Procházka před bouřkou

Počasí bylo tento týden, alespoň u nás na horách, vyloženě aprílové a moc tedy nepřipomíná začátek června. Jeden den jsem do práce jela v lehké bundičce, a hned ten další mi stačilo tričko s dlouhým rukávem, ve kterém mi bylo po práci zase moc horko.

Alergie na pyl se mi posledních pár dní uklidnila, pořádně jsem kýchala a slzela jen ve středu, v pátek jsem to dokonce přežila i bez léků na alergii, které jsem si zapomněla ten den vzít. Prášek si beru ještě před odjezdem do práce, hned s ranní kávou, včera jsem ale nestíhala, málem mi ujel i autobus, a prášek jsem prostě vypustila.

Beru je pravidelně, jsem na ně zvyklá, naštěstí se mi ale nic špatného nestalo, dnes jsem si už prášek vzala jako obvykle. Ale tak nějak mě to lehce vykolejilo psychicky, že jsem si tabletku zapomněla vzít.

Na dnešní sobotu jsem se velmi těšila. Plánovala jsem doma velký úklid, praní, žehlení, přípravu nějakého dobrého oběda, ale jsem z celého pracovního týdne nějaká zmožená, takže jsem si déle přispala, pak jsem uvařila na oběd mleté s omáčkou, převlékla jsem ložní prádlo, vyprala dvě pračky a sedla jsem si chvíli ven před bytovku s knížkou, když mi volala dobrá kamarádka, že potřebuje něco probrat.

No a protože kamarádka teď zažívá docela těžké životní období a vypovídala se mi opravdu důkladně, měla jsem hlavu jako pátrací balon a potřebovala jsem se zrelaxovat. Doma jsem pojedla oběd, dala si další kávu a rozhodla jsem se jít na procházku. Přítel se díval na předpověď, a ještě mě varoval, že za hodinu má přijít bouřka a pořádný slejvák, tak ať tam nejsem dlouho.

Naštěstí jsem to stihla, ale vzduch byl těžký, hutný, a dusno bylo tedy dnes pořádné, ale aspoň mi krásně proschlo to prádlo, které jsem dala sušit ven.

Byla jsem se projít na klasické trase za naší bytovkou, ale tentokrát jsem věnovala větší pozornost tomu, co kolem roste, protože příroda je opravdu v plném rozpuku a je na ni radost pohledět. Jen mě při fotografování rozčiloval chvílemi dost prudký vítr, a pak také často zapadající slunce a šero, které se nad krajinou rozprostřelo. 

I tak se mi ale pár, myslím docela hezkých obrázků podařilo "vyblejsknout." Bouřka mě naštěstí nezastihla, ačkoliv mraky se místy velmi mračily. 

Před pár týdny jsem si koupila nový telefon, a pořád bojuji s nastavením foťáku, připadá mi, že fotky nejsou vůbec hezké, připadají mi místy moc tmavé, pak zase špatně zaostřuji, vůbec nevím, co s tím mám dělat. Nebo je to jen tím, že jen neumím fotit?

Tady se obloha zase hodně zatáhla, ale mraky byly fantastické a nadýchané.

V popředí jsou vidět hromádky shrabané trávy, tento týden u nás sekali pracovníci od obecního úřadu, tráva už byla na okrajích cest opravdu hodně přerostlá. Jen je mi líto těch broučků a jiných tvorečků, které strunovka nemilosrdně pokosí...

U okraje cesty rostl strom, kde se začínají klubat zvláštní plody. Původně jsem si myslela, že jde o švestku, ale ta má myslím více pilovité listy, že? Třeba někdo z Vás bude vědět, o jaký strom jde! Budu ráda za tipy v komentářích!

Tady jsem si stoprocentně jistá, že jsem vyfotila květ plané růže. Krásný a růžový, v plném květu.

A tady už je scvrklá, suchá kulička šípku, ovšem z jiného keříku než předchozí fotografie.

Oblíbená bylinka z dob mého mládí - kostival lékařský. Kolem na louce jich rostlo spousta, a dokonce i bílé exempláře, ale ty se mi nepodařilo pěkně vyfotit, protože chvílemi opravdu dost foukalo. Tak tedy alespoň ten fialový.

Kdysi jsem si vedla ručně vyrobený herbář, chodila jsem po loukách, sbírala a lisovala bylinky, a kostival v něm nemohl chybět, u nás na loukách roste běžně. Listy kostivalu se dají využít jako obklad při bolestech kloubů, mohou se přidat i do koupele jako hojivá tinktura. 

Bohužel se mi nepodařilo lépe vyfotit tuto zvláštní malou kytičku. Netuším, o jakou rostlinu jde, ale její fialové květy jsou opravdu netypické a zvláštní.

Podařilo se mi opatrně vyfotit bílého motýlka, který poletoval kolem. Na druhé fotce je trochu rozmazaný, mě však zaujal úhel, jakým na klásku rostliny seděl. Mohlo by asi jít o celkem běžný druh běláska, ale nebyla jsem si úplně jista.

A jako poslední, při cestě domů, jsem vyfotila kus rozebrané střechy. Tento starý dům nedávno koupili noví majitelé, tak asi plánují udělat rozsáhlou rekonstrukci. Tak snad se dílo podaří, protože by byla veliká škoda, kdyby dál chátral.

Teď už jsem více než dvě hodiny z procházky doma, a bouřka stále nikde, ačkoliv dusno je stále velké.

Tak třeba pěkně počasí vydrží a nebude ani pršet, ani bouřit!

Přeji Vám všem krásný zbytek víkendu, hlavně pohodu a klid, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