Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2025

První adventní neděle

 Až se mi nezdá možné, že se rok chýlí pomalu, ale jistě ke konci. Zítra je prvního prosince, dnes si připomínáme první adventní neděli, a mně se už v hlavě rozsvítila kontrolka, která mě upozorňuje, že bych měla pomalu začít řešit vánoční dárečky a vše okolo.  Přítel už letos pravděpodobně do práce nepojede, jelikož v Německu to počasí taky není kdovíjaké, takže to vypadá, že až do ledna budeme všichni spolu. Což je fajn, protože vždycky myslíme na zadní vrátka, našetříme si na zimu dost peněz, a pak můžeme být v klidu. A jelikož se přes ten rok zase tak moc nevidíme, přítel se snaží tedy většinou přijet na každý víkend domů, jenže to tak hrozně moc uteče... Takže si uděláme pěkné Vánoce, a můžeme všechno připravit hezky v klidu.  A letošní Vánoce už budou pro Julinku druhé, ale teprve letos bude pořádně vnímat, o co vlastně jde. Těším se na zdobení stromečku a radost z dárečků, které Julinka bude mít, ale už jsem jí koupila ten největší dáreček, který ani nebudu dávat p...

Knižní recenze 412 Dokud vás smrt nerozdělí

  Autor: Ed McBain Žánr: Detektivní  Mé hodnocení: 90%  Obsah: Devátý listopad ten rok připadl na sobotu, a vzhledem k okolnostem si ti policisté z 87. revíru, kteří měli tu možnost, vyžádali na celý den, a alespoň část neděle volno. Aby se ženil jejich kolega a dobrý kamarád, to se přeci nestává každý den! Tím šťastným, který se rozhodl vstoupit do svazku manželského, je nejmladší z celé party, benjamínek Bert Kling.  Obřad byl opravdu krásný, a neméně hezká byla i svatební recepce, která se konala hned posléze. Novomanželé Bert a Augusta se odebrali do soukromí pokoje kolem jedenácté večer, a i když je hned brzy ráno čekala cesta na letiště, jelikož hodlali strávit svatební cestu na Guadeloupe, rozhodně neměli jako správní novomanželé hned spát. I když už spolu strávili tolik let, zažili i hodně složitá období, nepřestali se milovat.  Ale teď, když se octli sami v hotelovém pokoji, najednou si uvědomili, jaký je manželství vlastně závazek. A paradoxně se cítí ...

Co s Péťou?

 Včera jsem si večer v osm pustila v televizi Columba, ale pokud je zrovna reklama, tak mám ve zvyku přepínat reklamy, protože ty opravdu bytostně nesnáším, takže si pak na chvilku pustím něco jiného. A když jsem na ČT2 zahlédla kus běžícího dokumentu s názvem Co s Péťou?, hned jsem díky funkci zpětného přehrávání posunula dokument na začátek.  Před měsícem jsem totiž v jednom týdeníku, tuším, že to byly Květy, četla reportáž, která byla zároveň i pozvánkou na film, který hrají v kinech. A okamžitě mě to velmi zaujalo, a příběh Péti mě chytil za srdce.  Osmnáctiletý Péťa žije s tatínkem Petrem a mladší sestrou v Moravičanech, což je obec kousek od Olomouce. Péťa trpí těžkou formou poruchy autistického spektra. Nemluví, vydává jen zvuky na bázi smíchu, něco si prozpěvuje, a jeho verbální projev připomíná spíše skřeky. Péťa se sám nají, zvládne se obléknout, svléknout, ale s koupáním, respektive tedy sprchováním, mu musí pomáhat táta.  Petr Jochec zůstal na výchovu Pét...

Zima je tu!

 Letos si sníh zase docela pospíšil, sice nenapadlo zatím tolik, něco málo stihlo i roztát, ale je znát, že zima letos přichází ještě před prvním prosincem. A zima s sebou nese mnohá úskalí. Naštěstí jsme dobře zásobeni dřevem, přítel mi nasekal hromadu třísek na podpal, takže si vždycky jenom v košíku nanosím dřevo, které už stačilo přes léto krásně vyschnout, takže parádně hoří. A práce je s tím docela dost, takže vyběhnu do sklepa v rychlosti, když Julinka spí.   A pak je tu problém, jak doma zabavit malé dítě. Ráno a večer pouštím Julince na chvíli pohádky v televizi, ale přes den si hodně hrajeme, teď Julču hrozně baví stavět věž z kostek, a vkládačka se zvířátky. Pořád taky trénujeme na nočník - Julinka je moc šikovná, už se dokonce párkrát stalo, že nočník sama donesla, tak jsme rychle sundali plenku, posadili, a šlo. Mám velikou radost!  Minulý týden mě skolila taková menší viróza, dva dny jsem měla lehkou teplotu, ale nejotravnější byla rýma. A samozřejmě to...

