Nejnebezpečnější tvorové světa!

 Většina zvířat, která vídáme v zoologických zahradách či různých faunaparcích, působí přes překážku ohrady či skla roztomile, mírumilovně, a někdy až přátelsky. Kdybychom však některý živočišný druh potkali v jeho přirozeném prostředí, asi by z nás přátelé rozhodně nebyli.

Když se řekne nejnebezpečnější zvíře na světě, většině z nás se okamžitě vybaví lev, či žralok. Tohle je všeobecně přijímaný omyl. Žraloci totiž způsobí průměrně šest lidských úmrtí ročně, a lvi "jen" dvaadvacet. Mnohem zákeřnější jsou totiž zvířata, do kterých bychom to často ani neřekli!

Už roky se na pomyslném žebříčku nejnebezpečnějších tvorů drží - komár. Tento malý, otravný bzučivý hmyz, který se snad jednou v životě stal nevítaným nočním společníkem u každého z nás, má na svědomí za pouhopouhý rok až milion obětí. Komáři jsou totiž nevědomými přenašeči velké spousty onemocnění. Ty jsou přenosné jak na zvířata, tak i na člověka.

Největším strašákem je bezesporu malárie. Podle WHO například v roce 2019 malárii podlehlo více než 400 000 lidí - zejména se tedy jedná o africké země. 

Malárii ale rozšiřují pouze samičky rodu Anopheles. V jejich slinách se nacházejí prvoci, kteří mohou za vznik této nemoci. Komáři ale rozšiřují i jiné nemoci, například žlutou zimnici, či západonilskou horečku.

Ani na druhém místě se neumístil zrovna kdovíjak velký tvor. Na první pohled neškodný, ale přesto zákeřně nebezpečný. Sladkovodní šneci, zejména třída Gastropoda, hojně žijící na přilehlých útesech, jsou totiž hostiteli opravdu nebezpečných parazitů.

Patří mezi ně motolice. Motolice jsou drobní, tencí červíci, a zatím jich bylo popsáno přes 24 000 druhů! Parazitují v tělech obratlovců, může je tedy mít i člověk. Například motolice jaterní se vyskytuje v játrech ovcí, ale také člověka. Ale její výskyt je opravdu ojedinělý.

Motolice se z těla plžů dostanou do vody, a lidé se nakazí pouhým kontaktem s kůží. Motolice se do kůže zavrtají, proniknou do těla, kde způsobují poměrně pestrou škálu onemocnění. Mezi nejvýznamnějšího zástupce motolic patří druh zvaný krevnička. Ten způsobuje schistosomózu - ta si vyžádá více než 200 000 úmrtí ročně, mezi největší semeniště nemoci patří opět Afrika.

Co jsem vyčetla na internetu, tak schistosomóza je poměrně složité onemocnění, příznaky jsou různé, ale může postihnout močový měchýř, střeva, a játra. Vida, jak dovedou být šnekové nebezpeční, jen díky mini červíkům, kteří v nich spokojeně parazitují. Motolice totiž neměří více než několik desetin milimetru...

Ve svém okolí znám spoustu lidí, kteří se bojí hadů. Já se k nim řadím také, a onen strach je oprávněný - had zabije ročně kolem 138 000 lidí. Vůbec nejhorší je v tomto ohledu zmije, konkrétně zmije paví, jejímž domovem je jižní Asie.

Tento had má totiž extrémně silný jed, a jelikož je jejím domovem hustě zabydlená oblast, kde navíc chodí spousta obyvatel bosa, tak je bohužel obětí tolik. Pro srovnání jsem hledala statistiky, kolik lidí ročně uštkne "naše" zmije obecná - a průměr udává třináct lidí.

Když se to srovná s počtem obyvatel České republiky, není to zase tak zlé! Zmiji jsem nikdy neviděla, ale několikrát jsem měla při procházkách štěstí na slepýše, v létě bohužel jich vídávám i na cyklistické stezce spoustu přejetých. Já a hadi nikdy nebudeme kamarádi, ale žádnému bych nikdy neublížila.

Na dalším místě tohoto pomyslného žebříčku je štír. V naší republice se ve volné přírodě nevyskytuje, ale nalezneme jej v tropických oblastech - v jižní Evropě, v severovýchodní Africe, a hojně se vyskytuje v Egyptě. 

