Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 295 Hrob pro mého manžela

 Autor: Catherine Steadmanová

Žánr: Psychologický, Thriller

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Erin a Mark působí na první pohled jako dokonalý mladý pár, který je čím dál tím více zamilovanější. Mají velký dům, moderní auto, zkrátka vše, co se může zdát na povrchu dokonalé. Mark pracuje v jedné velké bance jako investiční poradce, a Erin je tak trochu dokumentaristka na volné noze. Právě teď má rozdělané natáčení dokumentu z vězeňského prostředí.

Jenže v jejich dokonalém životě se objeví trhlina, když Mark nečekaně přijde o práci. Jsou ale odhodláni nenechat se tím srazit na kolena - naplánují skromnější svatbu, ale líbánky mají v plánu si pořádně užít - vyrazí na úžasné líbánky na exotický ostrov Bora Bora.

Oba pevně věří, že se jejich situace brzy vyřeší - přinejmenším mají jeden druhého.

Dovolená na ostrově je úžasná, mladá dvojice si užívá do sytosti novomanželského života. Erin se dokonce díky Markovi přemůže a vydá se s ním potápět, ač má z velké vody nepříjemný pocit, a z potápění v minulosti má opravdu nehezké vzpomínky.

Dokud jsou spolu, nemůže se přeci nic stát, ne? Jenže během potápění průzračně modrou mořskou hladinou dvojice narazí na potopený vrak letadla. Na tom by nebylo nic zvláštního - letecký provoz je tu opravdu rušný. Jenže když Mark uvnitř najde připoutaná lidská těla, je evidentní, že se na místě odehrálo něco moc zlého.

Druhý den se manželé na místo vrátí. A najednou k nim po hladině připlave, mezi záplavou papírů, vak. Prvním impulsem je nalezenou věc vrátit. Přece si nenechám něco, co mi nepatří, že? Jenže shodou prapodivných náhod se vak znovu octne u Marka a Erin, tentokrát jej najdou ve svém pokoji.

Rozhodnou se nechat si své tajemství pro sebe - nikomu to koneckonců neublíží. S obrovským šokem a překvapením zjistí, že vak je plný diamantů, a peněz, které byly chráněny před vodním živlem speciálními pouzdry. S milionem dolarů v bankovkách, a dalším velkým jměním, které se skrývá v diamantech, mohou novomanželé začít nový život.

Mohou pustit z hlavy existenční problémy, mohou dělat to, co je baví. Jenže ve vaku se skrývá i flashka a laciný mobilní telefon. Bylo by jistě bezpečnější se těchto věci okamžitě zbavit, ale...

Jejich volba spustí řetězec nebezpečných událostí. Novomanželská idylka se rázem mění v boj na život a na smrt, protože jak známo, peníze prostě kazí charakter. Fascinující morální dilema, rychlé zkoumání šikmé plochy, a citlivý test manželství pod tlakem!



Hodnocení: Tuto knížku jsem si domů odnesla při své poslední návštěvě knihovny. Zaujal mě název, a pak také kratičká recenze na obálce: "Psychologický thriller, který mě uchvátil od první stránky." Další pochvalné ohlasy byly na přebalu. Upřímně, nikdy na tyto recenze nedám - když jich je až moc, je mi to lehce podezřelé, a tak nějak předem očekávám, že se mi kniha nebude líbit...

Přesto jsem se rozhodla dát knížce šanci. A hned úvod byl pro mě tak trochu hořkým soustem. Nejen název samotný, ale i řádky první kapitoly vlastně napůl vyzradí to, co se stane na konci. Zvláštní styl retrospektivy, a upřímně, vůbec mi to nesedlo. 

Příběh je vyprávěn z pohledu Erin. Bohužel hned, hned od začátku se děj hrozně vlekl. Popis hektického novomanželského života, finanční problémy, stále zdůrazňovaná láska mezi oběma - upřímně, hned po pár stránkách jsem měla silný dojem, že mezi Erin a Markem to bylo strašně neupřímné, měli mezi sebou divný vztah, vůbec mi k sobě neseděli.

Hlavní hrdinka byla strašně naivní, její myšlenkové pochody byly... Hloupé. 

Až po přečtení sté stránky se začalo pořádně dít to, co bylo vyzdvihováno v anotaci. Nález pokladu, bouře emocí, rostoucí nedůvěra mezi partnery, která přerůstala až v paranoiu. To, co se vyvíjelo slibně, nakonec skončilo totálně překombinované. Hrozně mě rozčilovalo nelogické a hloupé chování postav. 

Nudná byla i linka o točení Erinina dokumentu, počáteční první dojem kazily šíleně dlouhé popisné pasáže z vězení plné opravdu nezáživných rozhovorů. Autorka se to celé snažila zachránit jedním dost šíleným zvratem na závěr, který jsem upřímně nečekala. No, snaha o záchranu byla, bohužel za mě tedy ne.

Nesympatické postavy, které navíc byly místy strašně ploché a nereálné, divně překombinovaný děj, prvních sto stránek celkem o ničem, prostě tohle se za mě moc nepovedlo. S přimhouřenýma očima dávám padesát procent, a vlastně ani nevím, komu bych knížku doporučila. Raději sáhněte v knihovně po jiném románu, já už se nemůžu dočkat, až si přečte něco kvalitnějšího!

A co Vy? Zaujala Vás recenze? Četli jste v poslední době nějaký psychologický thriller? Vadí Vám někdy v knihách velká přeplácanost v ději? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥






Komentáře

  1. Tuhle knihu bych si rozhodně nevybra, podobné náměty bylo možno vidět v různých filmech s různými nálezy. Jako velmi kvalitní thriller bude zcela jistě sledování pokračování řádu a pořádku (klidu).;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Název zní dost hrozně,nevím,zda bych si zrovna knížku v knihovně vybrala.Téma je takové trochu známé,možná jsem viděla i podobný film.A po tvém hodnocení,nevím.Mám ráda rychlý,napínavý děj a ne,když se obsah táhne.
    Díky za recenzi.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Mě by tahle knížka nejspíš nebavila.

    OdpovědětVymazat
  4. Já čtu thillery hodně, ale vypadá to, že když si tenhle nechám ujít, tak o nic nepřijdu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Tento žánr už roky nečtu a také název by mě odradil...Pokud sáhnu po knížce, tak raději něco lehčího. Měj se moc pěkně

    OdpovědětVymazat
  6. Motiv, že peníze mění charakter a pokrucují vztahy, je svůdný, ale je potřeba ho zpracovat neotřele, jinak je to mlácení prázdné slámy.

    OdpovědětVymazat
  7. Tenhle styl knih mám ráda, ale tady je mi nesympatický už název knihy a po tvé recenzi půjde kniha mimo mne. Měj se hezky, pá 😏

    OdpovědětVymazat
  8. Pravda, někdy je název knihy zajímavější, než samo dílo.:)

    OdpovědětVymazat
  9. No tak to opravdu neni nic moc...

    OdpovědětVymazat
  10. Než jsem si přečetla tvoje hodnocení, tak na mne děj působil zajímavě a očekávala bych dobrou porci napětí. Ale nyní se asi pro knihu nepohrnu. Dneska mi manžel pronesl z knihovny Bryndzu. To je pro mne záruka dobrého thrilleru. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  11. O knize vím, ale nezaujala mě ani když vyšla, jinak psychologické thrillery čtu ráda.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula