Přeskočit na hlavní obsah

Počasí jako na houpačce

 Začátek týdne byl vyloženě jarní. Krásně teplo, sluníčko, ideální na procházky s kočárkem. Taky jsme si s Julinkou několikrát vyrazily, protože by byla velká škoda sedět doma. Ale už včera se počasí zase zkazilo, napadl lehký poprašek sněhu, a i dnes je pěkná zima. Vzhledem k tomu, že je teprve začátek února, je to vcelku pochopitelné. 

V úterý jsem byla s Julinkou u doktora, na druhé očkování proti meningokokovi vakcínou bexsero. Zase jsem dala před očkováním Paralen čípek, a zdá se, že to fakt funguje - musím zaklepat na dřevo, protože zatím byla všechna očkování bez teplot a křiku, jen jednou měla v místě vpichu malou bouličku. A taky byla o něco spavější, ale jsem moc ráda, že nebyly teplotky. 

Ptala jsem se na i na to nastřelování náušnic, ale u dětské doktorky se to už nedělá, musíme s tím jedině na chirurgii, protože ani na našem ORL už roky tohle nedělají. Uvidíme, ještě jsem to tam domlouvat nebyla, ještě si musím zjistit další informace. Ale byla bych moc ráda, kdyby Julinka náušničky měla. 


S příkrmy statečně pokračujeme, je to sice někdy pěkná řehole, ale snažím se alespoň třikrát denně. Pořád máme oblíbenou značku Hami - První lžičky. Nejvíce si zatím Julinka oblíbila meruňky a mrkev, hrášek taky boduje, ale různé ty masové variace jako krůta se zeleninou nebo králík zatím moc neoslovily. Maso moc nechce, ale snad se to časem zlomí. 

U krmení miminka musí být rodič opravdu trpělivý. Vždycky obalím lehátko, Julinku taky do dvou vrstev, a mám už vyhraněné oblečky, které se můžou zašpinit. Ony totiž ty skvrny od příkrmů nejdou dolů! Kamarádka mi doporučovala jakési Savo na praní, nebo je dobré hodit do pračky prý tablety do myčky a pak ty fleky pustí, no, nevím, mám spíš obavy, abych si nezničila pračku. 



Julinku minule moc zaujala moje knížka, když si čtu a ona leží vedle mě v posteli ráda si knížku ohmatává, zajímá ji všechno, stránky, obal, a už umí i hezky listovat. Snažím se nebýt na mobilu když ji mám u sebe, pořád si říkám, ať mě raději vidí číst... 



Julinka je pěkně živé miminko, už se dokáže překulit na bříško a jde vidět, že by se chtěla plazit, dosáhne i krásně na hračky. Je to hrozně fajn, vidět ty pokroky, společně si hrajeme, teď si oblíbila mluvícího plyšového medvídka, na toho se strašně řehtá. 

V noci strašně hezky spí, vzbudí se jen na jídlo, pak přebalím a jdeme zase spát. Kojím už tedy méně, výhradně spíše v noci, jinak dávám přes den více Bebu, a do toho ty přesnídávky. Mám spíš pocit že pro Julinku je důležitější u kojení než to mléko ta blízkost a to že jsme tak blízko u sebe. Brzy ráno kolem páté si ji vezmu k sobě do postele a spinkáme spolu, jinak je celou noc v postýlce.



Tohle lehátko je úplná bomba. Dá se polohovat, takže Julinka nesedí, ale je v takovém spíše lehu, a tak se dá parádně krmit. 


Dneska  v drogerii Rossmann jsem pokukovala po příkrmech v akci, a zaujal mě tento banánový nápoj pro kojence od pátého měsíce. BIO Banane stál kolem třiceti korun, není v něm žádný přidaný cukr a obsahuje vitamin C. Tak jsem se ho rozhodla na zkoušku koupit.


No a koupila jsem i kojenecké čaje. Sice všude píšou, že není potřeba krom kojeneckého a mateřského mléka zatím dávat miminku jiné tekutiny - případně, když je horko třeba kojeneckou vodu - ale když se může dávat miminku od čtyř měsíců, rozhodla jsem se je taky zkusit, jak Julince zachutnají. 

Banánový nápoj jsem jí dala trošku na lžičku. Rozzářená očička, dychtivý výraz a vesele kopající nožičky mě přesvědčily, že to byla dobrá volba. Tak trošku dostala, zatím jen tedy z lžičky, ale opravdu jen jako takovou ochutnávku. 

Dětský čaj LEROS obsahuje šípek, jablko, plod fenyklu, list ostružiny, kořen mrkve a květ lípy. Babydream má složení trochu jiné, tady jsou šípky, jablka, mrkev, červená řepa - vše z ekologického zemědělství. Tak jsem uvařila oba, mám několik flaštiček, ale ani jeden Julince nechutnal. Šklebila se, plivala, ale nevím, jestli spíš nebyla překvapená z toho, že jí dávám něco jiného než mléko. 

Ale třeba si na ně časem zvykne! 

Julinka roste jako z vody, krásně jí, žvatlá, směje se, je to, dle mého názoru, šťastné a spokojené miminko. Není větší štěstí než vidět rozzářená očička svého děťátka a ten úsměv a úžasný pocit lásky, který mi Julinka dává, je k nezaplacení. Jsem šťastná, že jsem se mohla stát maminkou! 

Studené počasí asi zase pár dní vydrží, uvidíme, zítra má být zataženo, už se moc těším na jaro, ten březen a duben už bude zase veselejší!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, užijte si volno, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Hezky si využila knížku z minulýho článku :) . Myslím , že v budoucnu bude Julinka čtenářka po mamince :) . Taky přeju fajn víkend vám oběma .

    OdpovědětVymazat
  2. U nás včera hodně foukalo, tak to bylo nepříjemné :( Krásné fotečky, moc jí to sluší, ta očička úsměv, to je parádní :) <3 Skvělé fotky s knížkou, bude to určitě čtenářka po mamince :) Moc hezké šatičky se zvířátky

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, Julinka je krásná kukačka a čtenářka to bude velká. Jablko nespadlo daleko od stromu 😄😄😄

    OdpovědětVymazat
  4. Že by Julinka byla čtenářka po mamince :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Dva roky plné štěstí

 Když jsem předloni v lednu na těhotenském testu uviděla dvě čárky, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Tak dlouho jsme se snažili, a už jsem se docela vzdávala i naděje, že se to kdy vůbec podaří. A pak to bylo najednou skutečné. S odstupem si pořád myslím, že mi prospěla dlouhá dovolená, kterou jsem měla v zimě, pominul stres z práce, a tak se zadařilo. Protože během pracovního shonu to nešlo vůbec.  A tak hned po vánočních svátcích, na začátku ledna, jsem si nadělila takový dáreček. Musím se přiznat, že jsem měla strach jít na první prohlídku, pořád ve mně hlodal červíček pochybnosti. Co když nakonec třeba těhotná vůbec nejsem, mám třeba jenom cystu, které mě trápily několik let opakovaně? A tak jsem se k doktorovi odhodlala jít až v půlce ledna - na můj svátek. Už tehdy mě asi dva dny trápily podivné ranní nevolnosti - ráno, ale i přes den, jednou jsem vyzvracela kus čokolády, a to už mi bylo divné.  V čekárně jsem byla jako na trní, pořád se mi honily hlavou ty nejhorší s...