Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 314 Dům v plamenech

 Autor: Bonnie Kistler 

Žánr: Román, Detektivní, Z právnického prostředí 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Dům lháře je v plamenech, ale nikdo mu nevěří...

Rozvodová právnička Leigh Huyettová ví moc dobře, že druhá manželství bývají většinou už z principu odsouzena k zániku. Ale když po bouřlivém rozvodu s Garym potkala sympatického řemeslníka Petea Conleyho, na první pohled jí bylo jasné, že konečně našla toho pravého.

Zpočátku nebylo jejich soužití jednoduché, a to hlavně kvůli jejich společné rozvětvené rodině. Peter má z minulého manželství  osmnáctiletého syna Kipa, který se právě chystá k maturitě, a tříletou dcerku Miu. A Leigh dvojčata Dylana a Zacka, ti se chystají zrovna na vysokou a doma se moc nezdržují. A pak je tu sluníčko a nejzářivější člen rodiny - Leighina čtrnáctiletá dcera Chrissy. 

Leigh a Peter se rozhodnou oslavit pětileté výročí, a tak se rozhodnou krást si trochu času pro sebe, a nechají Kipa a Chrissy doma samotné. Jsou už přeci skoro dospělí, ne? Jenže když musí manželé odjet z výletu neplánovaně o dva dny dříve díky tomu, že Leigh osloví důležitý klient a žádá schůzku hned zítra, na cestě je oba zastihne nepříjemné překvapení. 

Telefonát od obou dětí v tu samou chvíli. Kip i Chrissy skončili oba na policejní stanici. Kip totiž ukradl otci klíčky od auta, a opilý boural - narazil do stromu, protože před auto najednou vběhnul pes. Chrissy jela s ním, a to díky podivné souhře náhod. Kip byl totiž na maturitním večírku s kamarády, o kterém ale rodičům samozřejmě neřekl, no a když Leigh zavolala dceři, že už jedou domů, Chrissy se rozhodla zajet rychle na kole pro bratra, aby neměl průšvih u táty.

A problém je i to, že chlapec nadýchal nula celá nula padesát pět promile. A další nešťastnou shodou náhod došlo k nehodě v den Kipových osmnáctých narozenin, takže je už za svůj čin trestně odpovědný... 

V nejhorším případě dostane na rok podmínku, prodlouží mu zákaz řízení, a peněžitý trest ho také nemine. Peter to ale velmi špatně nese - tohle není první synův průšvih - před půl rokem vykradl malý obchod se sportovním zbožím, a ani drogy nejsou něco, co je Kipovi cizí. 

Všichni čtyři se vrátí domů, ale atmosféra je velmi napjatá. Další ráno je velmi hektické - Leigh čeká schůzka s novou důležitou klientkou, a Peter se vrací na stavbu "Prázdného domu" - tak pěkně pokřtila jeho žena projekt výstředního domu pro excentrického miliardáře Drewa.

Vypadá to, že den nebude ničím nijak zvláštní. To zlé se přeci stalo už včera, ne? Ale pozdě dopoledne přichází telefonát z nemocnice. Chrissy upadla ráno doma při snídani do bezvědomí, kterému předcházely silné křeče. Ještě že byl doma zrovna i Kip, tak ihned zavolal záchranku. 

Když Peter dorazí do nemocnice, dívku zrovna operují. V čekárně už sedí i Kip, který má o svou sestřičku strach. Diagnóza zní - cerebrální aneurysma. Dívce praskla v mozku výduť, a její stav vypadá velmi vážně. Peterovi lékaři více nechtějí říct - není přeci otec, ne? 

Když konečně dorazí Leigh, dozví se tragickou zprávu. Její dcerka zemřela - krvácení bylo tak masivní, že se nedalo již nic dělat...

Vyšetřování rychle ukáže, že na vině byla s největší pravděpodobností ona nehoda v autě. Chrissy se při ní uhodila tak nešťastně do hlavy, což vedlo ke vzniku aneurysmatu. Kip je obviněn ze zabití - byť neúmyslného, a celá rodina se tak dostává do víru událostí, které ji buď rozmetají na kusy, anebo ještě více stmelí...

Kolik bolesti dokáže unést jedna rodina...?




Hodnocení: Dům v plamenech jsem si koupila při své poslední návštěvě knihkupectví. Prohrabovala jsem se bedýnkou se zlevněnými tituly, a Dům v plamenech stál rovnou stokorunu. Sleva byla ze čtyř stovek - což mi přišlo dost, takže jsem očekávala, že nepůjde o příliš kvalitní čtivo. 

Nicméně anotace vypadala zajímavě, líbilo se mi i grafické zpracování obálky, takže jsem si knížku nakonec koupila.

A ve výsledku se jednalo o velké překvapení! Čekala jsem něco na pomezí thrilleru a krimi, ale dostala jsem rodinný román ochucený právničinou a lehce šmrncnutý detektivkou. Zpočátku mě zarazil autorčin zvláštní styl vyjadřování, nebo to mohlo být i zvláštním překladem. Až úsměvně na působilo časté slovíčko "již" místo "už", na můj vkus trochu neobvyklé.

Ale příběh samotný mě vtáhl už od začátku. Rozvětvená rodina, její klasické radosti i starosti, a znenadání obrovská tragédie, která jejich dosavadní uspořádání rozmetá na kusy. Pořád ale musí fungovat normálně - práce, starosti o rodinu, ale vše je zahaleno závojem smutku a bolesti. 

Celou dobu jsem přemýšlela, kam to vlastně celé může vést? A opravdu jsem hltala jednu stránku za druhou. začátek byl trochu rozvláčnější, ale zase to bylo fajn na seznámení se s postavami. Autorka rozjela hned několik vláken příběhu, každé z nich bylo něčím zajímavé, ale chvíli mi trvalo, než jsem si ujasnila, co se vlastně děje.

No a pak už to byla jízda - rodinné drama plné emocí, velkých překvapení, a šokujících zvratů - hlavně na začátku. Ne nadarmo je v úvodu napsán ten citát o lháři - já už jsem opravdu nevěděla, kdo říká pravdu, a kdo se skrývá za umně spletenou pavučinou lží. 

Můžu tedy říct, že u této knížky platí - za málo peněz hodně muziky. Zpočátku mi nesedl zvláštní styl psaní, ale nakonec jsem si zvykla a opravdu se mi zalíbil. Příběh byl zajímavý mix thrilleru, rodinného dramatu a detektivky, ale nebylo to nijak překombinované, jak by se mohlo zdát.

Pokud si chcete přečíst pořádné rodinné drama, tak Dům v plamenech můžu doporučit. Sice jsem dostala něco trochu jiného, než jsem očekávala, ale proč ne?

A co Vy? Máte teď rozečtenou nějakou knížku? Máte rádi rodinná dramata z advokátního prostředí? Nebo raději sáhnete po něčem odlehčenějším? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Já teď dočetl "Je těžké být bohem" od bratří Strugackých. A mám rozečntený druhý díl série Materia prima "Místodržící" od Adama Przechrzty.

    OdpovědětVymazat
  2. už dle anotace mi to zní překombinovaně a neláká mě to :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...