Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 336 Dva životy

 Autor: Táňa Keleová-Vasilková 

Žánr: Romantický, Společenský román

Hodnocení: 65%

Obsah: Anna a Veronika jsou už dlouhé roky nejlepší kamarádky, přesto však jejich životy nemohou být rozdílnější. Anna pracuje jako tlumočnice a překladatelka, dlouhé roky už cestuje po celém světě. Ale pracuje i z domu - což je výhoda, protože má tak více času na své dvě dcerky, patnáctiletou Natálii a osmiletou Adélku. Krom toho má vedle sebe milujícího muže, o třináct let staršího Laca, který je, jak často říká, její skálou.

Na první pohled to vypadá, že Anna má všechno. Jenže musí řešit problémy se stárnoucí maminkou, na kterou nemá zdaleka tolik času, kolik by chtěla, a se svou nezodpovědnou mladší sestrou Alenou, která má dvě malé děti a velké finanční problémy.

A hlavně má Anna velké tajemství, které se skrývá pod tím vším naleštěným pozlátkem. Tajemství, které pokud by se provalilo, zničilo by úplně vše...

Veronika je zase kamarádčin pravý opak. Dlouhé roky učí na gymnáziu - často se smíchem říkává, že studenti jsou její druhá rodina. Před dvaceti lety se šeredně spletla ve svém budoucím muži Martinovi - jednoduše jednoho dne přišla ze školy dřív domů, a našla jej v posteli s cizí ženou. Tehdy už čekala Evu, zrovna byla v sedmém měsíci.

Od té doby na chlapy zanevřela - pokud se nepočítají tři rychlé románky, ze kterých nikdy žádný pořádný vztah nebyl. Jednou se zklamala a nemíní znovu pokoušet osud - naplnila si život drobnými radostmi, a to nejdůležitější, oč jí v životě jde to, aby její dcera byla šťastná, a nepotkal ji podobný osud jako Veroniku...

Jenže poslední dobou se harmonický vztah s dcerou povážlivě mění, a zdá se, že Evu něco trápí. Nebo si to jen namlouvá...? 

Starosti jí dělá - stejně jako Anně - stárnoucí maminka a také nevyspělá mladší sestra, která střídá partnery jako ponožky a přitom zanedbává vlastní dcerku Sáru. V životě obou žen se změní snad úplně všechno, a fatálním způsobem to spojí jejich přátelství.

Život je plný překvapení! 



Hodnocení: Po poslední přečtené knize, složitém špionážním románu, po kterém jsem měla hlavu nafouknutou jako pátrací balon, jsem potřebovala něco velmi odlehčeného ke čtení. V záloze jsem měla právě tento román. Půjčila jsem si při své předminulé návštěvě knihovny,

Před asi čtyřmi lety byl u nás v knihovně s knížky od Táni Keleové Vasilkové docela velký boom, snad každý měsíc byla nějaká nová. Já si na radu švagrové přečetla jako první Co to bude? - zde mě okamžitě upoutala moc pěkná ilustrace kaštanů na obálce. Jasně, bylo to takové opravdu ženské čtení, ale ne nijak přeslazené, takže dojmy byly spíše pozitivní.

Anotace k Dvěma životům mě zaujala. Dvě zcela rozdílné ženy, které mají společné jen to, troufám si říci celoživotní, přátelství. Tak jsem byla opravdu zvědavá, jak se mi knížka bude líbit.

Příběh je vyprávěn střídavě z pohledu Anny a Veroniky. Jejich životní cesty opravdu nemohou být rozdílnější - Veronika je samotářka, které ke štěstí stačí pár kamarádek a dcera, žádného muže nehledá. Anna má zase manžela, dvě krásné dcery, zajištěný život, kdyby nechtěla, tak nemusí pracovat, ale ona rozhodně není žádná domácí puťka. 

Hned od začátku mě zaujal hlavně příběh Anny. Její cestování, život se starším mužem, věková propast, která se mezi nimi čím dál více rozevírala, to mi bylo opravdu velmi blízké. Ale v mnohých jejích rozhodnutích jsem se opravdu nedokázala ztotožnit... Zato bohužel Veroničin příběh mi připadal lehce nudný, a zlomilo se to až ke konci, kdy se příběhy obou žen tak trochu propojily. 

Jedná se o čtení ze života, okořeněné trochou romantiky. Dialogy jsou uvěřitelné, děj se někdy tak trochu táhnul, ale zase to vynahradila čtivost. Upřímně řečeno, nijak složitá zápletka tu není - zajímavé bylo jen to Annino tajemství, a jeho pozdější důsledky, to bylo pěkně vymyšlené. Pak se mi také líbily ty popisy života se starším mužem - postupem času se jejich cesty začaly opravdu hodně rozcházet, i když upřímně, třináct let mi nepřijde zase tak moc...

Takové opravdu jednoduché čtení pro ženy od ženy. A také se až v závěru vlastně objasnilo, proč se kniha jmenuje Dva životy, to byl od autorky pěkný tah. Závěr vlastně přinesl dvě velká překvapení, ale už od poloviny mi některé věci byly jasné - opravdu lehce předvídatelné, jak to bude dál.

Dávám tedy pětašedesát procent - nenadchne, neurazí, ale přesto určitým způsobem pohladí po duši. Teď v předvánočním shonu ideální čtení. Pokud si, milé dámy a slečny, chcete přečíst něco romantického a tak trochu ze života, knihy od Táni Keleové-Vasilkové nejsou rozhodně špatnou volbou. Já romantické knihy nevyhledávám - a když už, tak tohle jméno je pro mě zárukou spokojenosti.

A co Vy? Máte rádi romantické knížky? Četli jste od této slovenské autorky nějaký ženský román? Zaujala Vás recenze? Čtete teď v předvánočním čase spíše odlehčené knihy? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Od téhle autorky jsem toho přečetla už dost. Jsou to příběhy většinou mladých žen, jejich radosti i starosti, prostě ze života. Čtou se moc hezky, ale protože je téma vždy hodně podobné, nepamatuji si, jestli jsem četla zrovna tuhle. Na odreagování skvělé. Zdravím 😊🎄

    OdpovědětVymazat
  2. Od autorky mám přečtený snad všechno , novější příběhy už jsou trochu slabší , ale kdykoliv objevím její další knížku v knihovně , tak neváhám . Je to relax i když má taky pár knížek vážných , ale vždycky to dopadne tak nějak dobře .

    OdpovědětVymazat
  3. Tuto autorku má hodně ráda teta. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...