Přeskočit na hlavní obsah

Tajemný Mariánský příkop

 Na naší krásné matičce Zemi najdeme spoustu krásných míst, z nich některá jsou zapsaná v knihách nejrůznějších rekordů. Dnes bych ráda věnovala pár slov nejhlubšímu místu na planetě, a sice Mariánskému příkopu, který se rozléhá v západní části Pacifiku. Krom toho, že se jedná o nejhlubší místo na světě, je také z mnoha důvodů zahalen puncem tajemna. 

V neuvěřitelné hloubce pod hladinou moře, kde by krom nepropustné temnoty a díky silnému tlaku neměl existovat prakticky žádný život, byla v hloubce 8 187 metrů pozorována dle současných měřítek nejhlouběji žijící ryba Pseudoliparis swirei. Hloubka Mariánského příkopu podle posledních měření činí 10 994 metrů. Krom toho, byť v menší hloubce, se tu hojně vyskytují mořské okurky a některé exempláře žahavců. 




Vůbec poprvé byl Mariánská příkop prozkoumán v roce 1951 plavidlem britského námořnictva Challenger II. Pomocí echo odrazů od mořského dna byla hloubka určena na 10 900 metrů. Což se skoro shoduje s výsledky posledních měření! Výpočet byl určen podle toho, jak rychle se signál vrátil zpět na hladinu. Ale tehdy nebyl ještě příkop prozkoumán, vědci se dlouho domnívali, že v takové hloubce přeci nemůže nic existovat.

Možnosti, jak příkop prozkoumat, jsou totiž značně omezené, vzhledem k obrovskému podmořskému tlaku není jednoduché takový ponor zvládnout. Do roku 2022 bylo proveden jen sedm sestupů bez posádky, a dvaadvacet s posádkou. 

V roce 1960 byl uskutečněn první hlubinný ponor s posádkou. Poručík Don Walsh a švýcarský záhadolog Jacques Piccard se dostanou do neuvěřitelné hloubky 10 916 metrů, ale kvůli poklesu teploty v kabině na sedm stupňů Celsia a extrémnímu tlaku, který je přibližně tisíckrát vyšší než na povrchu moře, se mohou zdržet jen na dvacet minut.

A už po tomto experimentu začalo v určitých kruzích docházet k tezím, že v Mariánském příkopu se děje něco podivného, co se nedá nijak racionálně vysvětlit.

V roce 1985 mělo dojít k incidentu, který zachytil "speciální mořský ježek." Toto je sonda, o průměru asi devíti metrů, vybavena senzory a přístroji. Při ponoru ježek údajně zachytí podivný zvuk - jakoby nůž škrábal po kovovém povrchu. Kabely, které ježka drží, se zároveň začínají nebezpečně napínat. Když se výzkumníci snaží ježka vytáhnout, podaří se jim to až po dlouhých třech hodinách! 

Jeho povrch má být posetý rýhami po obřích škrábancích, které nápadně připomínají čelisti. Incident je nakonec uzavřen s tím, že došlo k nehodě, ale autenticita celé události je dodnes zpochybňována. 


Video výše pochází z hlubin Mariánského příkopu, které bylo pořízeno z hloubky jeden a půl kilometru. Spolu s kamerou je tu umístěna i návnada, která má za cíl přilákat mořské živočichy. Což se rychle podaří. Krom malých rybek se brzy za potravou přihrnou i žraloci. Jednoho exempláře se ale bojí všechno živé kolem, což dokazuje rychlý úprk. 

Podle některých odborníků se jedná o exemplář megalodona, podle jiných se jedná o vzácný druh světlouna. Podle záběrů z videa těžko posoudit, jak je žralok opravdu velký, ale připadá mi poměrně dlouhý, a navíc jde poznat, že se nejedná o žádného mladíka. Každopádně to ale působí pořádně klaustrofobicky - co všechno neznámého tu může přežívat...


Ve vědeckém časopise se v roce 2016 objevuje článek, který pojednává o záhadných zvucích zachycených v Mariánském příkopu mezi lety 2014 a 2015. Zvuk byl zaznamenám pomocí autonomních hlubinných dronů vybavených podvodními mikrofony. 

Vědci jej popisují jako hluboké sténání o frekvenci pouhých 30 hertzů, a podivné kovové finále, které dosahuje až 8 000 hertzů! Autoři jsou přesvědčeni, že tyto zvuky jsou vydávány biologickým tvorem. Snahy o jeho identifikaci ovšem selhávají. Přeložila jsem pár komentářů pod videem, a diskutující se opravdu předhánějí v divokých konspiracích, oč by se mohlo jednat.

Druh vyhynulé velryby, rozhovor mezi mimozemšťany, případně porucha zařízení, to je jen pár těch zajímavějších komentářů. Podle zoologů jsou na nahrávce námluvné zpěvy druhu kosticovitých. Ale tento druh se páří pouze v létě, a zvuky byly zaznamenány celoročně... Po poslechu nahrávky musím říct, že mi to moc nezní jako rybí zvuky - ale já nejsem odborník, že. Ale každopádně to ve mně vyvolává tak trochu úzkost, a znovu se musím vrátit k otázce - co skrývá dno Mariánského příkopu za tajemství? 

Třeba se odborníkům jednou podaří pořádně prozkoumat celý Mariánský příkop, a určitě budeme překvapeni novými živočišnými druhy, které se podaří objevit. I když si odmyslíme ten tajemný aspekt, který obklopuje Mariánský příkop, jedná se o úžasné místo na planetě.

Co si o tomto myslíte Vy? Skrývá Mariánský příkop nějaké temné tajemství? Dají se škrábance na sondě z roku 1985 vysvětlit technickými potížemi, nebo došlo k útoku obrovského živočicha? A co záběry údajného megalodona? Jedná se jen o "pouhého" žraloka, a odborníci se mýlí? A co ty podivné zvuky? Jde jen o jazyk velryb, nebo o něco mnohem temnějšího...? 

Napište mi Vaše názory a postřehy do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Ten zvuk je hodně děsivej . Tam bych nevlezla ani za boha , obecně mám respekt z vody a často si představuju , co je na dně . Jednou jsem byla na dovolený u moře a zašli jsme si do muzea mořských zvířat , to nebyl nejlepší nápad :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, hezký článek. Já si myslím, že to může "vyluzovat" ta obrovská hloubka vody, nemyslím, že by dole byla ukrytá mimozemská stanice. Ale kdo ví. Hezké je, že máme stále co zkoumat a objevovat. A určitě bych se tam potápět nešla :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...