Knižní recenze 385 Dům na prodej

 Autor: Sofie Sarenbrant

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Emma Skoldová pracuje jako kriminální inspektorka poblíž hlavního města Stockholmu, v malé osadě Bromma. Ač je městečko malé, kvůli krásné přírodě se sem soustřeďuje zejména bohatší vrstva obyvatel, a právě teď se všude kolem intenzivně staví a spekuluje s nemovitostmi. O tom má Emma přehled, protože její přítel Kristoffer pracuje jako realitní makléř. 

Prodávat svou luxusní vilu na kopci se chytají i manželé Goranssonovi. Tedy, prodej iniciovala hlavně Cornelie, protože se chystá rozvádět. Ale její manžel Hans o tom nic neví, a také neví nic o prodeji domu. Hans je totiž násilník, který dlouhé roky svou ženu týrá, a ta se teď rozhodla udělat za vším tlustou čáru a i se svou šestiletou dcerkou Astrid, která je autistka, jednoduše zmizet co nejdál to půjde. 

Hans chodí z práce pozdě, jelikož se cestou ještě stihne zastavit v místní hospodě, takže plán je jasný. Co nejdříve ráno pobrat kufry a zmizet. Jenže to ráno se vše nevyvíjí podle plánu. Cornelie zaspí, a vzbudí ji až vyzvánění Hansova telefonu. To je divné, a ještě divnější je to, že jej dlouho nebere. Ale co, alespoň vše proběhne bez problému - Hans se nejspíš včera zase tak opil, že jej nevzbudí vůbec nic. Jenže když neposedná Astrid vběhne do pokoje, kde Hans spí, ozve se srdceryvný nářek holčičky.

Když Cornelie vběhne dovnitř, naskytne se jí hrůzný pohled. Hansovo tělo leží na zemi, respektive tedy to, co z něj zbylo, a je evidentní, že jej někdo zavraždil, protože o kus dál leží zakrvácený nůž. Úprk z domu se tedy nekoná, místo toho šokovaná Cornelie volá své nejlepší kamarádce Josefině. Jenže co zmůže kamarádka? Je potřeba zavolat policii! 

Na místo činu se dostane i inspektorka Emma. A shodou okolností jsou ona a Josefina sestry. Corneliina výpověď je dost útržkovitá, je jasné, že po manželovi příliš netruchlí, a tak jako první padne podezření na ni. Manžel násilník, tyran, navíc alkoholik, takže se ho po tolika protrpěných letech rozhodla zbavit. 

Jenže proč by volala nejlepší kamarádce, pokud by svého manžela opravdu zavraždila? Proč prostě neutekla hned v noci i s dcerou a nějak šikovně nezametla stopy? Nic v tomto případně nedává pořádný smysl. Emma navíc musí řešit i trable v osobní oblasti. Josefina také nemá doma zrovna ideální vztahy, přeci jen, péče o tři děti dává dost zabrat. 

Krom toho Emma zjistí, že je těhotná. S Kristofferem se o založení rodiny nebavili, i když už jsou spolu více než rok, ale jeho reakce je nadšená. Jenže Emma se nehodlá vzdát svých pracovních povinností, dokud nebude nucena odejít na mateřskou. Pomocnou ruku jí podá podřízený a kamarád v jedné osobě Nyllet. 

Všechny stopy ukazují na to, že vrahem je Cornelie. Měla motiv - tyranský manžel, k tomu vysoká životní pojistka - a tak je nakonec vzata do vazby. Jenže když dojde k další, tentokrát mnohem brutálnější vraždě, a znovu v domě, který je na prodej a spadal pod místní realitku, musí policie ženu propustit. Emma je tak zase na začátku. 

Kdo je oním brutálním vrahem? Je opravdu vychytralý, pečlivě za sebou maskuje stopy, ale zároveň se jakoby snaží policii popostrčit určitým směrem. Někdy bychom si měli dávat velký pozor na to, kdo se pohybuje v naší blízkosti... 

Hodnocení: Podle údajů na obálce knihy se jedná o severský krimi román. To jsem při výběru v knihovně přehlédla, jelikož zrovna na tom místě vpravo je štítek s knihovním kódem. Pod pojmem severská krimi si představím hodně mrazivou, temnou, a hlavně napínavou detektivku. 

Tady jsem s hodnocením toho, zda to vůbec je severská krimi, hodně na vážkách. Už ze začátku jsem se nemohla pořádně začíst. Autorčin styl psaní mi nesedl, nevím, zda je to překladem. Ale už to, že je chybně na přebalu knihy uvedeno jméno hlavní vyšetřovatelky, moc důvěry nebudí. Je možné, že překlad byl odfláknutý. 

Ale i přesto mám těch výhrad ke knížce více. V zásadě se nejedná o špatnou zápletku. Ale je to strašně moc překombinované, spousta zbytečné omáčky okolo nudí. Postava Emmy je jedno velké klišé. Těhotná inspektorka, která vlastně pořádně moc neví, co v životě chce, ale práce je pro ni vším, osobní život je odsunut stranou. 

Vyšetřování se vleklo na můj vkus moc dlouho. Až moc očividně všechno ukazovalo na dvě konkrétní osoby, takže bylo jasné, že ty v tom nepojedou. Vadilo mi přílišné množství postav, z nichž většina byla velice nesympatických, a v zásadě zbytečných. Než dojde ke druhému zločinu, dost to trvá, a Emminy myšlenkové pochody coby inspektorky nedávaly vůbec žádný logický smysl. 

Nemohla jsem se zbavit dojmu, že tato knížka je hodně divná, vlastně nechápu, jak to celé autorka poslepovala dohromady. Děj byl velmi zmatený, vyšetřování zůstalo stát na místě. Ale úplně nejhorší byl nepochopitelný a šíleně useknutý závěr. Závěrečné odhalení pachatele tu vlastně neproběhlo, nebo tedy ano, ale policie zde svou práci odflákla. Stejně jako autorka knihy. 

Se severskou krimi, tedy s tou kvalitní, to nemá společného vůbec nic. Jedná se o podprůměrnou detektivku, kde chybí atmosféra, napětí, a vlastně je to celé jedno velké klišé, které snad autorka musela vykrást všude možně, jen si z ničeho nevzala to dobré. Vzhledem k divnému konci budou nejspíše další pokračování, ale já si je už nepřečtu. 

Čekala jsem něco úplně jiného, a musím se ztotožnit se špatným hodnocením a komentáři na databazeknih.cz. Spousta komentujících zde vystihla knihu jako "trapnou." Ano, pocity trapnosti jsem při čtení opravdu měla. Bylo to hrozně úmorné, dlouhé, nesmyslné, ubíjející, a ten závěr to pohřbil úplně. 

Dávám padesát procent, nenechte se nachytat pěknou obálkou a lákavou anotací, protože tohle opravdu není dobrá detektivka.

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