Rozmarné počasí

 Červenec se pomalu, ale jistě blíží ke konci, a počasí je opravdu všelijaké. Tento týden je spíše chladněji, kolem těch devatenácti, dvaceti stupňů, dnes má přijít i menší deštík, tedy až kolem poledne, tak uvidíme. V tomto týdnu jsem si udělala radost menšími nákupy, jak po sebe, tak pro Julinku. 

Všechny tyto knížky jsem koupila u nás v sekáči. Krom oblečení z druhé ruky je zde na malé poličce i pár knížek. A protože měli zrovna akci - jeden kus za 29 korun, hned jsem toho využila. Julinka si teď ráda prohlíží knížky, a krom zvířátek má oblíbené i dopravní prostředky. Konkrétně tedy traktory, bagry, a motorky. 

A knížka Na cestách je opravdu pro malé děti úžasná. Obrázky se dají vyloupnout, navíc je fajn, že na každé stránce jsou dva v jednom. Krom povídání jsou tu i různé tipy na hry a na tvoření s dětmi. Je tu návod na výrobu kapsáře, tašky, nebo krásně originální narozeninové pozvánky. Julinka už umí obrázky pěkně vyloupnout, takže musím dávat pozor, aby se nám nějaký neztratil. 

Knížka se lvem a ovečkou je úzká, obsahuje spoustu obrázků, ale krom toho i spoustu poučných informací, a na konci je vždycky krátká pohádka. 

Radost jsem si udělala detektivkou od Roberta Bryndzy. Od tohoto slovenského autora jsem ještě nic nečetla, ale tuto knižní sérii znám. Hlavní hrdinkou je vyšetřovatelka Kate Marshallová, která provozuje se svým kolegou Tristanem Harperem soukromou detektivní kancelář. 

Před dvanácti lety odhalila novinářka Joanna Duncanová politický skandál a poté záhadně zmizela. Většina lidí na kauzu dávno zapomněla, ale Joannina matka po dceři dále pátrá a touží zjistit, co se stalo. Kate a Tristan vycházejí při pátrání z Joanniných složek, které měla i k dalším kauzám, do kterých zrovna "šťourala." A tady Kate narazí na jména dvou mladých mužů, kteří také zmizeli. 

Zdá se, že Joanna narazila na něco mnohem děsivějšího - na sériového vraha. Stala se i ona jeho obětí, nebo je rozuzlení mnohem složitější...? 

Na detektivku se moc těším, dle anotace to vypadá na velmi zajímavé čtení, akorát nevím, kdy se ke čtení dostanu, teď přes léto je tak málo času... 

Jako další tu mám objednávku z Oriflame. Parfém, který používám, mi přijde teď na léto moc intenzivní, chce to něco trošku svěžejšího a lehčího. Tak jsem se rozhodla pro toaletní vodu, a volba padla na OH! SWEET Marshma-love. Jak nemám ráda vůni vanilky v parfémech, tak tentokrát mi vzoreček z katalogu opravdu sednul. 

Vůně je opravdu taková sladká, ale musím říct, že vanilku tam vůbec necítím. Spíše sladké pomeranče, a bonbony, opravdu tak trochu jako marshmallow. Paráda, s výběrem vůně jsem opravdu spokojená, už se mi několikrát stalo, že mi vzoreček voněl, a pak doma zklamání. 

A nakonec tu mám dva sprchové gely. Oba značky Ameté, kterou prodávají v Teta drogerii. Tam chodím nejčastěji, protože tam mají levné batolecí mléko pro Julču, rozdíl oproti jiným obchodům je zde třeba i padesát korun. Akrom toho tu mají pěkné akce, když si pořídíte tu jejich kartičku. 

Caribic vibes, zde hodně převažuje vůně kokosu, textura mi přijde taková hustší, ale krásně pění, a ta vůně, paráda. Wild paradise - zde převažují květiny, ani mi to neevokuje nic jiného, zkrátka květiny, ale není to nijak těžká, hutná vůně, naopak moc příjemné. Oba gely jsou moc fajn, od této značky kupuji ještě tekutá mýdla, bohužel u nás v drogerii bývají často vyprodána. 

Juli teď začíná konečně bavit tříkolka s vodící tyčí, kterou jsem jí koupila již v březnu. Líbí se mi, že si sama ukáže, kterou věc si chce ze sklepa vytáhnout a hrát si s ní - má tam ještě velké autíčko a malou tříkolku. Tak jsem kolo pořádně umyla od prachu a jezdíme. 

