Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 341 Park ozvěn

 Autor: Michael Conelly

Žánr: Krimi, Thriller 

Mé hodnocení: 65%

Obsah: Rok 1993 nebyl pro detektiva Harryho Bosche z losangelského vyšetřovacího týmu zrovna tím, ke kterému by se ve vzpomínkách rád vracel. Vyšetřoval totiž zmizení šestnáctileté Marie Gestoové, bohužel ale vše uvízlo na mrtvém bodě. Dívka si zajela do Beachwood Canyon zajezdit na koni, ale tam už nikdy nedorazila. A žádnou novou stopou se neukázal ani nález automobilu v garáži, kterou si pronajmul Mariin bývalý přítel, a velice rychle po jejím zmizení opustil město. 

Případ se tak nakonec stal Boschovou noční můrou, protože se prostě nepodařilo najít žádné indicie směřující k jejímu vrahovi. A co víc, nenašlo se ani tělo, tudíž zdrcení rodiče nemohli ani svou dceru řádně pohřbít. 

O třináct let později, když už to snad nikdo ani nečekal, se v případu dívčina zmizení najednou objeví nová stopa. Okresní státní zástupce O´Shea Boschovi sdělí, že byl dopaden dvojnásobný vrah, Raynard Waits, který je ochoten doznat se k několika dalším vraždám, a mimo jiné prý ví, co se stalo s Marií Gestoovou. Pikantní je mimo jiné také to, že Waits byl dopaden zcela náhodou policejní hlídkou, protože mu nesvítila světla, a oba hlídkující policisté byli velmi překvapeni, když v jeho kufru nalezli dvě rozřezaná ženská těla...

Bosch samozřejmě velice stojí o to se s zadrženým vrahem setkat. Domluví si tedy osobní setkání, ale ještě předtím osloví svou známou s FBI, Rachel Wallingovou, která v současnosti pracuje na taktickém oddělení a je výborná coby tvůrce profilů jednotlivých pachatelů.  Chce se totiž na netradiční schůzku řádně připravit. 

Boschova kolegyně Kiz má ale ohledně celého případu pochybnosti. Když se oba kolegové na druhý den vypraví do okresní věznice, je první schůzka přesně taková, jak se dalo očekávat. Waits je na první pohled úplně nenápadný člověk, ale zlo, které se mu odráží v očích, je opravdové. Bosch naslouchá obvinění muže, jehož hledal dlouhých třináct let. A právě tehdy si uvědomí, že v roce 1993 přehlédl se svým kolegou důležitou stopu, která je mohla dovést k pachateli daleko dříve. 

Bosch je tak opravdu rozpolcený. Přes den musí naslouchat doznání muže, kterého by nejraději uškrtil, a v noci bojuje s výčitkami svědomí. Jenže když dojde k policejním manévrům, při kterých má dojít k rekonstrukci vraždy Gestoové a odhalení jejího skrytého hrobu, dojde k obrovskému průšvihu. Waitsovi se podaří utéct, a vážně zranit a usmrtit několik policistů. 

Vážně zraněná je i Kiz. Boschovi je okamžitě jasné, že na celém případu něco pořádně smrdí, a když navíc zjistí, že někdo záměrně zfalšoval policejní spis, aby jej uvedl na falešnou stopu, začíná případ nabývat pořádných obrátek. 

Opravdu vraždil v roce 1993 Waits, nebo za tím vším stojí někdo, kdo je postavený daleko výš? A nebo je šílený vrah tak vychytralý, že dokáže umně manipulovat i se znalci psychologických profilů vrahů? Nebo leží řešení v Parku ozvěn, kde došlo k Waitsovu zadržení? Jedno je jisté - Bosch bude muset bojovat o všechno, a dost možná i o svůj vlastní život...


Hodnocení: Park ozvěn jsem si půjčila při své poslední návštěvě knihovny. Zaujal mě název, a pak mi také bylo povědomé jméno autora, nicméně až doma jsem zjistila, že jsem od něj nic nečetla. Měla jsem teď takové období, kdy jsem se na čtení zrovna nesoustředila, takže mi trvalo delší dobu, než jsem se vůbec stihla pořádně začíst.

Ale ono to bylo i tím, že ze začátku se ten příběh fakt hrozně táhnul. Připadalo mi to totiž celkem průhledné - pachatel je přece známý, tak jej teď jen znovu vyslýchají, a co dál? Nicméně to celé zachránil sarkastický humor detektiva Bosche a to, jak mi přirostl k srdci, je to opravdu velký sympaťák. 

Lehce před polovinou se zápletka konečně pořádně rozjela, a vše se pěkně zamotalo. Trochu zbytečná mi připadala politická zápletka, ale ono to bohužel často k vyšetřování vražd asi patří... Autor to neměl vymyšlené špatně, ale té omáčky kolem bylo na mě zbytečně trochu moc. 

Čekala jsem trochu více napětí, ale zase se otevřela témata jako korupce - nejen v těch politických kruzích. Hrozně mě bavila část s psychologickým vykreslováním pachatele, procházení starých spisů, a musím říct, že mi na tom od poloviny knihy přišlo ledacos podivného, a čekala jsem, kterým směrem se to bude vyvíjet.

Nakonec se to samozřejmě odvíjelo jinak, než jsem čekala. Ale ve výsledku jsem byla docela zklamaná. Podle anotace jsem čekala více napětí, ale jakoby autor nevěděl, zda psát o politice, vztazích u policie, nebo detektivku s řešením starých vražd? Bylo to na můj vkus opravdu moc překombinované. 

Snažila jsem se na knížku naladit, ale úplně mi to nesedlo. Mám ráda pořádnou dávku napětí a zajímavé vyšetřování, a tady toho bohužel bylo strašně málo. Závěr byl nečekaný, celé se to úplně promíchalo, fakt jsem byla překvapená. Nicméně nejsem s četbou úplně spokojená, čekala jsem víc napětí a detektivní práce. Bylo to moje první setkání s Harrym Boschem, určitě dám tomuto knižnímu hrdinovi ještě šanci, i když to asi nebude úplně hned.

Dávám tedy pětašedesát procent, celé to bylo takové nemastné, neslané, nicméně úplný brak to taky úplně není. Ale chybělo mi tu trochu svižnější tempo, no!

A co Vy? Četli jste něco od Michaela Connellyho? Máte rádi podobně laděné thrillery? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Eliss, tento autor mi je neznámý, ale kniha se mi zdá přitažlivá, neb tento žánr mohu. Píšu si do seznamu. Hezký večer a klidný týden.

    OdpovědětVymazat
  2. autora znám, ale nejsem velký čtenář thrillerů :) takže nic pro mě :)

    OdpovědětVymazat
  3. Autora neznám, ale podívám se na vydané knihy, tahle mě docela zaujala. Díky za tip 😀

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js