Autor: Ed McBain
Žánr: Detektivní
Mé hodnocení: 90%
Obsah: Devátý listopad ten rok připadl na sobotu, a vzhledem k okolnostem si ti policisté z 87. revíru, kteří měli tu možnost, vyžádali na celý den, a alespoň část neděle volno. Aby se ženil jejich kolega a dobrý kamarád, to se přeci nestává každý den! Tím šťastným, který se rozhodl vstoupit do svazku manželského, je nejmladší z celé party, benjamínek Bert Kling.
Obřad byl opravdu krásný, a neméně hezká byla i svatební recepce, která se konala hned posléze. Novomanželé Bert a Augusta se odebrali do soukromí pokoje kolem jedenácté večer, a i když je hned brzy ráno čekala cesta na letiště, jelikož hodlali strávit svatební cestu na Guadeloupe, rozhodně neměli jako správní novomanželé hned spát. I když už spolu strávili tolik let, zažili i hodně složitá období, nepřestali se milovat.
Ale teď, když se octli sami v hotelovém pokoji, najednou si uvědomili, jaký je manželství vlastně závazek. A paradoxně se cítí lehce v rozpacích, i když už dávno nejsou děti... Augusta se rozhodne prolomit napětí, pošle manžela do sprchy, a sama se mezitím chystá zabalit si zbytek věcí, které bude na líbánkách potřebovat.
Bert stráví ve sprše víc času než obvykle, přeci jen, svatební noc je opravdu speciální, a když se vrátí do pokoje, Augusta nikde. Nejprve si pomyslí, že asi zaběhla dolů pro nějaké občerstvení, ale to by bylo pohodlnější přivolat poslíčka telefonem. Jako další možnost jej napadlo to, že se ještě rozhodla posedět dole s přáteli. Jenže když zavolá do baru, zjistí, že Augusta tam není.
A nebo se jeho kolegové rozhodli pro "klasický" únos nevěsty? Ale když při pohledu do skříně spatří, že tam jsou Augustiny věci, jako je kabát a čepice, dojde mu, že v tomhle prsty jeho kolegové nemají. Jsou to sice vtipálci, ale nikdy by neodvedli ženu ven bez kabátu, když se o slovo hlásí sychravý listopad...
Ovšem když v odpadkovém koši najde kus vaty, který byl podle čichu napuštěný chloroformem, zpanikaří. Augustu někdo unesl přímo o svatební noci, a Bert byl celou dobu v koupelně! Hysterický Bert okamžitě zavolá svému kolegovi a největšímu příteli, Stevu Carellovi. Ten začne okamžitě jednat, a když Berta vyslechne, je jasné, že ten mu mnoho nepomůže.
Kdo by měl takovou drzost a opovážil se unést manželku policistovi přímo před nosem...? A zdá se, že to bude ještě podivnější, protože nepřichází žádný telefonát s požadavkem o výkupné, jak by se dalo očekávat.
Steve zalarmuje své kolegy, a jako první se rozhodne prověřit potencionální svědky. Hned vedle hotelu je malá restaurace, a kuchař, který je v podniku i přes pokročilou hodinu tvrdí, že u zadního vchodu hotelu parkovala bílá dodávka. Dost se tomu divil, protože do kuchyně nic nedovezli, a nikdy tu auto stejného typu neviděl. Steve je trochu v rozpacích, co má kuchaři věřit, protože okno v kuchyni se nedá označit jako blýskavě čisté.
Takže stopy tedy nejsou téměř žádné. A mezitím se Augusta jen těžce probírá z bezvědomí. Neví, kde je, jen těžce si pamatuje na to, co se vlastně stalo. Ale je jí jasné, že tohle není dobré. Díky šátku na očích nic nevidí, v ústech má něco odporného, co je zajištěno páskou, takže nemůže vydat ani hlásku. Ruce i nohy má spoutané, takže jediné, na co se může spoléhat, je sluch, a nejasné vzpomínky.
Nějaký muž, s chirurgickou maskou na obličeji, se k ní blížil, a než stačila vykřiknout, přitiskl jí skalpel na krk, a pod pohrůžkou smrti ji omámil. A pak si nic nepamatuje, co se dělo dál? A ví Bert, co se stalo, a přijde jí na pomoc...?
