Přeskočit na hlavní obsah

Jak to (ne)jde

 Dnešní článek bude tak trochu deníčkový a okecávací. Poslední týden totiž byl snad nejnáročnější, jaký jsem kdy zažila.

Nejde ani tak o práci, tam je to naopak hrozně fajn. Ale spíše o tu zdravotní stránku. Polovina května, vše začíná kvést, a já trpím, jak už dlouho ne. Letos mi totiž alergie na pyl propukla v  takové síle, že se cítím extrémně vyčerpaně, unaveně, a jaro ze mě paradoxně vysává všechnu energii.

Na procházky přes den už chodit prostě nemůžu. Jedině večer. Jinak kýchám, kašlu, slzí mi oči, a takto se funguje těžko. Jsou to takové záchvaty, které přijdou znenadání. Musím si sundat brýle (přes ten den je mám celé od pylu, musím je neustále utírat hadříkem, hrůza), počkat, až mi přestanou téct oči, mezitím se vysmrkám, a huhlám, jako bych měla chřipku.

Když mě to chytne v práci, umyju si ještě vlažnou vodou celý obličej, zrovna i včera ve zprávách říkali, že to pomáhá. Jenže, v práci teď více větráme, kolegyně chodí často na cigaretu, takže se stejně otevírají pořád dveře, takže ten pyl stejně foukne dovnitř každou chvíli.

Nedá se tomu vyhnout ani doma. A co bylo pylu včera venku! Po práci jsme jeli s přítelem do obchodu, v autě palubní deska úplně žlutá. Auto zvenku také zaprášené. A začíná také sezona sekání trávy. U nás v obci jsou přes jaro až podzim zaměstnaní sekáčí a hrabači trávy, a tento týden už začali od pondělí sekat. Zrovna včera jsem viděla u silnice shrabané hromádky.

Moje kamarádka jeden rok u obce tuto práci dělala, a říkala, že to bylo docela náročné. A to není alergik. Každou chvíli měla v očích prach nebo pyl, v té posekané trávě je kdovíco a pak i fyzicky to prý nebylo to pravé ořechové. Já vím, že bych na to neměla, celý den mít hrábě v ruce a hrabat. Ale velice tyto lidi obdivuju, protože to musí být opravdu pakárna.

Tento zdravotní problém se ale začíná i nehezky odrážet na mé psychice. Jsem věčně podrážděná, nic mě nebaví, a jen se modlím, ať už je nejlépe podzim nebo napadnou hromady sněhu. Když jsem byla na začátku minulého týdne na preventivní prohlídce do práce, tak jsem doktorce samozřejmě řekla, že se to zhoršuje.

Na to mi jen řekla, že neví, jak mi poradit. Léky mi měnit nebude, protože jsem prý na ně zvyklá, a pak jedině, že se mám na podzim znovu objednat na alergologii. Jenže skvělá perlička je i to, že v našem městě ji úplně zrušili, takže bych se musela objednat nejméně padesát kilometrů daleko. Paráda, co?

Už se fakt nemůžu dočkat, až všechno odkvete, protože můj organismus opravdu trpí.

Na závěr přidávám pár fotek z večerní procházky. Zajímavé, že tato procházka, asi, že to bylo večer, mi žádné zdravotní potíže nepřivodila. Ovšem dneska ráno jsem už zase byla s příšernou rýmou a kašlem vzhůru ve čtyři ráno. Ani o víkendu se kvůli tomu nevyspím.




Tyto dvě fotky níže jsem fotila u základní školy. Zaujaly mě malůvky dětí na chodníku a pak také zvláštní předmět visící z jehličnatého stromu. Z dálky jsem myslela, že jde o jakési podivné knízdo, ale takhle zblízka to vypadá jako kus látky nebo něco podobného? Nechtěla jsem na to samozřejmě sahat holýma rukama. 

Co myslíte Vy, že by to mohlo být?


Bohužel jsem technický antitalent, takže jsem až po pár nepovedených fotkách zjistila, že jsem si na mobilu nezapnula blesk. To jsem na ty obrázky koukala, divila se, proč je to tak tmavé a rozostřené? Je škoda, že se fotky nepovedly, protože zrovna včera k večeru byly mraky opravdu zajímavé.




