Přeskočit na hlavní obsah

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři

bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí. 

Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší...

Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku...

Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii...

Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥



Komentáře

  1. Hlavně ať je ti brzy líp. Hezky se uzdravuj

    OdpovědětVymazat
  2. Uzdrav se a odpočívej, bude zase dobře.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak ať všechno špatné co nejrychleji přejde a energie i nálada se brzy dobije na původní úroveň :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Brzy budeš zdravá jako rybička!

    OdpovědětVymazat
  5. Mrzí mě, že jsi nemocná :( hlavně se pořádně vylež <3 přeji brzké uzdravení. Neboj, my tu na tebe počkáme <3

    OdpovědětVymazat
  6. Přeji hlavně brzké uzdravení. Někdy k tomu stačí i zmrzlina nebo i obyčejná voda...a střevní chřipka je tu raz dva...

    OdpovědětVymazat
  7. Přeji brzké uzdravení :) ať je lépe :)

    OdpovědětVymazat
  8. Eliss, snad tu potvoru brzo zvládneš a bude lépe. Zdravím 🌺

    OdpovědětVymazat
  9. Tedy brzké uzdravení a ať jsi zase brzo mezi námi :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Přeji ti brzké uzdravení, Eliss. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Zima a Vánoce

 Včerejším dnem oficiálně začala zima. Já ji však každý rok vnímám daleko dřív. Od dětství ji mám spojenou s první vyloupnutou čokoládkou z adventního kalendáře. Tím dnem pro mě začalo odpočítávání do Štědrého dne a těšení se na Ježíška, a nejvíce samozřejmě na dárečky. Od malička bydlím na horách, a proto patřím k těm šťastným lidem, kteří si v dětství užívaly kupy sněhu, sáňkování, stavění sněhuláků a jiných hrátek do sytosti. To jsem vždycky milovala. Ráno, o vánočních prázdninách, jsem nabalená v zimní kombinéze vyběhla se sáňkami na kopec a vracela jsem se až k obědu, protože mě hrozně bavilo sjíždět kopec dolů pořád dokola. Poslední roky máme ty zimy bohužel takové chudší, sníh moc nepadá, loni začal padat až tři dny po Vánocích, a letos napadl před dvěma týdny, ale rychle zase roztál. Podle předpovědi má zatím na Štědrý den pršet, tak uvidíme. Zima pro mě byla tajemným a zvláštním obdobím. Vůně studeného vzduchu, praskající sníh pod nohama, a dodnes miluji tu výzdobu. Nejvíc...