Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 283 Kouzelný ostrov

 Autor: Brenda Bowenová 

Žánr: Román pro ženy, Humoristický

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Půvabný a humorný román, který vás tam přenese...

Lottie Wilkesová by právě mohla zažívat nejšťastnější období svého života. Zůstala doma se svým tříletým synem Ethanem, který teď začal chodit do školky a zvyká si jen těžko na nové prostředí. Lottie se přes den stará o domácnost a večer o syna, což ji velmi vyčerpává

Tudíž jí už tak nějak nezbývá moc času sama na sebe. Navíc ani s manželem Jonem, úspěšným právníkem, to zrovna moc neklape. 

Jednoho pochmurného jarního dne se ale všechno změní!

Rose Arbuthnotová je právě teď také maminkou na plný úvazek. Díky náročnému povolání svého muže, Freda, který je spisovatel, je tak trochu sama na výchovu zlobivých dvojčat, Bey a Bena. Ale dvojčata už trochu povyrostla, tak také navštěvují školku. Šťastný kruh přátel je prestižní školka, kde se přímo počítá se štědrými dary od rodičů.

A právě zde, na nástěnce ve vestibulu, se obě maminky začtou do lákavého inzerátu:

                                                       Hopewellská chata.

                                                       Little Lost Island, Maine. 

                                                       Stará hezká chata k pronajmutí na malém ostrově.

                                                       Voda ze studny, borůvky, mořské sklo.

                                                       Srpen.

Lottie a Rose se rychle spřátelí a zjistí, že mají mnoho společného. Oběma lákavá nabídka nedá spát, a tak se rozhodnou na chatu vypravit. Ale jelikož je to trochu mimo jejich finanční obzory, musí najít alespoň dvě další ženy, které se tam s nimi stráví krásné srpnové dny.

Nakonec tedy přiberou filmovou hvězdičku Caroline, a tajuplnou Beverly Fischerovou, o které nikdo nic moc určitého neví. Ještě je tu ale setkání s majitelem chaty, podivínským Robertem SanSoucim. Ten chatu pronajímá za specifických a zvláštních podmínek. Navíc má v chatě tajemnou místnost, kterou jen tak někdo neobjeví!

Konečně je tu srpen, měsíc nových zážitků, setkání, vůně moře, kouře. Nádherné vyhlídky, vidina dlouhých, bezstarostných dnů, a hlavně pořádný odpočinek od shonu a ruchu velkého města. Na idylickém ostrově se začnou otevírat nové možnosti, tak odlišné od těch, které dosud poznaly. Je skutečně změna tak těžká?




Hodnocení: Po delší době jsem dostala chuť na nějaké typicky ženské čtení. Normálně tento žánr nevyhledávám, ale párkrát do roka si také potřebuji odpočinout od thrillerů a těžkých psychologických románů, a přečíst si něco, u čeho nebudu muset vůbec přemýšlet.

A proto jsem v knihovně sáhla po této knížce. Na první pohled mě zaujala obálka, anotace také nevypadala špatně, očekávala jsem příjemnou odpočinkovou kombinaci humoru a romantiky, a hlavně jsem se opravdu těšila na prostředí zapadlé chatičky daleko v horách.

Spokojenost je tak napůl. Dostala jsem odpočinkové čtení, ale pocity z knížky mám dost rozporuplné. Líbil se mi popis života na ostrově, krásně popsané detaily přírody, malebné prostředí chaty - úplně na mě dýchla ta atmosféra léta, a nevím proč, mi to v něčem lehce evokovalo poklidné prázdniny u babičky.

Ale velký problém jsem měla s postavami. Když se mi stane, že si pletu dvě hlavní hrdinky, nemůžu si ani pořádně zapamatovat, který muž k nim vlastně patří - kdo je manžel od Rose? Je to Jon, nebo Fred - tak je něco špatně. Jednoduše, postavy byly tak ploché, nevýrazné, že tohle byl veliký problém. 

Hlavně jsem se do nich nedokázala ani pořádně vžít. A už v necelé polovině knihy mě začaly ženské hrdinky strašně rozčilovat - připadalo mi, že mají všechno, co si můžou přát, ale jsou tak rozmazlené a sobecké, že si nedokáží vážit toho, co mají. A i jejich chování mi připadalo hloupé, a nesmyslné.

Nakonec jsem si oblíbila jen jednoho hrdinu, který byl napsaný jakžtakž uvěřitelně, a jeho život mi připadal opravdu dojemný. Ale jinak - nic moc. Dialogy mezi postavami byly jen jakousi vatou, která měla za úkol vycpat nějak stránky, aby to bylo co nejdelší. Velká škoda. Atmosféra prosluněného ostrova fajn, na takovém krásném místě by opravdu stálo za to zažít úžasnou dovolenou.

Závěr byl vlastně takový nijaký, neměla jsem pocit, že by se život postav posunul někam dál, a něco se změnilo. Ale oceňuji to, že kniha je odpočinková (možná ale až moc), a prostředí ostrova bylo kouzelné. Snad chtělo jen více zapracovat na popisu postav, dát jim trochu víc hlubších myšlenek, a kniha by byla čitelnější.

Dávám šedesát procent. Takový typ knížky, kterou si přečtete, a za pár dní už si nevzpomenete, cože jste to vlastně četli. Ale někdy to opravdu není na škodu. Kouzelný ostrov bych doporučila jako ideální čtení na léto, někam k vodě to musí být vážně super, procítit tu skvělou atmosféru.

A co Vy? Slyšeli jste už o této knížce? Máte rádi romány pro ženy okořeněné humorem? Jaké je Vaše oblíbené letní čtení, vhodné k válení u vody? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Já to mám podobně jako ty - romantiku čtu jen občas. Moje oblíbené čtení k válení (nikoliv u vody, ale na chalupě na zahradě ;-)) jsou detektivky, ale je fakt, že právě na dovolenou si většinou půjčím i nějakou tu romantiku.

    OdpovědětVymazat
  2. Já to mám tak půl na půl. Čtu jak detektivky a thrillery, tak romány. Raději mám sice tu napínavější četbu, ale v létě a přes podzim a zimu je ideální čas na romantické čtení. A tak se to snažím pravidelně střídat. 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...