Steve je s kolegy v koncích. Rozhazuje rychle sítě mezi policejními donašeči, pátrá i mezi recidivisty, kteří by se mohli chtít Bertovi pomstít po propuštěné z vězení, ale stopy jsou opravdu velice chabé. Až nakonec jim pomůže kolega z vedlejšího revíru - Ollie Weeks, který přijde s nápadem, ve kterém hrají hlavní roli fotografie ze svatby. Geniální, ale přitom jednoduchý nápad.
Augusta není totiž ve vůbec jednoduché situaci, muž, který ji unesl, se netají se svými úmysly, a dívka získá pocit, že má co do činění s šílencem. Podaří se Stevovi a jeho kolegům vypátrat neznámého únosce včas, nebo vše dopadne úplně jinak...?
Hodnocení: Ed McBain patří mezi mé kriminální oblíbence. Bohužel už jsem od něj skoro všechno četla, takže jeho knížky si "šetřím," a dopřávám si je párkrát do roka, je to pro mě takový menší svátek.
Ale kdybych věděla, jaký poklad se mi tu už takovou dobu válí na poličce, s chutí bych se do knihy pustila mnohem dříve! Předem nutno říct, že Dokud vás smrt nerozdělí je taková knižní jednohubka. Sto třicet stran se dá v pohodě přečíst za jeden, dva deštivé večery, kdy si můžete užívat klid na čtení.
Když jsem začala číst, nemohla jsem se zbavit velmi utkvělého pocitu, že tohle jsem už přece četla - nebo viděla? Ale o tom až trochu později! Knihy Eda McBaina jsou klasickými detektivkami, které zahrnují zavedené metody pátrání, výslechy, a co mě hlavně hrozně baví, je ta atmosféra. 87. policejní revír ve městě Isola je místem, kdy zločin nikdy nespí. A Steve Carella je tak velký sympaťák, uvěřitelná postava, protože i policajt má přeci starosti běžných smrtelníků...
Všechno to má hned od začátku spád. Únos, pátrání, a skvělé jsou i pasáže z Augustina pohledu. Příběh je opravdu velmi svižný, napínavý, a přitom ve své podstatě jednoduchý - ale v tom právě tkví jeho síla!
Pátrání se rozjelo hned několika směry, a velký prostor tu měl i "Špekoun" Ollie Weeks, který je i přes své charakterové nedostatky - nestydí se za to, že je rasista, má svérázný způsob vyjadřovaní a taky zrovna moc nedbá o svůj zevnějšek - brilantní policista, a tady právě kolegům svým nápadem doslova vytrhne trn z paty.
Tentokrát taky McBain popustil uzdu své "fantazii," Augustu nechal pořádně potrápit, což k němu obvykle moc nesedí, ženské hrdinky většinou nechává na pokoji - ale zase, příjemná změna, a děvčete mi bylo tedy líto!
A celé to vlastně skončí velmi rychle, ale tak nějak bez příkras, zbytečného natahování, a to je moc fajn. Ale víte co? Mě hrozně štvalo, že jsem věděla, jak to celé dopadne, a taky jsem se až na jeden malý detail vůbec nemýlila. Autor, vlastním jménem Evan Hunter, je totiž také vynikajícím scénáristou. A proto mě velmi potěšilo, že zrovna tato skvělá detektivka posloužila jako předloha jednoho dílu seriálu Columbo. Nebudu prozrazovat, o kterou epizodu přesně šlo, pokud máte seriál nakoukaný jako já, jistě Vás to praští do očí už podle anotace.
Dokud vás smrt nerozdělí hodnotím velmi vysoko, brilantní detektivka a klasická stará škola. Tak jsem opravdu netušila, že mám - pro mě - doma tento velký literární poklad, a už se zase těším na další autorovu knihu, ještě jich doma pár v záloze mám.
A co Vy? Máte rádi knihy od Eda McBaina? Nebo dáváte přednost moderním autorům? Přečtete si rádi starší detektivky? Stalo se Vám někdy, že jste četli knihu, a až pak jste si uvědomili, že jste už viděli filmové zpracování podle předlohy? Schválně, víte, který díl Columba mám na mysli, nebo ne? Napište mi do komentářů!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥
Komentáře
Okomentovat