestnáctého listopadu cestou z florbalového tréninku.  U školy se rozloučil s kamarády, všechno bylo jako obvykle, ze školy to měl domů dvacet mi...

Zmizet jako pára nad hrncem

 Nevyřešené kriminální případy mě vždycky nesmírným způsobem přitahovaly, ráda čtu knížky na toto téma, ale na internetu je dostupná velká spousta článků a videí. A je to taky velká spousta let, co pravidelně sleduju publicistický pořad z dílny České televize Na stopě. Jedná se o převážně pátrací relaci, kde moderátor Roman Svoboda představuje různé případy pohřešovaných. Ať už se jedná o vykutálené podvodníčky, kteří už několik let zdárně unikají spravedlnosti, ženy a muže, kteří zmizeli neznámo kam za velice mrazivých okolností, ale také se tu objevily případy nalezených mrtvých lidí, které jaksi nikdo nepostrádá.  Pořad se vysílá v noci, a pak se ještě přes den reprízuje, no upřímně, pustit si jej v noci tak asi nejspíš neusnu, protože mě z toho pokaždé mrazí nepříjemně v zádech.  Zrovna minulý týden jsem si pořad pustila, další nový díl vyjde ve čtvrtek v noci. V minulém díle mě velmi zaujal případ Karla Poláka. Šestého a sedmého prosince loňského roku byl Karel Polák...

Knižní recenze 372 Ta druhá

  Autor: Joy Fieldingová Žánr: Román, Ze života, Romantický Mé hodnocení: 70% Obsah: Jill Plumleyová je už čtyři roky šťastně vdaná, a její život je tedy na první pohled hotová idylka. David je úspěšný rozvodový advokát, ve firmě, kterou založil se svými společníky se mu velmi daří, a finančně na tom tedy není vůbec špatně.  Ale přesto musí Jill chodit do práce, učí na univerzitě dokumentaristiku. David se totiž rozvedl se svou první ženou Elaine, které musí platit alimenty na děti plus další výdaje, které si zahořklá manželka vymyslí. Čtrnáctiletá Laura a o dva roky mladší Jason jsou právě v pokročilé fázi puberty, rozvod rodičů pořád nesou velmi těžce, a vztahy s macechou jsou, mírně řečeno, napjaté.  Sobotní piknik, který měl být jen jedním z mnoha v řadě, však změní Jill celý život, aniž to tuší. Už ten den začal tak nějak špatně, kdy se ráno pozvracela z krevet, pak zase cestou pro Davidovy děti málem bourala, a jako třešnička na dortu bylo zjištění, že je na piknik ...