Přeskočit na hlavní obsah

Nejnebezpečnější tvorové světa!

 Většina zvířat, která vídáme v zoologických zahradách či různých faunaparcích, působí přes překážku ohrady či skla roztomile, mírumilovně, a někdy až přátelsky. Kdybychom však některý živočišný druh potkali v jeho přirozeném prostředí, asi by z nás přátelé rozhodně nebyli.

Když se řekne nejnebezpečnější zvíře na světě, většině z nás se okamžitě vybaví lev, či žralok. Tohle je všeobecně přijímaný omyl. Žraloci totiž způsobí průměrně šest lidských úmrtí ročně, a lvi "jen" dvaadvacet. Mnohem zákeřnější jsou totiž zvířata, do kterých bychom to často ani neřekli!

Už roky se na pomyslném žebříčku nejnebezpečnějších tvorů drží - komár. Tento malý, otravný bzučivý hmyz, který se snad jednou v životě stal nevítaným nočním společníkem u každého z nás, má na svědomí za pouhopouhý rok až milion obětí. Komáři jsou totiž nevědomými přenašeči velké spousty onemocnění. Ty jsou přenosné jak na zvířata, tak i na člověka.

Největším strašákem je bezesporu malárie. Podle WHO například v roce 2019 malárii podlehlo více než 400 000 lidí - zejména se tedy jedná o africké země. 


Malárii ale rozšiřují pouze samičky rodu Anopheles. V jejich slinách se nacházejí prvoci, kteří mohou za vznik této nemoci. Komáři ale rozšiřují i jiné nemoci, například žlutou zimnici, či západonilskou horečku.

Ani na druhém místě se neumístil zrovna kdovíjak velký tvor. Na první pohled neškodný, ale přesto zákeřně nebezpečný. Sladkovodní šneci, zejména třída Gastropoda, hojně žijící na přilehlých útesech, jsou totiž hostiteli opravdu nebezpečných parazitů.

Patří mezi ně motolice. Motolice jsou drobní, tencí červíci, a zatím jich bylo popsáno přes 24 000 druhů! Parazitují v tělech obratlovců, může je tedy mít i člověk. Například motolice jaterní se vyskytuje v játrech ovcí, ale také člověka. Ale její výskyt je opravdu ojedinělý.

Motolice se z těla plžů dostanou do vody, a lidé se nakazí pouhým kontaktem s kůží. Motolice se do kůže zavrtají, proniknou do těla, kde způsobují poměrně pestrou škálu onemocnění. Mezi nejvýznamnějšího zástupce motolic patří druh zvaný krevnička. Ten způsobuje schistosomózu - ta si vyžádá více než 200 000 úmrtí ročně, mezi největší semeniště nemoci patří opět Afrika.

Co jsem vyčetla na internetu, tak schistosomóza je poměrně složité onemocnění, příznaky jsou různé, ale může postihnout močový měchýř, střeva, a játra. Vida, jak dovedou být šnekové nebezpeční, jen díky mini červíkům, kteří v nich spokojeně parazitují. Motolice totiž neměří více než několik desetin milimetru...




Ve svém okolí znám spoustu lidí, kteří se bojí hadů. Já se k nim řadím také, a onen strach je oprávněný - had zabije ročně kolem 138 000 lidí. Vůbec nejhorší je v tomto ohledu zmije, konkrétně zmije paví, jejímž domovem je jižní Asie.

Tento had má totiž extrémně silný jed, a jelikož je jejím domovem hustě zabydlená oblast, kde navíc chodí spousta obyvatel bosa, tak je bohužel obětí tolik. Pro srovnání jsem hledala statistiky, kolik lidí ročně uštkne "naše" zmije obecná - a průměr udává třináct lidí.

Když se to srovná s počtem obyvatel České republiky, není to zase tak zlé! Zmiji jsem nikdy neviděla, ale několikrát jsem měla při procházkách štěstí na slepýše, v létě bohužel jich vídávám i na cyklistické stezce spoustu přejetých. Já a hadi nikdy nebudeme kamarádi, ale žádnému bych nikdy neublížila.

Na dalším místě tohoto pomyslného žebříčku je štír. V naší republice se ve volné přírodě nevyskytuje, ale nalezneme jej v tropických oblastech - v jižní Evropě, v severovýchodní Africe, a hojně se vyskytuje v Egyptě. 

Velikost štírů se pohybuje od jednoho až do třiadvaceti centimetrů. Ne všichni zástupci tohoto druhu jsou nebezpeční - smrtelné bodnutí s jedovým ostnem v zadečku je pro člověka nebezpečné u pouhých pětadvaceti druhů. I tak ale musí být bodnutí velmi nepříjemné!

K použití jedového ostnu dojde v okamžiku, kdy je štír přišlápnut bosou nohou, nebo se ukryje v botě. Ze strany štíra jde ale o čistě obranný mechanismus. Nejúčinnější jed má štír nejjedovatější - opravdu pěkně originální název! Jed tohoto škorpiona má ale krom smrtelných účinků i jiné využití - například v lékařství. 

Skupina amerických vědců si cení jedné jediné kapičky jedu natolik, že cena se vyšplhala na závratných 130 dolarů, což je něco přes tři tisíce českých korun! Za jednu jedinou kapku! To je opravdu šílené. Štíří tekutina totiž obsahuje mimo jiné i kaliotoxin, který se osvědčil při pokusech na myších v boji proti onemocnění kostí.

Vědci doufají, že by podobný mechanismus mohl fungovat i u lidí! Ale to nic nemění na faktu, že štír způsobí kolem dvou tisíc lidských úmrtí ročně. 