Díky těm mračnům jsem si myslela, že bude bouřka, ono bylo tak trochu dusno, ale nakonec z toho nic nebylo, mraky jsou pryč, a obloha je teď ráno jako vymetená.


A na procházce mě samozřejmě doprovázela i moje kamarádka Žofinka. Fotit se moc nechtěla, přesto se mi podařilo vybrat jeden hezký obrázek. Nakonec jsem ráda, že jsem vyrazila ven. I když musím chodit spíše k večeru, kdy ty pyly tak moc nelítají a můžu alespoň normálně dýchat.


A co Vy? Také Vás trápí pylová alergie, nebo užíváte jara bez omezení? Byli jste teď někde na procházce? Všimli jste si také venku většího koncentrace pylu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný slunečný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to mě moc mrzí, já alergii nemám na nic (nebo alespoň o tom nevím) a jsem tedy ráda, protože s tím musí být strašný trápení, když to tak čtu :/

    OdpovědětVymazat
  2. Eli,to tě lituji,vím,co je to za trápení.Znám dvě alergičky,které to mají jako ty.Také jsem alergička,ale ne na nic kvetoucího.Ovšem manžel má teď velké problémy,na alergologii,kam jsem ho konečně dostala mu doktor řekl,že má těžké astma,ale protože mu hrozně chrčí na plicích a píská a nemůže vůbec dýchat,tak ho čeká ještě vyšetření plic.On ujde sotva pár metrů..Přeji Ti ať trpíš co nejméně.Teď je to hrozně,všechno vykvetlo najednou.

    OdpovědětVymazat
  3. Sám jsem alergiemi nikdy netrpěl, ale moje bývalá manželka byla alergička, tak jsme se tomu samozřejmě museli často přizpůsobovat. Vím, že to nepomůže, ale aspoň jsem na znak účasti s jarními alergiky v týdnu nově přeložil Morgensternovu básničku "Rýma" https://petrvapenik.blogspot.com/2022/05/ryma-christian-morgenstern.html :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Nezávidím, snad to brzy poleví.
    U nás alergoložka hodně léčí autoimunitními vakcínami, asi nejsou úplně na všechny typy alergií, ale možná bys mohla zkusit toto.
    A kolegyně si kdysi značně pomohla od alergie na pyl úpravou stravy - nejdřív makrobiotika, pak prostě celkově jedla zdravě - nesladce, hodně zrnin, zeleniny, ale i bílkoviny, téměř nic průmyslově zpracovávaného, částečně bezlepkově. Zbavila se tabletek a následně i alergie. Ale dodržovala to fakt striktně a nadále se stravuje dost jinak, než převážná většina lidí.

    OdpovědětVymazat
  5. Tenhle týden jsem měla dovolenou, s Matějem, který se mnou byl doma, jsme chodili hodně ven a nešlo si nevšimnout, jak extrémní množství pylu letos je. A je to vidět o to víc, že nechce vůbec zapršet a ten žlutej prevít se dostane úplně všude. Třeba moje stříbrné boty jsou teď žluté :D. Přeji ti, ať je brzy dobře!

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Eliss, kéž by každý den trochu sprchlo. To by se vzduch vyčistil a vám alergikům by se snad ulevilo :) Máme přes ulici několik smrků a viděla jsem, jak se z nich najednou vyvalila žlutá mračna, chvilku jsem myslela, že hoří lékárna za nimi. Ale byl to pyl. Všude se usadil.
    Ať je Ti brzy líp, zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  7. Náš syn je také alergický na pyl, takže teď problémy má. Letos je pylu hodně, chtělo by to pořádný déšť, ale u nás nepršelo už hodně dlouho. Jsme na chatě a já pořád jen otírám venkovní posezení v altánku, všude je pořád žluto. Tak ať je brzy lépe, ahoj 😉

    OdpovědětVymazat
  8. Mám taky pylovou alergii, i když mne nejvíc trápí líska a bříza, které už u nás okvétají. Takže s tebou soucítím. Pylu je letos spousta, teď myslím hlavně hodně z jehličnanů (který mně nijak moc nevadí, naštěstí). Máme tmavošedé auto a už má nádech trochu do žluta ;-). Fakt je potřeba, aby zapršelo a trochu to všechny ty pyly spláchlo. ostatně ona by to příroda potřebovala tak nějak všeobecně ...

