Mezinárodní den předčasně narozených dětí

 Pravidelně se na blogu věnuji významným a mezinárodním dnům, ale jsem si stoprocentně jistá, že Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí, který připadá na sedmnáctý listopad, jsem ještě pár řádek nikdy nevěnovala. A přitom je zrovna tohle ve zdravotnictví velice důležité téma, a každá maminka, které se narodí zdravé a donošené miminko, může hovořit o velkém štěstí. 

Podle oficiální definice se jako předčasně narozené miminko označuje to, které se narodí do týdne 37+0. Po tomto týdnu už je donošené, všechny orgány by mělo být vyvinuté, a tím pádem je připraveno na život mimo matčinu dělohu. Ale pořád se stává, že některým dětem se chce na svět o něco dřív. A přitom šance, že miminko přežije, se zvyšuje každým týdnem, někdy i dnem navíc, který ještě stráví u mámy v bříšku. V České republice se jako hranice přežití bere nejčastěji 24. týden, ale lékaři dnes už dokáží opravdové zázraky a dovedou "vypiplat" i miminka narozená dříve. 

Na to, že do rodiny přijde nedonošené děťátko, se asi nejde často úplně připravit, musí to být složité fyzicky, ale hlavně ta emocionální rovina. Maminka často nemá miminko u sebe, ale v mnohých případech už s ním dnes může být v nemocnici co nejčastěji. Dokonce je to žádoucí, jak pro mámu, tak pro děťátko, aby spolu navzdory těžkému startu do života trávili co nejvíce času. 

Největším problémem miminek po předčasném porodu je nevyzrálost plic. A velmi časté jsou potíže s dýcháním, jelikož plíce ještě postrádají důležitý surfaktant, který brání jejich kolapsu při výdechu. Někdy se ženám ještě před porodem podávají kortikoidy na dozrání plic, a tady platí, že i podání jedné jediné dávky má zásadní význam. 

Předčasně narozené děti se většinou rodí císařským řezem, a poté putují hned do inkubátoru. Inkubátor by měl zajistit podmínky velmi podobné těm v děloze, reguluje vlhkost a koncentraci kyslíku, a také chrání dítě před infekcemi a vnějšími vlivy. Strava se zde dítěti podává většinou infuzí, postupně se přechází na krmení pomocí sondy, a až po nějakém čase může dítě pít savičkou z lahve,

Miminko musí přibírat na váze, pravidelně jíst, a samozřejmě důležité je i samostatné dýchání. Díky nezralým plicím miminka hned zpočátku musí být připojena na řízené ventilaci. Doma může být pro rodiče péče o předčasně narozené miminko náročnější. Nemusí to být jednoduché s hygienou, někdy je nutná speciální strava, a důležité je také klidné a stimulující prostředí. A tyto děti jsou náchylnější i k různým infekcím, proto jsou zpravidla i častější kontroly u pediatra. 

Ale i do budoucna se dítě může potkat s problémy. Opožděný může být psychomotorický vývoj, přetáčení, lezení, některé děti začnou chodit až po roce. A i později, s nástupem do školy, se mohou objevit specifické poruchy učení, oční vady, a spekuluje se také o souvislosti s ADHD. A díky určitým odchylkám v mozku mají předčasně narozené děti problémy s řečí - šíšlání, neschopnost naučit se pořádně "ř," "l", ale i narušená schopnost dítěte vyjádřit, co chce vlastně říct. 

A velké procento leváků je - zase u předčasně narozených dětí. 

Velmi pěkně zpracované jsou webové stránky nedoklubko.cz. Tato nezisková organizace funguje již od roku 2002, a podporuje rodiče předčasně narozených dětí. Ale spolupracuje také s neonatologickými oddělení, a podpory se jí dostává i od gynekologů a pediatrů. Poměrně zajímavá je informace, že ředitelce této společnosti se narodila dcera patnáct týdnů před termínem porodu, a tohle byl impuls k založení společnosti. Je určitě velmi důležité vědět, že v tom nejsme sami! 

Osvěta a její šíření dál je rozhodně velmi důležitá. Tohle je věc, na kterou se nedá asi úplně připravit, a vidět svoje miminko obklopení hadičkami a v inkubátoru, to určitě každým rodičem pořádně otřese. 

