Přeskočit na hlavní obsah

Počasí jako na houpačce

 Začátek týdne byl vyloženě jarní. Krásně teplo, sluníčko, ideální na procházky s kočárkem. Taky jsme si s Julinkou několikrát vyrazily, protože by byla velká škoda sedět doma. Ale už včera se počasí zase zkazilo, napadl lehký poprašek sněhu, a i dnes je pěkná zima. Vzhledem k tomu, že je teprve začátek února, je to vcelku pochopitelné. 

V úterý jsem byla s Julinkou u doktora, na druhé očkování proti meningokokovi vakcínou bexsero. Zase jsem dala před očkováním Paralen čípek, a zdá se, že to fakt funguje - musím zaklepat na dřevo, protože zatím byla všechna očkování bez teplot a křiku, jen jednou měla v místě vpichu malou bouličku. A taky byla o něco spavější, ale jsem moc ráda, že nebyly teplotky. 

Ptala jsem se na i na to nastřelování náušnic, ale u dětské doktorky se to už nedělá, musíme s tím jedině na chirurgii, protože ani na našem ORL už roky tohle nedělají. Uvidíme, ještě jsem to tam domlouvat nebyla, ještě si musím zjistit další informace. Ale byla bych moc ráda, kdyby Julinka náušničky měla. 


S příkrmy statečně pokračujeme, je to sice někdy pěkná řehole, ale snažím se alespoň třikrát denně. Pořád máme oblíbenou značku Hami - První lžičky. Nejvíce si zatím Julinka oblíbila meruňky a mrkev, hrášek taky boduje, ale různé ty masové variace jako krůta se zeleninou nebo králík zatím moc neoslovily. Maso moc nechce, ale snad se to časem zlomí. 

U krmení miminka musí být rodič opravdu trpělivý. Vždycky obalím lehátko, Julinku taky do dvou vrstev, a mám už vyhraněné oblečky, které se můžou zašpinit. Ony totiž ty skvrny od příkrmů nejdou dolů! Kamarádka mi doporučovala jakési Savo na praní, nebo je dobré hodit do pračky prý tablety do myčky a pak ty fleky pustí, no, nevím, mám spíš obavy, abych si nezničila pračku. 



Julinku minule moc zaujala moje knížka, když si čtu a ona leží vedle mě v posteli ráda si knížku ohmatává, zajímá ji všechno, stránky, obal, a už umí i hezky listovat. Snažím se nebýt na mobilu když ji mám u sebe, pořád si říkám, ať mě raději vidí číst... 



Julinka je pěkně živé miminko, už se dokáže překulit na bříško a jde vidět, že by se chtěla plazit, dosáhne i krásně na hračky. Je to hrozně fajn, vidět ty pokroky, společně si hrajeme, teď si oblíbila mluvícího plyšového medvídka, na toho se strašně řehtá. 

V noci strašně hezky spí, vzbudí se jen na jídlo, pak přebalím a jdeme zase spát. Kojím už tedy méně, výhradně spíše v noci, jinak dávám přes den více Bebu, a do toho ty přesnídávky. Mám spíš pocit že pro Julinku je důležitější u kojení než to mléko ta blízkost a to že jsme tak blízko u sebe. Brzy ráno kolem páté si ji vezmu k sobě do postele a spinkáme spolu, jinak je celou noc v postýlce.



Tohle lehátko je úplná bomba. Dá se polohovat, takže Julinka nesedí, ale je v takovém spíše lehu, a tak se dá parádně krmit. 


Dneska  v drogerii Rossmann jsem pokukovala po příkrmech v akci, a zaujal mě tento banánový nápoj pro kojence od pátého měsíce. BIO Banane stál kolem třiceti korun, není v něm žádný přidaný cukr a obsahuje vitamin C. Tak jsem se ho rozhodla na zkoušku koupit.


No a koupila jsem i kojenecké čaje. Sice všude píšou, že není potřeba krom kojeneckého a mateřského mléka zatím dávat miminku jiné tekutiny - případně, když je horko třeba kojeneckou vodu - ale když se může dávat miminku od čtyř měsíců, rozhodla jsem se je taky zkusit, jak Julince zachutnají. 

Banánový nápoj jsem jí dala trošku na lžičku. Rozzářená očička, dychtivý výraz a vesele kopající nožičky mě přesvědčily, že to byla dobrá volba. Tak trošku dostala, zatím jen tedy z lžičky, ale opravdu jen jako takovou ochutnávku. 

Dětský čaj LEROS obsahuje šípek, jablko, plod fenyklu, list ostružiny, kořen mrkve a květ lípy. Babydream má složení trochu jiné, tady jsou šípky, jablka, mrkev, červená řepa - vše z ekologického zemědělství. Tak jsem uvařila oba, mám několik flaštiček, ale ani jeden Julince nechutnal. Šklebila se, plivala, ale nevím, jestli spíš nebyla překvapená z toho, že jí dávám něco jiného než mléko. 

Ale třeba si na ně časem zvykne! 

Julinka roste jako z vody, krásně jí, žvatlá, směje se, je to, dle mého názoru, šťastné a spokojené miminko. Není větší štěstí než vidět rozzářená očička svého děťátka a ten úsměv a úžasný pocit lásky, který mi Julinka dává, je k nezaplacení. Jsem šťastná, že jsem se mohla stát maminkou! 

Studené počasí asi zase pár dní vydrží, uvidíme, zítra má být zataženo, už se moc těším na jaro, ten březen a duben už bude zase veselejší!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, užijte si volno, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Hezky si využila knížku z minulýho článku :) . Myslím , že v budoucnu bude Julinka čtenářka po mamince :) . Taky přeju fajn víkend vám oběma .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....