Velikost štírů se pohybuje od jednoho až do třiadvaceti centimetrů. Ne všichni zástupci tohoto druhu jsou nebezpeční - smrtelné bodnutí s jedovým ostnem v zadečku je pro člověka nebezpečné u pouhých pětadvaceti druhů. I tak ale musí být bodnutí velmi nepříjemné!

K použití jedového ostnu dojde v okamžiku, kdy je štír přišlápnut bosou nohou, nebo se ukryje v botě. Ze strany štíra jde ale o čistě obranný mechanismus. Nejúčinnější jed má štír nejjedovatější - opravdu pěkně originální název! Jed tohoto škorpiona má ale krom smrtelných účinků i jiné využití - například v lékařství. 

Skupina amerických vědců si cení jedné jediné kapičky jedu natolik, že cena se vyšplhala na závratných 130 dolarů, což je něco přes tři tisíce českých korun! Za jednu jedinou kapku! To je opravdu šílené. Štíří tekutina totiž obsahuje mimo jiné i kaliotoxin, který se osvědčil při pokusech na myších v boji proti onemocnění kostí.

Vědci doufají, že by podobný mechanismus mohl fungovat i u lidí! Ale to nic nemění na faktu, že štír způsobí kolem dvou tisíc lidských úmrtí ročně. 

V hodinách přírodopisu mě hrozně bavilo učivo o různých parazitech, červech a jiných takových potvůrkách, které často s oblibou hodují na lidské populaci.

Jedním takovým parazitem je i škrkavka dětská. V České republice je již její výskyt poměrně ojedinělý - například v roce 2012 bylo zaznamenáno jen jednatřicet případů. Je to dáno i vysokými hygienickými standarty, protože škrkavky se hojně vyskytují v nemyté zelenině, a také se upustilo od hnojení zeleninových záhonků lidskými výměšky. Tam podle odborníků jejich výskyt převažoval.

Pokud člověk pozře například znečištěnou zeleninu, která obsahuje vajíčka škrkavky, dlouhou dobu nemusí vůbec nic poznat. Vajíčka se promění v larvy, které se dostanou nejprve do plic. To se mohou dostavit menší dechové obtíže, ale ani tak normálního člověka ještě nenapadne, že v sobě může mít parazita.

Až pátý nebo šestý den od prvního kontaktu se škrkavka dostane do střev - dospělí červi žijí převážně v tenkém střevě. A tady nepříznivě ovlivňují chod střev - nízké vstřebávání živin, střevní potíže, a u dětí může docházet k špatnému prospívání. 

Z jednoho červíka se stane kolonie, která velmi nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví. Při vážném průběhu je nemocný člověk fyzicky oslabený, přestává fungovat metabolismus, a v mezním případě může dokonce dojít k ucpání nebo protržení střeva!

Bohužel v rozvojových zemích díky omezené nebo žádné lékařské péči dochází i k četným úmrtím, která má na svědomí právě škrkavka. Stává se to hlavně ve venkovských regionech Střední a Jižní Ameriky. Je poměrně složité určit, kolik lidí může být v současnosti nakaženo. Ale každoročně si vyžádá kolem dvou tisíc obětí, zejména tedy v těch chudších zemích.

Jak už jsem zmínila, konkrétně u nás v republice se nemusíme nijak zvlášť bát - stačí vždycky myslet na to, že zeleninu ze zahrádky si pro jistotu důkladně omyji (to samozřejmě platí i o té ze supermarketu.) 

Koukala jsem na fotky škrkavek na internetu, takže se omlouvám, že nebudu přikládat ilustrační foto. Není to vůbec roztomilý červík, ale opravdu nevábně vypadající tvor. 

Nebezpečných potvůrek je kolem nás opravdu mnoho, takže ostražitost je na místě, hlavně při letních procházkách v trávě, takové setkání s hadem nemusí být vůbec příjemné. A taky se už nemůžu dočkat, až mi zase v příjemně letní noci začne u ucha bzučet komár...

Co si o tomto myslíte Vy? Napadlo by Vás, že zrovna tito tvorové budou nejvíce nebezpeční pro člověka? Máte nějakou nepříjemnou zkušenost například s kousnutím od klíštěte? Myslíte, že výskytu škrkavek v České republice již odzvonilo? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný start do nového týdne, Vaše Eliss ♥