Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 300 Žena v okně

 Autor: A. J. Finn

Žánr: Thriller, Mysteriózní, Psychologický

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Pokud se to opravdu děje, není to paranoia... 

Osmatřicetiletá Anna Foxová žije sama, ve velkém rodinném domě. Společnost jí děla jen nájemník David, který obývá vrchní patro, a roztomilý kocour Punch. Ze svého domu vůbec nevychází. Před pár měsíci totiž prožila traumatizující zážitek, který se u Anny rozvinul až v specifickou úzkostnou poruchu. 

Agorafobie - strach z otevřených prostranství - Anně zabraňuje opustit bezpečí svého domu. Není schopná vynést odpadky do popelnice, převzít od kurýra balíček, a zajít si na kafe naproti do kavárny je pro ni naprosto nemyslitelné. Díky tomu nemůže mít u sebe ani svou milovanou rodinu - manžela Eda, a malou dcerku Olivii.

Jediný kontakt se světem venku pro ni představuje internet. Tam, se díky své předchozí praxi dětské psycholožky, snaží pomáhat online pacientům s různými psychickými trablemi. Jenže sama se svými si paradoxně poradit nedokáže. Dny tak tráví u počítače, popíjením vína, sledováním starých filmů, které miluje... A špehováním sousedů.

Na konci října se do domu naproti přistěhuje nová rodina. Anna díky informacím z internetových stránek realit dozví, že se jmenují Russellovi. Manželé Jane a Alistair, spolu s pubertálním synem Ethanem. A právě tato rodinka se dostane Anně do hledáčku. 

Krom psychiatra, fyzioterapeutky a donáškové služby Anna moc návštěv nemívá. A proto ji překvapí, když přijde na návštěvu právě Ethan. Na puberťáka je to bezvadně vychovaný kluk, který je chytrý a prostě okouzlující. Anna si jej okamžitě oblíbí.

S Jane Russellovou se setká za poněkud svéráznějších osobností, a sice když Anně začnou zlomyslné děti házet na okenní tabulky vajíčka. Ta se sice odhodlá vyjít na pár kroků ven z domu, ale vzápětí omdlí na ulici. A je to právě nová sousedka, která Anně pomůže zpět do bytu. Spolu si otevřou láhev vína, povídají si o filmech, o rodině...

Jenže na druhý den Anna zjistí, že si z večera skoro nic nepamatuje. Snad je to tím, že si vzala víc prášků na úzkost? A vzala si je včera vůbec? Ono kombinovat silné utlumující léky s přemírou alkoholu asi není úplně nejlepší řešení...

A pak zahlédne u Russellových něco, co neměla. Jane, v hrudi zapíchnutý nějaký ostrý předmět, se v obýváku kácí k zemi. Je jasné, že jí někdo ublížil. Šokovaná Anna volá policii, a díky stresové situaci končí v nemocnici.

Jenže se ukáže, že vůbec k žádné vraždě nedošlo. A že Jane Russellová je někdo úplně jiný. S kým si tedy povídala celou noc? Stala se obětí halucinací? To totiž prohlašuje psychiatr i policie. A pak na povrch vyplave další šokující tajemství, které doslova Anně rozmetá celý svět na kusy.

Co je pravda? A co je jen představa? A kdo je v nebezpečí? Jedno je jisté - nikdo a nic není takové, jak sena první pohled zdá...



Hodnocení: Pamatuji si, jak jsem před pár lety vídávala Ženu v okně za výlohami snad každého knihkupectví, které je u nás ve městě. Nicméně jsem si ji přečetla až po letech - ráda si "bestsellery" užiju až poté, co už jsou dávno rozprodané, z principu nemám ráda to mediální šílenství kolem...

Když jsem tedy při své poslední návštěvě knihovny uviděla knížku na hromádce vrácených knížek, s radostí jsem po ní sáhla. Anotace mě opravdu příjemně navnadila - věty jako "podmanivý thriller v hitchcockovském stylu", to slibovalo pěkné psycho drama.

Ihned ze začátku jsem se začetla. Je pravdou, že prvních padesát stránek se nic moc zajímavého neděje, ale i tak dokázal autor vystihnout život ženy, která je zavřená ve svém vlastním světě doma, opravdu působivě. A rozhodně kvituji, že jsem se dozvěděla spoustu informací o agorafobii (sám autor knihy touto nemocí trpí, a k tomu měl ještě těžké depresivní stavy, takže jde vážně znát, že ví, o čem píše!)

Nikdy mě totiž nenapadlo, že lidé trpící touto nemocí to mají šíleně těžké. Ten pocit, že když musejí vyjít ven před dům, třeba jen na zahrádku, a mysl jim okamžitě začne promítat hrůzné výjevy o tom, že na ně spadne obloha, to opravdu nechcete zažít.

