Zmizet jako pára nad hrncem

 Nevyřešené kriminální případy mě vždycky nesmírným způsobem přitahovaly, ráda čtu knížky na toto téma, ale na internetu je dostupná velká spousta článků a videí. A je to taky velká spousta let, co pravidelně sleduju publicistický pořad z dílny České televize Na stopě. Jedná se o převážně pátrací relaci, kde moderátor Roman Svoboda představuje různé případy pohřešovaných. Ať už se jedná o vykutálené podvodníčky, kteří už několik let zdárně unikají spravedlnosti, ženy a muže, kteří zmizeli neznámo kam za velice mrazivých okolností, ale také se tu objevily případy nalezených mrtvých lidí, které jaksi nikdo nepostrádá. 

Pořad se vysílá v noci, a pak se ještě přes den reprízuje, no upřímně, pustit si jej v noci tak asi nejspíš neusnu, protože mě z toho pokaždé mrazí nepříjemně v zádech. 

Zrovna minulý týden jsem si pořad pustila, další nový díl vyjde ve čtvrtek v noci. V minulém díle mě velmi zaujal případ Karla Poláka. Šestého a sedmého prosince loňského roku byl Karel Polák i s manželkou v Karlových Varech. Ten den bylo nahlášeno jeho pohřešování, a to jeho manželkou. Polákovi si vyjeli do města na maturitní ples jedné ze svých dcer. 

Dcera později vypověděla, že již na plese byl otec podivně neklidný, jakoby se něčeho bál, cítila z něj silnou nervozitu a napětí. Manželka proto souhlasila s Karlem, že si půjdou dříve lehnout. Zde je citace části její výpovědi: "Po příchodu na pokoj jsme si šli hned lehnout, ale manžel nemohl dlouho usnout. Pořád se bál, že se něco stane. Nakonec teda asi na dvě hodinky zabral, ale od čtyř už jsme byli zase vzhůru a povídali si. Jenže on pořád dokola opakoval, že má strach, že se nám něco stane..." 

Manželka se rozhodla Karla vytáhnout na procházku, na čerstvý vzduch. Když se však vrátili zpátky, jeho stavy přetrvávaly. "Všechno to vyvrcholilo tím, že mi řekl, že musí jít pryč, protože se to neštěstí má stát jeho rukou. Já jsem se mu snažila v odchodu zabránit, ale on otevřel okno, jakože se musí nadýchat čerstvého vzduchu, najednou vylezl na parapet a vyskočil ven." 

Kamerové záznamy z města ukazují, jak kulhající Karel utíká městem, neznámo kam. Při skoku z pěti metrů si pravděpodobně vykloubil kotník. Podle policisty, který v pořadu vystupoval, šlo o záchvat panické ataky. U sebe měl hotovost ve výši tisíc korun, občanku a jinak nic. Z kamerových záznamů je patrné, že na sobě měl lehkou mikinu, džíny a tenisky. Do chladného počasí velmi nevhodný oděv. 

Naposledy byl viděn v ulici Varšavská, a od té doby se Karel neozval nikomu ze svých známých. Zajímavostí je, že pokud se u něj již v minulosti vyskytly podobné stresové situace, měl ve zvyku vlézt do kádě se studenou vodou, kterou měl na zahradě. Tak nejspíš to působí, že při záchvatu panické ataky nebral žádné léky, ale pomohla mu ledová voda. 

Tak ona mohla zapůsobit asi nejspíše ta změna prostředí, ta může tyto nepěkné stavy pomoci vyvolat, a pokud Karel třeba nebral žádné léky na úzkosti nebo je neměl u sebe, bylo zaděláno na malér. Manželka připustila, že ve zkratovitém jednání byl schopen skočit i do řeky. Ale dosud se nepodařilo najít žádnou stopu, ani řeka nevyplavila tělo. 

