Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 302 Foukneš do pěny

 Autor: Radka Třeštíková

Žánr: Psychologický, Roadtrip, Román pro ženy

Mé hodnocení: 20%

Obsah: Nebude to lehké, ale bude to jízda!

Vladěně pomalu táhne na čtyřicet, a tak nějak neví, co si počít se životem. Vztah s dospívající dcerou Robin je těžce pod bodem mrazu, prochází těžkým rozchodem s manželem, a ani vztah se svou matkou nemá úplně dokonalý. 

A jednoho dne si Vladěna řekne dost. Potřebuje si vyčistit hlavu, ve které má pěkný chaos. A proto ukradne manželovi elektromobil, a jede. Její cesta nemá žádný cíl, hlavně odjet co nejdál od domova, problémů a zpackaného života.

Ale i přes zdánlivou volnost, kterou jí dává cestování, své problémy z hlavy jen tak nevymaže. Proč zkrachovalo její manželství s Josefem? Proč ji nenávidí dcera, které se snažila dát tolik lásky? Obětovala vše své rodině, o Robin se starala jak nejvíce mohla, i když dcerka byla od malička nemocná, a ošklivě poznamenaná... 

Jako malá si Vladěna více rozuměla s tátou. Jenže ten odešel k nové ženě, vybudoval si novou rodinu - sice jen o pár pater výše v paneláku, kde bydlela celé dětství, ale i tak. Takže na její výchovu byla máma sama. Dodnes nenávidí vůni segedínu, kterou má spojenou se špatnými vzpomínkami. 

A teď sedá za volant elektroauta a jede. Už nechce dělat všechno tak, jak je to správné, nalinkované. Touha udělat něco nepředloženého, od všeho se odprostit zavede Vladěnu až za hranice. Ale najde tam samu sebe? Nebo naopak zabředne do svých problému ještě hlouběji...

Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, křivdy, úzkosti, zmatek, nevyřešené záležitosti, a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu! Všechno totiž může být tak jednoduché - jako když foukneš do pěny!



Hodnocení: Od Radky Třeštíkové jsem poslední knihu četla asi před rokem. Musím říci, že za sebe nerozumím tomu, jak se zrovna tato autorka mohla vyšvihnout v minulých letech k předním příčkám v počtu prodaných knih?

Mně totiž její knihy nic moc neříkají. Ani proslavené Bábovky se mi nijak extra nelíbily, originální byl snad jen ten nápad propojit více postav dohromady, bohužel z toho ale vznikl guláš... Musím se přiznat, že i k Třeštíkové cítím silnou antipatii. Je to sice ryze subjektivní, ale její projev mi není sympatický, přijde mi na můj vkus moc afektovaná, a někdy na mě působí jako její knihy - krásná schránka, ale uvnitř prázdno...

Omlouvám se všem, kteří mají paní Třeštíkovou a její knihy rádi, ale za mě NE! 

Nicméně, jsem od přírody masochistka, a tak jsem se rozhodla přečíst další, zatím její poslední počin. Po přečtení knihy mě zaujala autorčina promluva ke knížce: "Psala jsem ji pro pomalu čtoucí čtenáře. Příběh musíte číst pomalu, abyste si jej mohli pořádně vychutnat a procítit. Případně se k němu vrátit."

Já tedy když čtu nějakou knížku, tak vzhledem k tomu, že čtu poměrně rychle, tak jednotlivé stránky doslova hltám. 

Nejsem si jistá, jestli by něco změnilo to, kdybych si ji přečetla později. Hlavní hrdinka Vladěna mi byla velmi nesympatická. Má vlastně v životě všechno, jen si toho neumí vážit, neumí se chovat k vlastní rodině, všichni kolem ní jsou špatní, a ona se tak stala obětí okolností...

