Přeskočit na hlavní obsah

Příjemné televizní setkání

 V sobotu ráno jsem na Facebooku zaregistrovala v jednom příspěvku, který komentoval kolega z práce, že večer má být na televizní stanici ČT Art ve znamení dvou hezkých dokumentů věnovaných památce Karla Kryla, příhodně zrovna v den data výročí okupace Československa sovětskými vojsky.

První dokument s názvem Karel Kryl - Kdo jsem začal ve 20:15, a hned po něm, ve 21:40, následoval Bratříčku, zavřel jsi vrátka. Naštěstí jsem si tedy večer vzpomněla, že si mám pustit televizi, naštěstí už ji mám opravenou, takže jsem si mohla užít pěkný kulturní zážitek.

Ač jsem narozená pár let po Sametové revoluci, tak mě písničky od Kryla provázely od dětství. Můj tatínek jeho písničky zbožňoval, měl je na kazetách v autě, a pokaždé, když jsme někam jeli, nehrálo rádio, ale Kryl.

A mě se to líbilo. Drnkání na kytaru, příjemný, svým způsobem i uklidňující, ale také procítěný hlas, jednoduchost melodií a jeden jediný hudební nástroj, to vše se mi strašně líbilo.

Tehdy jsem ještě nerozuměla poselstvím, které v sobě Krylovy texty skrývají. Pamatuji si ale, že táta mi řekl, že v jeho písničkách je velká pravda, a že zpívá o dobách, kdy nebyla svoboda slova taková, jaká je dnes. A že až budu starší, tak tomu všemu porozumím.

Samozřejmě, že jsme se o Krylovi učili v dějepise, v literatuře, ale jako dítě a puberťák jsem jeho texty opravdu nedovedla řádně ocenit. To přišlo až tak ve dvaceti, kdy jsem najednou na jeho texty začala nazírat optikou dospělého člověka, který už něco v životě prožil.

A teď? Za chvíli mi bude třicet, a myslím, že vzhledem k tomu, že se mě dávno týkají různé dospělácké starosti, zajímám se o politický vývoj v naší zemi, který není v mnoha ohledech nijak růžový, tak už myslím, že můžu říct, že chápu, o čem Kryl ve svých písních zpívá, a že jeho názory byly v mnoha ohledech vážně vizionářské, protože on prostě věděl.



Karel Kryl - Kdo jsem? je takovým mini medailonkem. Kryl zde zpívá své nejznámější písničky a mezitím glosuje různé postřehy, názory a postoje. To vše doplňuje poněkud neobvyklé prostředí kdesi u opuštěné zříceniny.

Poněkud zvláštně laděný styl dokumentu mi nevadil. Vlastně ani nevím, zda se to dá nazvat dokumentem? Když se zde divák o zpěvákově životě nic moc nedozví, seznámí se s pár jeho názory. Ty jsou ale opravdu trefné. Nevím, já osobně jsem cítila z Kryla strašný smutek, zmar z toho, jak se to s naší republikou vyvíjí dál, a strašně oceňuji jeho upřímnost, která přecházela až do syrovosti.

Možná jsem přecitlivělá, ale poslech pár písniček mě dojal a já bulela u televize jak želva. Připadalo mi to strašně hezké, ale zároveň smutné. Jsem si jistá, že Kryl byl strašně hodný člověk, vlastenec, který miloval svou zemi, a byl hluboce nešťastný z toho, že se vše nevyvíjelo dle jeho představ. 

Z filmového hlediska nejde o žádný unikát, ale pro fanoušky Karla Kryla je to povinnost. Mně to opravdu zahřálo u srdce.


Pasážová revolta je jednou z mých nejoblíbenějších, spolu s Jeřabinami. Troufám si říci, že jeho texty jsou geniální, nadčasové, a pro mě je Kryl jednou z velkých osobností naších dějin. Vždy si poslechnu raději Kryla, než Gotta, kterého jsem nikdy zase tak moc nemusela...

Když jsem nastoupila na maturitní obor, příjemně mě překvapilo, že v seznamu povinné četby je i Kníška Karla Kryla. Útlou knížečku jsem si nesla domů z knihovny, a byla lehce zklamaná z toho, že jde "jen" o přepis textů k písničkám. Ovšem doplněné pěknými Krylovými ilustracemi.