Anna mi byla na začátku sympatická, později už jsem na ni díky vývoji děje začala dívat trochu jinak. Ale dokázala jsem s ní soucítit, protože byla uvěřitelná, civilní. Zápletka byla totiž vymyšlená naprosto brilantně. Už jsem opravdu nevěděla, čemu, nebo komu, mám věřit. Přesto děj nebyl nijak zašmodrchaný.

Zaujaly mě i četné narážky na staré filmové klasiky, ve kterých má Anna zálibu. Spoustu amerických filmů pro pamětníky neznám, a už jsem si je napsala i na papírek, že se na ně rozhodně musím podívat. Bylo to takové příjemné osvěžení celé knihy.

po asi padesáti stránkách jsem se začetla, a už jsem vážně knížku nechtěla odložit. Byla jsem tak napjatá, jak to dopadne. Došlo vůbec k vraždě? Nebo se děje něco úplně jiného, mnohem děsivějšího? A když pár desítek stránek došlo k šokujícímu odhalení, zůstala jsem z toho opravdu celá paf. Takže všechno bylo úplně jinak, než si čtenář myslel... 

Moc ráda čtu podobné romány, které si pohrávají se čtenářovou myslí, dávají mu spoustu vodítek, ale nakonec bum, stane se něco, co nečekáte. Je to spíše psychologický thriller, protože autor si dal s psychologickým profilem postav hodně práce. Super.

Závěrečné odhalení (ona byla vlastně dvě!) bylo neméně překvapivé, protože tohoto strůjce všeho jsem netipovala ani náhodou. Ale jeto vlastně dobře. Vážně, nikdy bych nevěřila, že se dá napsat tak úžasně čtivý román z pohledu někoho, kdo nemůže vytáhnout paty z domu...

Dávám osmdesát procent, a jsem spokojená. Po dlouhé době výborný thriller! Mám v plánu podívat se i na film z roku 2021, na československé filmové databázi má padesát pět procent, tak jsem moc zvědavá, jak se mi bude líbit.



A co Vy? Zaujala Vás recenze? Chtěli byste si knihu přečíst, nebo jste ji už před lety četli? Viděli jste filmové zpracování? Líbilo se Vám? Máte rádi podobně laděné knihy? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Eliss, díky za tip, už si píšu, pá 😀

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, musím říci, že jsi mne navnadila. Mrknu po knížce v knihovně.

    OdpovědětVymazat
  3. Knížka je to určitě dobrá,možná se po ni v knihovně podívám.Já viděla film stejného názvu,kde hlavní hrdinka
    trpěla agarofobií,tak to je asi podle této knihy.Film se mi moc líbil
    Měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
  4. Sama jsem knížku nečetla a neviděla ani film. Ale přečetla jsem si spoustu pozitivních recenzí, takže jestli knížku seženu, ráda si ji koupím. 🙂 Děkuji za tip.

    OdpovědětVymazat
  5. Padá mi net a je nějaký zasekaný. Budu tedy psát po menších kouscích, aby to zase všechno nezmizelo. Chtěl bych si přečíst thriller Painted Devil který napsal Thomas Cullinan. Byly podle něj natočeny dva filmy stejného jména - Oklamaný. Ten starší Eastwodem tomu novému nesahá ani po kotníky, a co se popisu thriller týče to už vůbec ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta nová verze není vůbec thriller a je celkem nudná. Ten lepší s Eastwodem měl větší grady. Ovšem rozhodnout který námět je ten knižní by asi pomohlo pouze přečtení. Obávám se ale, že kniha u nás nebude k dostání a nebo nebude přeložená. Chtěl jsem napsat ještě víc k tvému článku, ale naše místní mládež po celodenním sezení u internetu sedí asi ještě více v tuto dobu... Musel bych psát někdy až už budou v postýlkách...

      Vymazat
    2. Asi ti ze druhého komentáře došlo, že ta poslední věta v prvním komentu měla být napsána opačně, ale to je tak když ti něco přetrhne nit.

      Vymazat
  6. Tak to je zajimave, kdo to navlekl a jak..

    OdpovědětVymazat
  7. Tak a už ji mám v seznámku, děkuji

    OdpovědětVymazat
  8. Dal jsem si ji do poznámek, až budu brousit po internetových antikvariátech.

    OdpovědětVymazat
  9. když kniha vyšla, všude jsem ji vídala a pamatuji si, že ji srovnávali s knihou Dívka ve vlaku :) netušila jsem, že je zfilmovaná :)

    OdpovědětVymazat
  10. Knížku jsem četla už před delší dobou. Taky se mi moc líbila:)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...