V hodinách přírodopisu mě hrozně bavilo učivo o různých parazitech, červech a jiných takových potvůrkách, které často s oblibou hodují na lidské populaci.

Jedním takovým parazitem je i škrkavka dětská. V České republice je již její výskyt poměrně ojedinělý - například v roce 2012 bylo zaznamenáno jen jednatřicet případů. Je to dáno i vysokými hygienickými standarty, protože škrkavky se hojně vyskytují v nemyté zelenině, a také se upustilo od hnojení zeleninových záhonků lidskými výměšky. Tam podle odborníků jejich výskyt převažoval.

Pokud člověk pozře například znečištěnou zeleninu, která obsahuje vajíčka škrkavky, dlouhou dobu nemusí vůbec nic poznat. Vajíčka se promění v larvy, které se dostanou nejprve do plic. To se mohou dostavit menší dechové obtíže, ale ani tak normálního člověka ještě nenapadne, že v sobě může mít parazita.

Až pátý nebo šestý den od prvního kontaktu se škrkavka dostane do střev - dospělí červi žijí převážně v tenkém střevě. A tady nepříznivě ovlivňují chod střev - nízké vstřebávání živin, střevní potíže, a u dětí může docházet k špatnému prospívání. 

Z jednoho červíka se stane kolonie, která velmi nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví. Při vážném průběhu je nemocný člověk fyzicky oslabený, přestává fungovat metabolismus, a v mezním případě může dokonce dojít k ucpání nebo protržení střeva!

Bohužel v rozvojových zemích díky omezené nebo žádné lékařské péči dochází i k četným úmrtím, která má na svědomí právě škrkavka. Stává se to hlavně ve venkovských regionech Střední a Jižní Ameriky. Je poměrně složité určit, kolik lidí může být v současnosti nakaženo. Ale každoročně si vyžádá kolem dvou tisíc obětí, zejména tedy v těch chudších zemích.

Jak už jsem zmínila, konkrétně u nás v republice se nemusíme nijak zvlášť bát - stačí vždycky myslet na to, že zeleninu ze zahrádky si pro jistotu důkladně omyji (to samozřejmě platí i o té ze supermarketu.) 

Koukala jsem na fotky škrkavek na internetu, takže se omlouvám, že nebudu přikládat ilustrační foto. Není to vůbec roztomilý červík, ale opravdu nevábně vypadající tvor. 

Nebezpečných potvůrek je kolem nás opravdu mnoho, takže ostražitost je na místě, hlavně při letních procházkách v trávě, takové setkání s hadem nemusí být vůbec příjemné. A taky se už nemůžu dočkat, až mi zase v příjemně letní noci začne u ucha bzučet komár...

Co si o tomto myslíte Vy? Napadlo by Vás, že zrovna tito tvorové budou nejvíce nebezpeční pro člověka? Máte nějakou nepříjemnou zkušenost například s kousnutím od klíštěte? Myslíte, že výskytu škrkavek v České republice již odzvonilo? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný start do nového týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. A hroch.
    Jinak asi šnek překvapil, ale ten trošku "podvádí" protože není nebezpečný přímo on, ale ti paraziti.

    OdpovědětVymazat
  2. Kdysi jsem na zmiji natrefila, naštěstí jsem stihla udělat větší krok a překročila ji. Vyhřívala se na cestě. Překvapilo mě, jak byla docela malá.

    OdpovědětVymazat
  3. A nezapomínat ani na spavou nemoc, odborně africká forma trypanosomiázy, je parazitická infekční choroba přenášená mouchami tse-tse.
    Co se týče štírů, tak u nás s v okolí Slap vyskytoval štír kýlnatý.

    OdpovědětVymazat
  4. Máme štěstí, že těch nebezpečných živočichů u nás moc není, ale pro někoho může být smrtelné i žihadlo od včely. Stačí být na bodnutí alergický a na problém je zaděláno. I takové malinkaté klíště je pěkná potvora, která už u mnoha lidí způsobila smrt. K životu potřebujeme hodně štěstí, abychom takové potvory raději nepotkali.

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavé informace, Eliss. Klíště tady potrápit umí, kolega, chlap v plné síle si hodně "užil" a trvalo to dlouho.
    Měj hezký a hlavně zdravý večer. Helena

    OdpovědětVymazat
  6. Ovsem nase zmije neni zmije pavi, a clovek by jeji ustknuti zpravidla prezil...Preszo je pochopitelne lepsi vyhledat lekarske osetteemi...Jinak nebezpecna je i trichineloza ze spatne tepelne uoraveneho veproveho ci kanciho masa, a tak by se dalo rici, ze nebezpecnym.zviretem je i prase, nejen proto, ze nas diblvoky kanec muze i zabit..

    OdpovědětVymazat
  7. Celkem nepříjemní jsou v některých oblastech jižní Evropy štíři při šplhání ve vyhřátých skalách, kdy si člověk pomáhá rukama a chytá se za kameny.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc ráda jsem si vše tady přečetla, Eliss a dalo ti to jistě hodně práce, vše vyhledat, načíst, zpracovat. Podobné, i když možná ne tak výstižné info jsme si čítávali kdysi v Květech, které naši odebírali za mého mládí a to je hodně roků zpátky.
    Tak dík. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  9. naše zmije když uštkne a člověk je zdraví, neohrozí ho na životě :) většinou ji potkáváme na dovolené :D třeba Šumavě nebo v Jizerských horách :)

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Eliss, ráda jsem si přečetla informace od Tebe. S klíštětem máme nepříjemnou zkušenost v rodině, i trvalé následky jsou. Hezké dny přeju, Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js