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, teď trpí i ti bez alergií, natož ty s ním. Já mám asi jen na prach, oči dostávají zabrat...
    Snad sprchne a všechno se to spláchne.
    Vydrž a užij si neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  10. Eli, doufám, že ta pylová sezóna brzy pomine a budeš mít pokoj. Kdyby zapršelo, tak by nebylo tolik.pylu v ovzduší. Já si naštěstí užívám Jára plnými doušky. Měj hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  11. Pylové nánosy jsou vidět na autech na ulici zaparkovaných.
    Já (zaplať pánbů za to) pylovými alergiemi netrpím.

    OdpovědětVymazat
  12. Jej, to je mi moc líto, že ti ty pyly dělají takové peklo. Je jich teď všude úplně strašně... snad co nejdřív zaprší a trochu se to spláchne!

    OdpovědětVymazat
  13. No mi to povídej! Býval jsem totálně společensky znemožněn. Když jsem sekal trávu, tak jsem musel praštit kosou a jít domů. Lehl jsem si na podlahu a otevřel okna dokořán, aby byl průvan.

    OdpovědětVymazat
  14. Alergii mám už několik let. Někdy je to celkem v pohodě, někdy horší - jako třeba letos, ale užívám léky a snažím se to vydržet. Někdy jsou ale dny, kdy se nemůžu dočkat deště. 🙂

    OdpovědětVymazat
  15. Nejsem alergička. Zkusila jsi se pomocí bylinek, bylinných tinktur, alergie zbavit? Nebo ji alespoň zmírnit? Na stránkách Mgr. Podhorné si můžeš nechat i poradit:
    https://nadeje-byliny.eu/?gclid=CjwKCAjwj42UBhAAEiwACIhADi8OvuM9HiWjZ8Yv4Li9H5FKZNIv5vCxW9BesLZ27INBYzcv4VlZNRoCpzIQAvD_BwE

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Příjmení a my

 Nedávno jsem u jedné celkem populární blogerky, která se zabývá tematicky vším možným, narazila na zajímavý článek na téma přechylování ženských příjmení. Článek mě zaujal, a já s překvapením zjistila, že sněmovna schválila návrh, že ženy se budou moci svobodně rozhodnout, zda chtějí mít v občance koncovku -ová. Dnešní doba je hodně tolerantní k různým gender skupinám, k tomu, aby se nikdo nestyděl za svou sexuální orientaci a za to, zda se cítí či necítí ve svém těle pohodlně. Nedovedu si představit, jaké to je, být v mužském těle, a přitom se cítit jako žena.  Nikoho neodsuzuji, moje kamarádka z intru mi před nějakou dobou psala, že ve svých pětadvaceti letech zjistila, že ji přitahují muži i ženy, a ona sama se stylizuje spíše do "mužské podoby." Trochu zvláštní. Ale dokud mi tím nikdo neubližuje, nikdo mi nevnucuje to, že se mám nějak přeorientovat, jsem ochotna to respektovat. Sice tomu úplně nerozumím, protože mě vždycky přitahovali a snad i přitahovat nadále budou muž

Knižní recenze 225 Jack a fazole

  Autor: Ed McBain Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 75% Obsah: Advokát Matthew Hope, žijící ve floridském městečku Calusa, to nemá rozhodně vůbec jednoduché. Nejprve dostane v baru nakládačku od dvou rozparáděných kovbojů, když se zastal své přítelkyně Dale, a nakonec, ještě ten večer, mu Dale řekne, že se s ním rozchází.  A k dovršení toho všeho Matthewovi zavolá jeho přítel, detektiv od policie Morris Bloom a oznámí mu, že jeden z jeho klientů, dvaadvacetiletý mladík Jack McKinney byl zavražděn. Byl nalezen ve svém domě s devatenácti bodnými ranami v zádech. Nepořádek v domě naznačuje, že vrah něco hledal. Podařilo se mu to však najít? Matthew pro Jacka zařizoval prodej zemědělské usedlosti pro pěstování fazolí. Majitel a prodávající, Avery Burrill tvrdí, že má v ruce platnou kupní smlouvu, a požaduje své peníze zpět. Záhadou je i to, že mladík chtěl koupit pozemek právě pro pěstování fazolí. Avery totiž vypověděl, že půda je pro pěstování fazolí naprosto nevhodná, jeho pěstitelské pok