Ale je fakt, (nebo já to tak pociťovala,) že u čtení jsem měla větší možnost popřemýšlet nad sdělením textů, případně se ke čtení vrátit, užít si ty skryté narážky na tehdejší režim. Přiznám se, že mi hodně pomohla i paní knihovnice, s výkladem některých veršíků, kterým jsem opravdu nerozuměla. 

Pokud člověk pochopí alespoň zčásti poselství textů, naučí se pár věcí z Krylova životopisu, tak k maturitě myslím knížka není vůbec špatná. Jen nevím, jestli pro dnešní mladé nebude už těžce pochopitelná, a zda si z ní vůbec něco odnesou? 



Bohužel, druhý dokument s názvem Bratříčku, zavřel jsi vrátka jsem už neviděla, začínal na mě moc pozdě. Jak budu mít chvíli času, ráda na něj mrknu, ale je ke shlédnutí i na YouTube, přikládám odkaz:


Každopádně, užila jsem si pěkný filmový večer, po dlouhé době se mi v televizi něco líbilo. Na ČT Art někdy dávají pěkné pořady a dokumenty, bohužel ne vždy se o tom dozvím s předstihem, abych pořad stihla.

A co Vy? Koukáte na ČT Art? Máte rádi hudbu Karla Kryla, nebo Vás jeho tvorba míjí? Viděli jste tyto dva dokumenty? Četli jste Kníšku Karla Kryla? Myslíte, že i dnešní generace může rozumět jeho textům? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Na tento dokument o Karlu Krylovi jsme také koukali. Jeho písničky měly co říci.

    OdpovědětVymazat
  2. Karel Kryl byl ve své době pojem a jeho písničky byly hodně oblíbené. Na Art se občas dívám, ale tohle jsem neviděla.

    OdpovědětVymazat
  3. Karla Kryla jsem také měla ráda a kazety mám také. Stále mě štve, jak se k němu zachoval Havel. Bylo mi moc líto, že tento písničkář zemřel mimo svou vlast v exilu, i když se toužil vrátit.

    OdpovědětVymazat
  4. Kryla mám moc ráda. Přesně jak říkáš, jeho písničky jsou opravdu prorocké. Pamatuji si, jak jsme si na gymplu pouštěli Bratříčku, zavírej vrátka. Já se v neděli koukala na Báječná léta pod psa a pak Rebelové, které mám moc ráda. Nemělo by se zapomínat...

    OdpovědětVymazat
  5. Já mám nejraději od Kryla Anděla.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, zdravím. Já TV téměř nesleduju. Od Karla Kryla mám taky nejraději Anděla. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Pro mě byla zásadní známkou, že listopadové změny z roku 1989 jsou opravdu vážné a nevratné, skutečnost, že v tehdejším státním rozhlase zazněla první Krylova písnička, protože to byla naprosto nejkacířštější věc, která se mohla veřejně udát, dokonce i pár dní po 17. listopadu.

    Měl jsem jednou možnost si s Karlem Krylem chvíli povídat v jeho oblíbené Blatničce na Starém Městě; jeho smutná ironie byla silná zbraň.

    OdpovědětVymazat
  8. Bratříček ta dvířka zavřel!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Letní nálada je tu

 Včerejší dusný den skončil večerní bouřkou a deštěm, a tentokrát bylo hromobití jak má být. Ale dneska už je zase teplo, ráno to vypadalo na chladný den, dokonce bylo zamračeno, ale nakonec se krásně vyčasilo.  Hodně teď chodíme ven, což je fajn. Julince se ve sportovním kočárku moc líbí, co už se jí líbí méně, jsou ponožky a punčocháče. Zrovna dneska jsme ve městě ztratili jeden pár, to prostě nelze uhlídat, každou chvíli má ponožku dole a vesele ji žvýká.  A venku v přírodě ji zajímají kytičky, travička, hlína, nejradši by všechno ochutnala a musím hlídat, co si chce dát do pusy. Na polní cestě nám vyrostl tento zajímavý oblouk, asi plašič na ptáky, těžko říct, k čemu to může sloužit? No působilo to na mě až lehce děsivě, takový výtvor uprostřed ničeho.  Julča je pořád moc hodné miminko. Pláče jen někdy před usnutím, a když má velký hlad. Z jídla jí chutná všechno, zkoušela jsem jí dát i vařený, rozmixovaný špenát, do toho trošku rozdrceného bramboru. A někdy jíme...