Ze začátku byla knížka celkem čtivá. Ale už tak po desáté stránce to byl jeden velký chaos. Nepochopitelné střídaní děje, podivné retrospektivní okamžiky, a víte, co bylo nejhorší? Nejsem žádný puritán, nevadí mi v knihách vulgarismy. Ale tady to bylo za hranicí vkusu. Jako pardon, ale číst "o prověšených pyscích a o tom, jak Vladěně při jízdě autem drhnou o sebe..." 

Co to sakra bylo? Třeštíková se snažila asi o autentičnost, ale podařila se jí jen laciná vulgárnost. Nevadí mi v knihách sex, popis intimních chvil, ale tohle bylo zbytečné. Místy jsem se opravdu tvářila při čtení znechuceně a vrtěla jsem hlavou. 

Od začátku jsem měla dojem, že mám číst něco intelektuálního. Ale výsledný dojem byl rozpačitý. Vůbec jsem nepochopila, o čem to celé mělo být. Nudné, zmatené, zdlouhavé a o ničem, nelogické přeskoky v místě a čase, tudíž i děr v ději bylo jako řešeto.

Asi jsem byla na čtení knihy špatně naladěná, nebo jsem příliš zaujatá, ale Foukneš do pěny hodnotím negativně. Můžu s klidem říci, že pocity ze čtení jsou smíšené. Nevím, co si o tom myslet, ale bylo to velký špatný. Kniha mi nic nepředala, žádné obohacení, nula nula nic. Dočetla jsem ji až do konce jen proto, že ze zásady dočítám vždy to, co už jsem začala.

Ach jo. Dávám dvacet procent, za mě je to prostě brak, a nerozumím tomu, jak toto dílo mohl někdo vydat. Možná udělala Radka Třeštíková dobře, když skončila se spisovatelskou dráhou...

A co Vy? Četli jste Bábovky? Nebo jste viděli filmové zpracování? Máte rádi knihy Radky Třeštíkové? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Moc se omlouvám za první "komentář " nějak mi to ujelo a nejde to smazat . Ona opravdu tahle autorka píše docela zvláštně . A i na databázi knih lede v záporných hodnoceních . Bábovky mě taky nebavily,ale četla jsem od ní titul Veselí, což mě docela bavilo i když taky to bylo napsáno zvláštně a ne každýmu to asi sedlo . Mě to přišlo lehce komediální a těžko se to dá někam zařadit . Taková lehká odechovka . Nicméně autorka mi z toho , co jsem četla přijde taková nedospělá a její knížky cíleně nevyhledávám .

    OdpovědětVymazat
  2. Četla jsem od ní jednu knížku,ale nezaujala.Raději se vrátím k detektivkám,ty mají aspoň hlavu a patu.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Bábovky jsem viděla, ale nemám potřebu číst knihy téhle autorky - jak píše Jituška, než Třeštíkovou, to raději detektivku. 🙂

    OdpovědětVymazat
  4. od autorky jsem nic nečetla a ani se nechystám :)

    OdpovědětVymazat
  5. Uf! Ekolog by řekl škoda papíru.

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem kdysi četla Bábovky, docela se mi líbily, ale ne tak, abych se cíleně pídila po dalších knihách autorky a do ruky mi nic nepadlo. Máma dostala k Vánocům knihu Veseli, tak si ji od ní možná půjčím

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss, já jsem několik knih od Radky Třeštikové četla, ze zvědavosti. Líbila se mě jen kniha Veselí, jinak žádná ani trochu, další číst nemám v plánu. Já mám ráda tchýni (možná už bývalou, nevím) Radky Třeštíkové, Helenu Třeštikovou, režisérku časosběrných dokumentů. Její práce mě zajímá a baví. Měj se dobře, Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Eliss, já jsem několik knih od Radky Třeštikové četla, ze zvědavosti. Líbila se mě jen kniha Veselí, jinak žádná ani trochu, další číst nemám v plánu. Já mám ráda tchýni (možná už bývalou, nevím) Radky Třeštíkové, Helenu Třeštikovou, režisérku časosběrných dokumentů. Její práce mě zajímá a baví. Měj se dobře, Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js