Přeskočit na hlavní obsah

Jak to (ne)jde

 Dnešní článek bude tak trochu deníčkový a okecávací. Poslední týden totiž byl snad nejnáročnější, jaký jsem kdy zažila.

Nejde ani tak o práci, tam je to naopak hrozně fajn. Ale spíše o tu zdravotní stránku. Polovina května, vše začíná kvést, a já trpím, jak už dlouho ne. Letos mi totiž alergie na pyl propukla v  takové síle, že se cítím extrémně vyčerpaně, unaveně, a jaro ze mě paradoxně vysává všechnu energii.

Na procházky přes den už chodit prostě nemůžu. Jedině večer. Jinak kýchám, kašlu, slzí mi oči, a takto se funguje těžko. Jsou to takové záchvaty, které přijdou znenadání. Musím si sundat brýle (přes ten den je mám celé od pylu, musím je neustále utírat hadříkem, hrůza), počkat, až mi přestanou téct oči, mezitím se vysmrkám, a huhlám, jako bych měla chřipku.

Když mě to chytne v práci, umyju si ještě vlažnou vodou celý obličej, zrovna i včera ve zprávách říkali, že to pomáhá. Jenže, v práci teď více větráme, kolegyně chodí často na cigaretu, takže se stejně otevírají pořád dveře, takže ten pyl stejně foukne dovnitř každou chvíli.

Nedá se tomu vyhnout ani doma. A co bylo pylu včera venku! Po práci jsme jeli s přítelem do obchodu, v autě palubní deska úplně žlutá. Auto zvenku také zaprášené. A začíná také sezona sekání trávy. U nás v obci jsou přes jaro až podzim zaměstnaní sekáčí a hrabači trávy, a tento týden už začali od pondělí sekat. Zrovna včera jsem viděla u silnice shrabané hromádky.

Moje kamarádka jeden rok u obce tuto práci dělala, a říkala, že to bylo docela náročné. A to není alergik. Každou chvíli měla v očích prach nebo pyl, v té posekané trávě je kdovíco a pak i fyzicky to prý nebylo to pravé ořechové. Já vím, že bych na to neměla, celý den mít hrábě v ruce a hrabat. Ale velice tyto lidi obdivuju, protože to musí být opravdu pakárna.

Tento zdravotní problém se ale začíná i nehezky odrážet na mé psychice. Jsem věčně podrážděná, nic mě nebaví, a jen se modlím, ať už je nejlépe podzim nebo napadnou hromady sněhu. Když jsem byla na začátku minulého týdne na preventivní prohlídce do práce, tak jsem doktorce samozřejmě řekla, že se to zhoršuje.

Na to mi jen řekla, že neví, jak mi poradit. Léky mi měnit nebude, protože jsem prý na ně zvyklá, a pak jedině, že se mám na podzim znovu objednat na alergologii. Jenže skvělá perlička je i to, že v našem městě ji úplně zrušili, takže bych se musela objednat nejméně padesát kilometrů daleko. Paráda, co?

Už se fakt nemůžu dočkat, až všechno odkvete, protože můj organismus opravdu trpí.

Na závěr přidávám pár fotek z večerní procházky. Zajímavé, že tato procházka, asi, že to bylo večer, mi žádné zdravotní potíže nepřivodila. Ovšem dneska ráno jsem už zase byla s příšernou rýmou a kašlem vzhůru ve čtyři ráno. Ani o víkendu se kvůli tomu nevyspím.




Tyto dvě fotky níže jsem fotila u základní školy. Zaujaly mě malůvky dětí na chodníku a pak také zvláštní předmět visící z jehličnatého stromu. Z dálky jsem myslela, že jde o jakési podivné knízdo, ale takhle zblízka to vypadá jako kus látky nebo něco podobného? Nechtěla jsem na to samozřejmě sahat holýma rukama. 

Co myslíte Vy, že by to mohlo být?


Bohužel jsem technický antitalent, takže jsem až po pár nepovedených fotkách zjistila, že jsem si na mobilu nezapnula blesk. To jsem na ty obrázky koukala, divila se, proč je to tak tmavé a rozostřené? Je škoda, že se fotky nepovedly, protože zrovna včera k večeru byly mraky opravdu zajímavé.




Díky těm mračnům jsem si myslela, že bude bouřka, ono bylo tak trochu dusno, ale nakonec z toho nic nebylo, mraky jsou pryč, a obloha je teď ráno jako vymetená.


A na procházce mě samozřejmě doprovázela i moje kamarádka Žofinka. Fotit se moc nechtěla, přesto se mi podařilo vybrat jeden hezký obrázek. Nakonec jsem ráda, že jsem vyrazila ven. I když musím chodit spíše k večeru, kdy ty pyly tak moc nelítají a můžu alespoň normálně dýchat.


A co Vy? Také Vás trápí pylová alergie, nebo užíváte jara bez omezení? Byli jste teď někde na procházce? Všimli jste si také venku většího koncentrace pylu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný slunečný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to mě moc mrzí, já alergii nemám na nic (nebo alespoň o tom nevím) a jsem tedy ráda, protože s tím musí být strašný trápení, když to tak čtu :/

    OdpovědětVymazat
  2. Eli,to tě lituji,vím,co je to za trápení.Znám dvě alergičky,které to mají jako ty.Také jsem alergička,ale ne na nic kvetoucího.Ovšem manžel má teď velké problémy,na alergologii,kam jsem ho konečně dostala mu doktor řekl,že má těžké astma,ale protože mu hrozně chrčí na plicích a píská a nemůže vůbec dýchat,tak ho čeká ještě vyšetření plic.On ujde sotva pár metrů..Přeji Ti ať trpíš co nejméně.Teď je to hrozně,všechno vykvetlo najednou.

