Přeskočit na hlavní obsah

První jarní dny

 Přede dvěma dny oficiálně začalo jaro, a venku je to znát. Svítí sluníčko, je krásně teplo, a to nám na začátku týdne napadl sníh, který je už ale zase pryč. Tak jsem zvědavá, zda krásné a teplé počasí vydrží, protože je to třeba. Hodně teď větrám, protože bytovka po povodních ještě pořád vysychá. Plísně jsme se snad zdárně zbavili, přítel ji oškrábal, vystříkal Savem a nakonec to zalíčil, takže doufám, že to bude v pořádku. 

Sousedi měli třeba plesnivý celý pruh za pohovkou, což je teda taky radost. Hodně se teď u nás bagruje, opravuje a uklízí, ale na ty smutné hlinité plochy navozené zeminy je smutný pohled. Potrvá, než se to zase krásně zazelená, a rve mi srdce když místa, která jsem milovala, už neexistují, nebo jsou úplně jiná. 




Chodíme teď hodně s Julinkou ven, včera jsme byli i s přítelem na prvních jarních trzích ve městě. Stánků bylo docela dost, koupili jsme si zase med od místního včelaře. Tentokrát mi ale chybělo více stánků s občerstvením, ale jinak tu bylo pro každého něco. 


Julinka krásně roste, teď si oblíbila slabiky "dadada", to říká pořád. Krásně si brouká, směje se, a už jde vidět, že ji přestává bavit ležet na místě. Často se teď ráda přetočí na bříško a začíná se pomalu batolit. No, pomalu, už musím dávat pozor, co je kolem v dosahu, protože uzme vše rychlostí blesku. A pěkně už se na tom bříšku přetáčí, zapře se rukama a už je zase o kus dál! 

Ale stejně jí jde zatím nejvíce na bříšku couvání, to ovládá opravdu mistrně. Za pár dní už Julinka oslaví sedm měsíců, zuby nám pořád nerostou. Sousedka mi říkala, že její holčička měla první zub až v osmi měsících, tak jsem zvědavá. 


Od tedy dostala Julinka krásnou, ručně háčkovanou chobotničku, a krásně jí sedí i na hlavě, jak můžete vidět na fotce. Ráda si s ní hraje v kočárku, když někam jedeme, vždycky jí tam dám hračku, teď jak nemusí být ve fusaku, může si konečně pořádně hrát i při jízdě. 


Tohoto modrého zajíčka dostala Julča na Vánoce a teď si s ním moc ráda hraje. Často leží v křesílku vedle Žofky, jsou to kamarádky, Julinka se na Žofku často směje a něco jí vykládá. No a Žofka si taky na miminko dávno zvykla, nikdy se nestalo, že by Julince vzala hračku nebo na ni kvůli něčemu vyjela, mám z toho radost, že si takto holky sedly. 

Zdárně pokračujeme s příkrmy, Julči hodně chutnají kašičky, teď jsem vyzkoušela krupicovou banánovou s broskví, od Hami, a osvědčila se. Tato kaše je mléčná, takže se dělá z kojenecké vody, nemusí se přidávat Beba, což je fajn. 


Kaši dávám vždycky na snídani, pak ještě jednou během dne k svačince, a pak na noc, na spaní je to taky fajn, protože krásně zasytí. 

Minulý týden byl u nás ve městě bazárek vyřazených knih z knihovny. Kus prodávají po deseti korunách, časopisy za pětikačku, tak to jsem si nemohla nechat ujít. Vyrazila jsem tam na osmou, už tam bylo dost lidí, chodím tam pravidelně, tak už ty lidi vesměs od vidění znám. 

Jeden pán tam dokonce měl na knížky nachystanou velkou cestovní tašku, mě stačila jedna igelitka. No byly tam zase zajímavé úlovky, tak jsem si udělala radost. 


Pro Julinku Cipískova loupežnická knížka a Kotě z Kocourkova. 


Astrid Lindgrenová je moje milovaná autorka z dětství. Pipi Dlouhá punčocha patřila mezi mé oblíbené knížky, dostala jsem ji k narozeninám od babičky a dodnes ji mám v knihovničce. Kalle Blomkvist zasahuje slibuje dobrodružný příběh s detektivními prvky. No, bude to taková oddechovka, těším se! 

Muž přes palubu obsahuje pestrou směsici humorně laděných příběhů z námořnického života, tohle si nechám nejspíš na léto, mohlo by se mi to líbit, a pokud ne, knížky vezmu do knihobudky. 


Agatha Christie je pro mě královnou detektivní klasiky, dlouho jsem si od ní nic nepřečetla. Smrt je vždycky osamělá má být směs hororu a detektivky. V Benátkách záhadně umírají lidé a vypravěč v tramvaji potká záhadného člověka, z kterého vycítí zlo. Tolik poměrně krátká anotace. Od Bradburyho jsem už četla několik hororových povídek, tak jsem tak ani tuto knížku prostě nemohla nechat! 


Desáté proroctví spadá do kategorie duchovní literatury. Vzpomínky na zážitky z jiných věků a minulých životů, zamyšlení nad tím, kam směřuje naše cesta, tohle je čtivo přesně pro mě. Akorát mě mrzí, že jsem nečetla první díl, Celestinské proroctví. 

Ještě jsem si koupila pět časopisů Epocha, a to bohatě stačilo. Stejně nemám teď tolik času na čtení jako dřív, ale pořád se snažím denně přečíst alespoň pár stránek. 

Tohle byly knižní úlovky z bazárku, a pro dnešní článek to bude vše. Užívejte jara a slunečných dnů, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Úžasný kamarádky , to je moc fajn :) . Knížky Agathy Christie mám taky moc ráda , ta prostě nestárne . A zaujalo mě na tý knížce to " ová " , jak na to není člověk zvyklej , tak to zní zvláštně . Taky užívejte jara a už se těším na další článek .

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to jsi v bazárku dobře nakoupila. Takové akce jsou moc prima, většina knih si ještě svého nového majitele najde, byla by škoda vyhodit knihy do kontejneru. Julinka je prostě úžasná, pořád dobře naladěná a roste jako z vody. Moc zdravím, pá 😀😉

    OdpovědětVymazat
  3. Agathu mám taky moc ráda. A Kapsa plná žita se mi líbila.

    OdpovědětVymazat
  4. Když se teď podívám z okna, vidím, že jaro se pořád ještě drží zpátky. Teplota venku také nic moc, ale to se určitě brzy spraví. Na žádný bazárek s knihami jsem zatím nešla a možná je to dobře, protože kdo ví, co všechno bych si odtud odnesla :-)

    OdpovědětVymazat
  5. No jak začlo jaro, tak vsichni tak nejak se rozjizdime po vsech strankach...Ja cetl teď Nulorozce od Szrancika, dobra fantasmagorie..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....