Přeskočit na hlavní obsah

Půlka ledna je skoro tady

 Letošní leden je opravdu pěkně mrazivý a sněhový. Včera pořádně nasněžilo, dneska tedy nic nepadá, ale pro změnu zase mrzne. Ale už tento týden se má prudce oteplit, a to i u nás na horách, takže lyžařům jejich radovánky moc dlouho nevydrží. Letos jim to ale zatím vyšlo na lyžování dost. Pokud se turisté chovají v přírodě slušně, je to v pořádku, ale na Silvestra vyšel na Facebooku příspěvek, že v chráněných zónách docházelo k odpalování ohňostrojů, navíc po sobě turisté nechali odpadky v přírodě.

No, to už je bohužel takový kolorit. Další problém s turisty se týká autobusů. Od nás to mám do města pět kilometrů, a autobus mívá díky turistům naprosto šílené zpoždění. A skibus bude jezdit až na konci ledna! Jsem zvyklá na to, že autobus mívá zpoždění, ale abych hodinu čekala na zastávce, to se v minulých letech vůbec nestávalo! 

Problémem je prý to, že parkoviště v lyžařském středisku převzal soukromý vlastník, který si zavedl nový systém parkového, a tudíž dochází k naprosto šíleným frontám. Takže autobus má opravdu šílený skluz, ale co se dá dělat. Alespoň ta linka jezdí pravidelně, ten se zpožděním je dálkový spoj. 


Takže když už se toho autobusu dočkám, většinou je plný. Ale pokud jedu s kočárkem, lyžaři jsou zase ochotní pomoct mi s ním dovnitř, a musím vyzdvihnout Poláky, Ale teď jak je chladněji, s kočárkem chodím málo. Přítel Julinku pohlídá, takže většinou vyjedu sama, ale dneska jsme byli aspoň chvíli na procházce.

Pořád kojím, ale dávám i příkrmy, a začaly se mi dost ničit vlasy. Naštěstí mi nepadají, ale lámou se, a hodně se zacuchávají. Mám je teď prostě jako takové seno. V pátek jsem obvolávala kadeřnictví, jelikož jediné, co bylo u nás ve městě bez objednání, zaplavila voda a vůbec se neví, kdy bude znovu v provozu. Obvolala jsem jich asi deset, šílené čekací lhůty, dvakrát mi řekli, že už vůbec nepřijímají nové zákazníky, nakonec jsem uspěla, pán mě měl původně ostříhat zítra, ale dneska volal a přesunul to na čtvrtek, tak uvidíme. 



Cena za ostříhání se mi zdá dost přemrštěná, ale u holiče jsem nebyla fakt dlouho a potřebuju to dát do pořádku. Tak snad to budu mít zase hezké! 



Na poslední kontrole u pediatra minulý týden Julinka vážila 6 685 gramů. To už je opravdu pěkná váha, a hlavně strašně rychle roste! Mám velké obavy, že za chvíli se nevleze do korby hlubokého sporťáku. Tento týden v pátek jdeme na druhé očkování hexavakcínou, zatím všechny píchance proběhly téměř bez komplikací a já pevně věřím, že to tak i zůstane. 


Julinka a Žofinka už se krásně skamarádily, Žofka dokonce i v noci ráda za miminkem přijde, když kojím, a dává pozor, aby malé neublížila. Je to hrozně fajn.

Je opravdu úžasné sledovat ty další a další pokroky, každý den je moje miminko úplně jiné. Brzy už bude mít pět měsíců! Na bříšku udrží už delé hlavičku, pěkně se rozhlíží kolem, a už se začíná i trošku plazit - minule si pěkně sáhla i pro hračku, když byla na bříšku. A také se už přetočí z břicha zpátky na záda. 

Krásně se na nás směje, už si dovede pěkně hrát, v postýlce šustí hračkami, a ten dětský smích plný spokojenosti a štěstí, to je něco opravdu úžasného a ničím nenahraditelného. A taky se už někdy dost lekne - třeba když jsem minule kýchla, tak se Julinka rozplakala, ale hned vzápětí se zase rozesmála. No, ono je to pro takové miminko nezvyklé a taky pěkně hlasité. 

I o hračky už jeví velký zájem, sama si je vezme do ručičky, když jí je podávám. Jsem zvědavá, kdy nám začnou růst zuby - pár dní zpátky Julinka dost slinila a také si pořád strkala prstíčky do pusy, ale když jsem se pozorně dívala dovnitř, nevšimla jsem si ničeho. Ale ono to prý někdy dost trvá, příznaky mohou přijít, zase odeznít, a pak se najednou ten zoubek vyklube. Co jsem se dočetla, tak některým dětem klidně vyrostl první zub až skoro v roce. Tak uvidíme! 


Tak zatím je všechno v pořádku, Julinka prospívá a já pevně věřím, že to tak i zůstane. Opravdu si to mateřství užívám a jsem moc šťastná. Je to krásné. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Moc hezky se to čte , moc ti to štěstí přeju . Ta fotka Julinky a Žofinky je úžasná :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Julinka ma krásná očka, je tak roztomilá když spinká a Žofinka ji vedle hlídá.Já jsem se snažila s kočárkem vyhýbat dopravním prostředkům a raději to dojít pěšky, to ještě nebyly nízkopodlažní, musela jsem vždycky někoho poprosit s pomocí a někdy lidi nevěděli kde ten kočár přesně vzít, měla jsem strach aby se nepřevrátil. Jednou jsem se takhle vydala za vydatného sněženi na polikliniku na očkování. Zpátky domů dcerka nechtěla v sedačce sedět, asi jí nebylo po tom očkování dobře, tak jsem ji nabalenou v zimní kombinéze nesla na jedné ruce a druhou tlačila sedačku v těch sněhových závějích. Bylo to ve městě, ale ty chodníky to dopoledne ještě nebyly odhrnuté. Kočárek jsem vozila ráda, měla jsem dítě pod kontrolou, nákup jsem dala do košíku pod kočárkem a šlo se dobře 🙂. Zdena z Plzně

    OdpovědětVymazat
  3. a jak malé chutnají příkrmy? :) u nás to ze začátku šlo hezky, ale pak přišel blok :) a jinak se krásné pozorovat, jak malá roste a Žofinka si k ní buduje vztah :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, přesnídávky zatím nedávám, ještě máme čas chvilku :-) Ale mléčné příkrmy dávám, od začátku kupujeme Bebu, ta je fajn, zkoušela jsem i Nutrilon, ale po něm měla malá zácpu. Ale už mám přesnídávky doma nakoupené, různé příchutě, tak jsem zvědavá, jak nám pak bude chutnat!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...