Dále byla v reportáži uvedena informace, že manželka se obrátila na senzibila a ten jí potvrdil informaci, že Karel se pořád nachází v Karlových Varech. Ale jinak - žádné další stopy, policie tápe, nikdo neví, co se vlastně stalo. Je Karel naživu, nebo ne? Může se pohybovat mezi bezdomovci, či snad začal nový život jinde, jak také zní další teorie policistů? 

Článek o zmizení je zde, není ale moc podrobný, v pořadu Na stopě byla reportáž podrobnější. 

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/802352/karel-utekl-z-hotelu-manzelce-pred-ocima-po-karlovych-varech-hopsal-po-jedne-nevideli-jste-ho.html

Dvaadvacátého prosince roku 2022 došlo k podivnému zmizení tehdy čtyřiadvacetileté Nikoly Králové. Celostátní pátrání bylo vyhlášeno až o osm dní později, tedy třicátého. Ten den, dvaadvacátého, ji viděla naposledy její matka. Popovídaly si spolu v obchodě, ale Nikola se nesvěřila, že by se chystala někam odjet. 

Na sobě měla světle hnědou bundu, maličkou kabelku, a jinak nic. Od té doby není známo, kam se Nikola mohla vydat. Podle dostupných informací se jí měl rozbít telefon někdy mezi dvaadvacátým prosincem. Od té doby je nedostupný. Stopy nejsou téměř žádné. Nikdo dívku neviděl, ani v autobuse, vlaku, neobjevila se ani na žádném z kamerových záznamů. 

Jedinou stopou je to, že onen mobilní telefon byl naposledy aktivován o půl druhé v noci. Nikola o sobě od té doby nepodala žádnou zprávu, neozvala se nikomu z příbuzných, a jak jsem už zmínila výše, nejsou vůbec žádné indicie, proč by odešla z domu. S rodinou měla dobré vztahy, neměla žádný důvod utéci z domu, a přeci jen, ve čtyřiadvaceti letech už je člověk celkem vyspělý. 

I o tomto zmizení byla reportáž v pořadu Na stopě, ale už v roce 2023, tuším. 

Zde je odkaz na velmi strohý článek z internetu: 

https://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/mlada-zena-z-taborska-zmizela-dva-dny-pred-vanoci-nevideli-jste-ji-20221230.html

Policie má samozřejmě několik variant, co se mohlo stát. Nikola začala někde nový život, odstřihla se od všech známých a příbuzných a skrývá se před světem. Nebo se mohla stát obětí trestného činu - únosu, vraždy, těžko říct. 

Samozřejmě, ono těchto případů je velká spousta. Databáze pohřešovaných je často aktualizována, většina pohřešovaných se najde celkem rychle. Hodně pomáhají sociální sítě, případně i pátrači v terénu. Pohřešované děti se mohly ztratit třeba v neznámém prostředí, nebo se při procházce odpoutat od rodičů, odběhnout stranou, a už je malér. Bohužel se často hledají i senioři, trpící třeba stařeckou demencí. To je také velký problém, pokud je člověk doma sám, nemá příbuzné, vyjde si na chvíli ven, a pak třeba neví kde je a zabloudí. Pak jde opravdu o minuty, hlavně v zimě, kdy hrozí podchlazení. 

Ale pořád je tu velká spousta zmizení, která jsou přinejmenším znepokojivá, indicie, které tu jsou, působí dost děsivě, a pohřešovaní se nikdy nevrátí domů. Úplně nejhorší to musí být pro rodiče malých dětí, které už nikdy nemůžou obejmout, jako máma malého miminka si ani nechci představovat jak šílené to musí být, když se ztratí dítě. 

I v dnešní době člověk zmizí jako pára nad hrncem, vypaří se, a už nikdy se neobjeví. Řešením může být koukat pozorněji kolem sebe, všímat si podivných změn v chování našich známých nebo blízkých, a hlavně mít na paměti to, že útěk není nikdy řešením. Vše se dá vyřešit jinak než odchodem od všeho a od všech. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