I já sama jsem se narodila předčasně. V polovině devadesátých let, to ještě nebyla o této problematice taková široká informovanost, a určitě pokročila i lékařská péče o nedonošená miminka. Máma se mnou otěhotněla ve třiceti, což není zase tak pozdě, ale celé těhotenství ji trápil vysoký tlak. A do toho měla starosti s tím, že s tátou stavěli dům, a máma je takové stresové povahy, která všechno prožívá a bere strašně vážně, takže to se určitě také na celém průběhu těhotenství podepsalo. 

A tak když se jednou ráno vzbudila celá oteklá, hned jela k doktorovi. Vyprávěla mi, že ji ani ten doktor v čekárně nepoznal, jak vypadala hrozně. Změřil tlak, a rozhodl se zavolat vrtulník, protože to nevypadalo vůbec dobře. A tak jsem se místo v rodném Jeseníku narodila až v dalekém Olomouci. Mámě diagnostikovali těžkou preeklampsii, a rozhodli pro akutní císařský řez. 

Takže jsem se předčasně, místo v prosinci, narodila v září, ve dvacátém devátém týdnu. Nevážila jsem ani kilo, a měřila pouhých šestatřicet centimetrů. Co bylo horší, že jsem nedýchala, museli mě oživovat, a putovala jsem do inkubátoru, a týden mi nevyvinuté plíce nahrazoval ventilátor. Ale na Vánoce už jsem byla doma. 

Co mi udělalo vloni velkou radost? Když jsem byla Julinku zapsat k dětské doktorce, kam jsem od mala chodila i já, tak si na mě vzpomněla. A když mi s úsměvem řekla, že jsem překonala samu sebe, opravdu mě to dojalo, protože jsem věděla, nač naráží. "Takové malé miminko, jako jste byla vy, těch jsem tu zase tolik neměla. Jezdila jsem k vám domů, a nemohla věřit tomu, jaké jste dělala pokroky. A teď máte krásnou holčičku." 

Tohle jsou prostě hrozně pěkné okamžiky. I když si s sebou v určitém ohledu také nesu následky z předčasného porodu. Mám dyskalkulii, což je stoprocentně vinou té chvíle, kdy jsem po porodu nedýchala. Prostě to centrum pro matematické schopnosti zůstalo... Zamrzlé. Neumím ručičkové hodiny, v životě nepochopím zlomky, ale dá se s tím žít. Nosím brýle, nevidím do dálky, což dědičné nemám, u nás doma nikdo brýle nenosí. Chodila jsem ve druhé třídě na logopedii, jsem levák, který škrábe jako kočka. 

A říká se, že předčasně narozené děti jsou snílci, a mají tak trochu svůj svět. Okolí je může považovat za podivíny. Bohužel některé děti na tom jsou mnohem hůře - vlivem předčasného porodu je postihla třeba dětská mozková obrna, některé důsledky se mohou projevit až v dospělosti. Předčasně narozené děti více trápí úzkosti - což jsem zažila také - a za sebe můžu zmínit i nižší sebevědomí, se kterým jsem v minulosti hodně bojovala - teď už je to fajn. 

I když jsem neměla příchod na svět jednoduchý, ten nejdůležitější boj o život jsem tehdy vyhrála. A osud mi dopřál další velké štěstí, že jsem porodila přirozenou cestou donošenou holčičku, a to v týdnu 37+3 podle výpočtů. Samozřejmě, celé těhotenství ve mně taky hlodaly určité obavy, ale já si nic nepřipouštěla. A když minul "můj" 29. týden, oddechla jsem si. A nakonec to všechno dopadlo dobře, a já jsem na sebe opravdu pyšná, protože můžu fakt říct, že se mi podařilo překonat samu sebe.

Každému předčasně narozenému miminku přeji do budoucna hodně zdraví, ať se mu v životě daří, a když se nikdy nenaučíte plynule číst, úhledně psát, nebo nepoznáte hodiny jako dodneška já, svět se nezboří. Zdraví je to nejvíc, a u miminek narozených dřív o to víc, že jsme si to museli všechno dost tvrdě vybojovat, i když už si to nepamatujeme. 

Ale život je velký dar, a opravdu stojí za to. Jak se říká - přes překážky ke hvězdám!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné listopadové dny, Vaše Eliss ♥