Knižní recenze 411 Stará fotografie

  Autor: Ladislav Vrchovský  Žánr: Historický, Válečný, Drama Mé hodnocení: 50%  Obsah: Rok 1939 byl pro Československo rokem, který neblaze poznamenal naši historii. Německá okupace, zřízení Protektorátu Čechy a Morava, a útlak všeho typicky českého. Ale i přesto se našli v českém národě mnozí, kteří nesouhlasili s násilným obsazením německého státu. Proto vznikla exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem, která měla za hlavní cíl sabotovat německé snahy na českém území.  A proto také v Protektorátu Čechy a Morava vznikla Obrana národa, odbojová organizace, která měla protinacistický záměr. Na jejím založení se podíleli přední představitelé - generál Sergej Ingr, generál Josef Bílý a generál Sergej Vojcechovský. A později se zapojil také nový premiér, generál Alois Eliáš. Za hlavní cíl si do května 1939 vytyčili vyvolání povstání proti německým okupantům.  Postupně byli přebíráni další členové, a vojáci budovali organizaci precizně po stránce...

Voda, která zabíjí (2025)

Skolila mě taková menší podzimní viróza, a jak jsem měla včera nádherně ucpaný nos, nemohla jsem usnout. Julča už dávno pochrupovala a já jsem přepínala televizní kanály, když v tom mě na ČT2 zaujal dokument s názvem Voda, která zabíjí. A hned mi bylo jasné, že jde o premiérový dokument, který se týká loňských povodní. Před pár dny jsem totiž zahlédla na sociální síti příspěvek, kde starostka Jeseníku přidávala fotky z premiéry v našem kině.  Tak jsem si dokument přetočila díky chytré televizi zpátky a celý jej zkoukla. A všechny příběhy zde jsou opravdu velmi silné. Září 2024 je pro nás Moravany a Slezany nezapomenutelný, pro mnohé z nás odstartovala ta nejhorší noční můra. Nikdy by mě nenapadlo, že po té povodňové hrůze z roku 1997 přijde něco ještě mnohem horšího... Dokument přináší příběhy čtyř hlavních aktérů. Prvním z nich je Richard Vacula, majitel opavského kina Odboj. Následují záběry vytopeného kina, a vzápětí Richard říká: " Snažil jsem se zachránit, co se dalo. Rozklíž...

Mezinárodní den předčasně narozených dětí

 Pravidelně se na blogu věnuji významným a mezinárodním dnům, ale jsem si stoprocentně jistá, že Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí, který připadá na sedmnáctý listopad, jsem ještě pár řádek nikdy nevěnovala. A přitom je zrovna tohle ve zdravotnictví velice důležité téma, a každá maminka, které se narodí zdravé a donošené miminko, může hovořit o velkém štěstí.  Podle oficiální definice se jako předčasně narozené miminko označuje to, které se narodí do týdne 37+0. Po tomto týdnu už je donošené, všechny orgány by mělo být vyvinuté, a tím pádem je připraveno na život mimo matčinu dělohu. Ale pořád se stává, že některým dětem se chce na svět o něco dřív. A přitom šance, že miminko přežije, se zvyšuje každým týdnem, někdy i dnem navíc, který ještě stráví u mámy v bříšku. V České republice se jako hranice přežití bere nejčastěji 24. týden, ale lékaři dnes už dokáží opravdové zázraky a dovedou "vypiplat" i miminka narozená dříve.  Na to, že do rodiny přijde nedonošené d...

Nákupy, radosti a překvapení

 Listopad se dnes přehoupl do své poloviny, a mně už pomalu v hlavě blikají kontrolky, které mě upozorňují na blížící se svátky. Pomalu, ale jistě začínám pokukovat v obchodech po dárcích, a taky už mám s předstihem koupený nový stolní kalendář na příští rok. V pátek jsme s Julinkou navštívily tradiční trhy, koupila jsem zase med od včelaře, výborné koláčky, a taky Julince dvě hračky - jednu dostala hned doma další den po vyprání, a tu další dostane pod stromeček.  Růžovou kočičku si Julinka hned oblíbila, je taková "obyčejná" - nemá obličej, ani žádné další detaily, jen provázek kolem krku, ale to se mi právě líbí, protože v jednoduchosti je krása, ne? Druhou hračku jsem nefotila, ta bude až na Vánoce, tak je to přeci překvapení, ne?  Julča si svoje vozící chodítko položila držátkem dolů a udělala si takové posezení. A jak nemá ráda čepice, minule našla ve skříni jednu, kterou moc nenosím, nasadila si ji na hlavu, a pyšně v ní vykračovala po obýváku. Je hrozně bedlivý po...