    OdpovědětVymazat
  3. Sám jsem alergiemi nikdy netrpěl, ale moje bývalá manželka byla alergička, tak jsme se tomu samozřejmě museli často přizpůsobovat. Vím, že to nepomůže, ale aspoň jsem na znak účasti s jarními alergiky v týdnu nově přeložil Morgensternovu básničku "Rýma" https://petrvapenik.blogspot.com/2022/05/ryma-christian-morgenstern.html :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Nezávidím, snad to brzy poleví.
    U nás alergoložka hodně léčí autoimunitními vakcínami, asi nejsou úplně na všechny typy alergií, ale možná bys mohla zkusit toto.
    A kolegyně si kdysi značně pomohla od alergie na pyl úpravou stravy - nejdřív makrobiotika, pak prostě celkově jedla zdravě - nesladce, hodně zrnin, zeleniny, ale i bílkoviny, téměř nic průmyslově zpracovávaného, částečně bezlepkově. Zbavila se tabletek a následně i alergie. Ale dodržovala to fakt striktně a nadále se stravuje dost jinak, než převážná většina lidí.

    OdpovědětVymazat
  5. Tenhle týden jsem měla dovolenou, s Matějem, který se mnou byl doma, jsme chodili hodně ven a nešlo si nevšimnout, jak extrémní množství pylu letos je. A je to vidět o to víc, že nechce vůbec zapršet a ten žlutej prevít se dostane úplně všude. Třeba moje stříbrné boty jsou teď žluté :D. Přeji ti, ať je brzy dobře!

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Eliss, kéž by každý den trochu sprchlo. To by se vzduch vyčistil a vám alergikům by se snad ulevilo :) Máme přes ulici několik smrků a viděla jsem, jak se z nich najednou vyvalila žlutá mračna, chvilku jsem myslela, že hoří lékárna za nimi. Ale byl to pyl. Všude se usadil.
    Ať je Ti brzy líp, zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  7. Náš syn je také alergický na pyl, takže teď problémy má. Letos je pylu hodně, chtělo by to pořádný déšť, ale u nás nepršelo už hodně dlouho. Jsme na chatě a já pořád jen otírám venkovní posezení v altánku, všude je pořád žluto. Tak ať je brzy lépe, ahoj 😉

    OdpovědětVymazat
  8. Mám taky pylovou alergii, i když mne nejvíc trápí líska a bříza, které už u nás okvétají. Takže s tebou soucítím. Pylu je letos spousta, teď myslím hlavně hodně z jehličnanů (který mně nijak moc nevadí, naštěstí). Máme tmavošedé auto a už má nádech trochu do žluta ;-). Fakt je potřeba, aby zapršelo a trochu to všechny ty pyly spláchlo. ostatně ona by to příroda potřebovala tak nějak všeobecně ...

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, teď trpí i ti bez alergií, natož ty s ním. Já mám asi jen na prach, oči dostávají zabrat...
    Snad sprchne a všechno se to spláchne.
    Vydrž a užij si neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  10. Eli, doufám, že ta pylová sezóna brzy pomine a budeš mít pokoj. Kdyby zapršelo, tak by nebylo tolik.pylu v ovzduší. Já si naštěstí užívám Jára plnými doušky. Měj hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  11. Pylové nánosy jsou vidět na autech na ulici zaparkovaných.
    Já (zaplať pánbů za to) pylovými alergiemi netrpím.

    OdpovědětVymazat
  12. Ty návaly pylu jsou místy náročné i pro nás nealergiky. Také mě z nich pálí a slzí oči, když jsem delší dobu venku. Přitom stačí, kdyby pořádně zapršelo, a bude hned mnohem lépe...

    OdpovědětVymazat
  13. Jej, to je mi moc líto, že ti ty pyly dělají takové peklo. Je jich teď všude úplně strašně... snad co nejdřív zaprší a trochu se to spláchne!

    OdpovědětVymazat
  14. No mi to povídej! Býval jsem totálně společensky znemožněn. Když jsem sekal trávu, tak jsem musel praštit kosou a jít domů. Lehl jsem si na podlahu a otevřel okna dokořán, aby byl průvan.

    OdpovědětVymazat
  15. Alergii mám už několik let. Někdy je to celkem v pohodě, někdy horší - jako třeba letos, ale užívám léky a snažím se to vydržet. Někdy jsou ale dny, kdy se nemůžu dočkat deště. 🙂

    OdpovědětVymazat
  16. Nejsem alergička. Zkusila jsi se pomocí bylinek, bylinných tinktur, alergie zbavit? Nebo ji alespoň zmírnit? Na stránkách Mgr. Podhorné si můžeš nechat i poradit:
    https://nadeje-byliny.eu/?gclid=CjwKCAjwj42UBhAAEiwACIhADi8OvuM9HiWjZ8Yv4Li9H5FKZNIv5vCxW9BesLZ27INBYzcv4VlZNRoCpzIQAvD_BwE

    OdpovědětVymazat
  17. Eliss, zdravím. Alergie je velice nepříjemná. Nejmladší syn je silný alergik, teď doslova trpí, špatně se mu dýchá, k tomu ekzémy. Pomáhá mu hodně pobyt u moře, ale to by tam musel být pořád... Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  18. Je mi tě moc líto :( minulý týden to bylo opravdu extrémní. Byla jsem nemocná, tudíž celý den doma, měla jsem otevřené okno a hned jsem měla pyl všude po stole. Teď už je to lepší, tak snad se to zlepší i tobě <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula