Přeskočit na hlavní obsah

Nedělní relax

 Konec měsíce se neúprosně blíží, a zima o sobě dala vědět s plnou silou. Zatímco v poslední den loňského roku jsem věšela prádlo venku, dnes bych to rozhodně neriskovala. Sníh sice nepadá, přesto ale sněhová nadílka venku ještě zůstala, jelikož mrzne, až praští.

Brzy ráno, když jsem šla venčit psa, silnice byla jako sklo, a měla jsem co dělat, abych neuklouzla. Žofku jsem pak nakonec musela domů přinést v náručí, jelikož už má díky pokročilému věku trochu slabší nožičky, a začalo jí to dost ošklivě klouzat.

Po venčení jsme si s přítelem uvařili kávu - jsme oba opravdu ranní ptáčata - a já se začala chystat na autobus. Bylo potřeba zajet autobusem do města, do blízkého Jeseníku, nakoupit suroviny k obědu. Už včera jsme se dohodli, že si uděláme těstovinový salát s kuřecím masem a zeleninou. Mám raději alternativu s tuňákem, ale teď jsou ty konzervy tak strašně drahé...


V neděli mi jede opravdu fajn spoj - stihla jsem v pohodě nakoupit všechno potřebné na přípravu oběda, a ještě mi zbyla spousta času na procházku po městě, kterou jsem využila. Svítilo sluníčko, bylo pořád pěkně chladno, ale já byla z domu pěkně nabalená, takže super.

Nakoupila jsem hned na autobusovém nádraží, kde sídlí Penny Market, a vydala jsem se směrem na náměstí.





Tento průchod vede na Masarykovo náměstí. Pamatuji jej už jako dítě, ale je fakt, že před pár lety prošel rekonstrukcí. Uvnitř jsou vývěsky s programem místního kina, malůvky od dětí ze školky. Celé to jen kazí plakáty politických stran. A to bohužel z toho důvodu, že vitrínky jsou špinavé - jsem si stoprocentně jistá, že na jednu někdo naházel vajíčka.,,

Opravdu to nepůsobí hezky, když je to tak špinavé delší dobu, a evidentně nemá nikdo snahu s tím nic moc udělat. Škoda, ale to už je v záležitosti města.









Uprostřed náměstí máme takovou krásnou radnici. V roce 2010 proběhla ve městě rozsáhlá rekonstrukce, prakticky skoro rok bylo náměstí rozkopané, a získalo nakonec novou moderní podobu. Škoda jen, že bylo všechno pod sněhem, na jaře určitě vyfotím i kašny, a také v letních měsísích zdobí okolí kolem květinové berušky.








Moje další kroky vedly opět do mé oblíbení knihobudky, která je v pasáži vedle hotelu Slovan. Snažím se sem zajít alespoň jednou za dva týdny, vždycky nějaké knížky přinesu, a nějaké si zase odnesu na výměnu. Tentokrát mě zaujala kniha z nakladatelství Odeon s názvem Zpověď kleptomanky. 

Anotace mě upoutala okamžitě. Hlavní hrdinka Valentine, znalkyně moderního umění žije v bezdětném manželství s bohatým mužem, který nyní zastává post ministra financí. Může mít všechno, na co si jen ukáže, přesto začne krást.

Může si dovolit všechno si to koupit, přesto jí krádež přináší zvláštní rozkoš a radost, a Valentine se na této "zábavě" stane brzy závislou. Jenže když jí přijde první předvolání na policejní stanici, je evidentní, že legrace končí, protože vše má své důsledky...

Knížku jsem si odnesla domů, a plánuji si ji přečíst hned, jak dočtu detektivku, kterou mám nyní rozečtenou.

Procházka po městě byla fajn - sice jsem místo tuňáka nakonec doma uvařila těstovinový salát s kuřecím masem, paprikou a rajčaty, a myslím, že se celkem povedl. Mám hlavně radost, že chutnalo i příteli, protože si třikrát přidal, takže tohle je pro mě ta největší odměna.

Neděle byla fajn, už se těším zítra do práce, jen už by nemuselo tolik mrznout!

A co Vy? Jakou jste měli neděli? Také u Vás mrzne? Vyrazili jste si někam na procházku, nebo jste odpočívali doma? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

PS: Omlouvám se za lehce nekvalitní fotografie, přehodila jsem si nastavení fotoaparátu na mobilu, takže jsem fotila bez blesku... Snad to nebude kazit dojem z článku, to by mě vážně mrzelo!

Komentáře

  1. Hezký fotky - jako kdybych tam byla .Já osobně miluju těstovinovej salát s kuřecím masem . Vůbec celkově jsem hodně těstovinová a k obědu mi klidně stačí i jen ten salát . Já jsem měla úplně relax den , sice jsem si ještě v pátek říkala ,že dneska sjedu do města , kde musim koupit knížku ,ale po včerejšku se mi už nikam dneska nechtělo .Však nic neuteče .

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, mám ráda město a Lázně Jeseník a měli jsme jezevčíka Žofku! za mne parádní počteníčko na neděli. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  3. Radnice je moc hezky opravená :) měla jsi fajn neděli! U nás taky mrzlo, -5°C, doufala jsem, že napadne sníh a budu moct běžkovat, bohužel ne :(. Včera jsem byla celý den na brigádě na kluzišti, dnes na tenise a pak s rodiči v restauraci :) večer u babičky a u dědy a teď pohoda u knížky a televize

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Eliss, zdravím. U vás máte přece jen více sněhu. Ráda jsem se s Tebou prošla kolem radnice v Jeseníku. Jezdím k vám do lázní a moc se mi tam líbí, tak mě to potěšilo. Měj se hezky, posílám pohlazení Žofce, Lenka.
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle náměstí, průjezd i hotel Slovan znám víc než dobře :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Jeseník neznám, přesto, že jsem tam asi někdy byla. Je to trošku z ruky. Co jsem dělala v neděli? Háčkovala Křemílka a dívala se u toho na filmy. Jsem docela slušně nachlazená, takže nic moc jiného jsem nezvládla...

    OdpovědětVymazat
  7. U nás sníh není, občas trochu napadne, ale většinou je hned pryč. V neděli mne přepadla rýma a kašel, horečku nemám, ale jsem z toho unavená. Raději ani nikam nechodím. Měj se hezky, zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
  8. No já už se taky těšila na jaro nebo alespoň počasí beze sněhu a ono prd. U nás sněží asi od středy :D My v neděli měli rodinnou oslavu - babi a taťka slavili narozeniny, tak jsme všichni společně zašli do restaurace a bylo to moc fajn :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  9. já jsem ráda, že momentálně mrzne... lépe nám usychá stěrka pod novou podlahu :) ale sníh u nás není ani troška :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne