Až se mi nezdá možné, že se rok chýlí pomalu, ale jistě ke konci. Zítra je prvního prosince, dnes si připomínáme první adventní neděli, a mně se už v hlavě rozsvítila kontrolka, která mě upozorňuje, že bych měla pomalu začít řešit vánoční dárečky a vše okolo. Přítel už letos pravděpodobně do práce nepojede, jelikož v Německu to počasí taky není kdovíjaké, takže to vypadá, že až do ledna budeme všichni spolu. Což je fajn, protože vždycky myslíme na zadní vrátka, našetříme si na zimu dost peněz, a pak můžeme být v klidu. A jelikož se přes ten rok zase tak moc nevidíme, přítel se snaží tedy většinou přijet na každý víkend domů, jenže to tak hrozně moc uteče... Takže si uděláme pěkné Vánoce, a můžeme všechno připravit hezky v klidu. A letošní Vánoce už budou pro Julinku druhé, ale teprve letos bude pořádně vnímat, o co vlastně jde. Těším se na zdobení stromečku a radost z dárečků, které Julinka bude mít, ale už jsem jí koupila ten největší dáreček, který ani nebudu dávat p...