Ze začátku tam Julinka dlouho nevydržela, ale teď dojedeme až do lesoparku. Je to super, že je tam ta vodící tyč, a těmi řídítky si může ovládat kudy jede, korigovat si směr. Už taky moc dobře ví, co je to na "bok," uteče na stranu a čeká, až projede kolo nebo auto. Tříkolka je fajn, dá se pak z ní udělat i klasické kolo, jen stačí přemontovat ty pedály. 

Takhle se někdy Julinka dovede pěkně ksichtit. Mám radost, že se čím dál více rozmlouvá. Když jsme šly dneska po dešti ven, hlásila "prší," to myslela, že je mokro. "Bani" je batůžek nebo taška, "mumi," to říká gumákům. "Papu" je papoušek, a z ptáčků umí pěkně říct "sup." A "auto" už také říká moc pěkně. 

S chozením na nočním bojujeme, Julinka ví, k čemu ta věc je, ale zatím to většinou nestihne, jde to pomalu, tak uvidíme. Problémem je, že Julinka je tak divoká, že na něm ani náhodou nevydrží klidně sedět, takže pak zase pohroma v obýváku... 

Včera jsme navštívily zase areál místního zemědělského družstva. Moc kraviček tam už nezůstalo, většina je přesunuta na automatizovanou dojírnu, kde lidskou práci zastávají roboti. Julince se kravičky hrozně líbily, to bylo pořád samé "bú, bú," a nadšeně se na ně smála. Živé kravičky jsou něco jiného než ty z obrázkové knížky!

A teď zase trochu něco jiného. Taková zdánlivá maličkost nám teď pulzuje vesnicí. Máme tu kontejnery na bioodpad, celkem jsou v obci asi čtyři, možná pět. Ten co máme nejblíž býval za obchodem na plácku pod stromem. Tam je celkem samota, bydlí tam jeden jediný člověk. Kontejner tam stojí přes sezonu, tuším od dubna do října. Roky nebyl problém, ale teď začal tomu pánovi, co bydlí u obchodu, kontejner vadit. Prý mu to tam smrdí do oken. 

Tak tedy obecní úřad našel řešení. Kontejner přesunuli o pár metrů dál, na zahradu - není oplocená - kde stojí obecní byty. Bydlí tam moje máma, a když jsem si všimla, že kontejner zmizel, šla jsem se podívat, zda je opravdu u bytovky. A je tam. Na plácku, kde mají děti malé hřiště, lidi tam grilují, vepředu je parkoviště. Máma má kontejner přímo kus od okna kde má ložnici. 

Takže večer trochu foukne, a paráda. To opravdu vymyslela hlava skopová. Převézt kontejner kvůli jednomu člověku k bytovce, a ještě ho šoupnout některým pod okna! Nehledě na to, že tam teď bude větší provoz aut, hluk... Představte si to, že si tam hrají děti nebo grilujete se sousedy, a teď tam jezdí každou chvíli někdo s kolečky plnými listí nebo auta s trávou. Lidi z bytovky už píší petici, protože to tam v žádném případě nechtějí, a já se ani nedivím. Proboha, kolem je tolik volných obecních parcel, kde ten kontejner může stát! 

A jak bude horko a budou tam tlít ty zbytky ovoce a zeleniny, to bude teprve vůně. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Já bych to taky nesnesla, vylézt ven z bytu a hned u dveří mít kontejner... 

Jedna ranní s Julinkou - běžně jdeme ven už kolem sedmé ráno, vstáváme hodně brzy, snídaně, a jdeme si hrát. 

Takovou originální čepici si Julinka našla - mezi hračkami má i obal na sluchátka, který nepotřebujeme. Taková malá taštička - dávala do ní malé hračky. A proč si obal nenarazit na hlavu jako čepici? No řehtala jsem se jak blázen, když jsem to viděla, a naštěstí jsem stihla Julinku takto vyfotit. 

Je to zlatíčko, miláček, moc hodná holčička, i když mívá samozřejmě svoje záchvaty vzpurnosti. Ale chce to trpělivost, klid, a věkem se to určitě zlomí. 

Na závěr jeden žirafí obraz - tento má přítel v ložnici v Německu na ubytování. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné letní dny, mějte se hezky, Vaše Eliss ♥