Už před několika lety jsem si oblíbila starší dokumentární cyklus zabývající se všemi možnými záhadami - Planeta záhad. Tato dokumentární série byla natočena v roce 1996, a režíroval ji slavný záhadolog a spisovatel Arnošt Vašíček.
A před pár dny jsem s potěšením zjistila, že dokumenty vysílají na stanici ČT3. A jeden velmi zajímavý díl jsem si pustila zpětně, a ráda bych Vás s ním seznámila blíže, protože pro milovníky záhad to musí být zajímavé, ale zároveň tak trochu strašidelné.
Já sama jsem brala podobné dokumenty a články, které se týkaly osobních zkušeností například s duchy či jinými paranormálními jevy hodně s rezervou, dokud jsem se vloni nepřesvědčila na vlastní kůži, že něco mezi nebem a zemí opravdu existuje. Pokud máte zájem o článek s mým příběhem, najdete jej tady na blogu, v archivu měsíce listopad, pod názvem Strašidelné probuzení. Teď už podobným autentickým vyprávěním věřím, protože se s tím dokážu sama ztotožnit.
Příliš reálné přízraky je epizoda vyprávějící příběhy pěti lidí, z nichž každý zažil buď kontakt se záhrobím, či jinou, racionálně těžko vysvětlitelnou událost.
Jako první svůj zážitek vypráví paní Milada. Dnes už paní důchodového věku popisuje, co se jí stalo v osmnácti letech, kdy byla doma s malou dcerkou, kterou tehdy ještě kojila. Jednou v noci nemohla usnout, proto si šla v noci, kolem dvanácté, zakouřit cigaretu. Kouřila v malé chodbičce, přímo u vchodových dveří.
Najednou uslyšela venku podivné kroky. Někdo kráčel k domu, a ten někdo, podle chůze, citelně dopadal na nohu. Paní Milada dále popisuje, jak se přímo před jejíma očima otevřely vchodové dveře, které byly zamčené, a navíc ještě zajištěné řetízkem.
A ke svému zděšení spatřila přímo před sebou člověka, který měl půlku obličeje a půlku těla ošklivě zohavenou. Jen tam tak stál a koukal na ni. Paní Milada byla v šoku, k smrti se vyděsila, a tak rychle popadla z košíku svoje dítě a zeptala se neznámého: "Prosím vás, co tady chcete?"
A ten člověk odpověděl: "Já jsem Mlejnek. Já jsem tady kdysi bydlel..." Milada jej poprosila, ať jde pryč, že tady nemá co dělat. Muž poslechl, otočil se, odešel, a žena slyšela jen jeho vzdalující se kroky, a teď šlo o to jasněji slyšet, že dopadá právě na jednu nohu.
Milada zkontrolovala ještě jednou vchodové dveře, zda je zamčeno a zámek je na místě, všechno bylo v pořádku. Jako by snad nikdo nikdy její dům nenavštívil. Další den se s podivným nočním zážitkem svěřila sousedce. A sousedka paní Miladu poslala, ať jde do posledního patra jejich paneláku, že tam bydlí právě nějaká paní Mlejnková, a ta že by mohla snad o její podivné noční návštěvě vědět více.
Podivná náhoda, že?
Milada spolu se sousedkou se tedy vydaly za paní Mlejnkovou. Když jí odvyprávěla svůj podivný noční zážitek, tak k Mladině šoku paní Mlejnková řekla: "To musel být určitě můj manžel. Padnul v první světové válce. Zabil ho granát, který ho na místě připravil o půlku těla... Víte, já jsem kdysi i s mužem bydlela v tom spodním patře, tam kde bydlíte teď vy. On určitě neví, že jsem se přestěhovala..." A celou dobu se prý paní Mlejnková tak podivně usmívala, jako by snad věděla více...
Ještě větší překvapení ale nastalo, když paní Mlejnková podala Miladě staré album s fotografiemi. Tam totiž mezi vojáky Milada bezpečně identifikovala pana Mlejnka, který ji přišel v noci navštívit. Toto vyprávění působí opravdu autenticky, a sama za sebe nemám jediný důvod staré paní tento zážitek nevěřit...
Pan Miloš Koupený pracoval na začátku sedmdesátých let v ukrajinském Záporoží. Firma jej ubytovala v novém panelákovém hotelu, a již od prvního dne se v pokoji projevoval "vliv neviditelné ruky." Ta panu Milošovi přesouvala věci z místa na místo. Knihy, hodinky, oblečení, až si myslel, že začíná přicházet o rozum.
Eli,zahady me hodně bavi a některe dily Planety zahad jsem viděla.Koukam na podobne pořady na Youtube a jsem rada,ze jsi napsala ze serial davaji na ČT 3.Zrovna ten program nesleduji
OdpovědětVymazatHezký večer
Duchové jsou všude.
OdpovědětVymazatArnošta Vašíčka jsem také svého času hltala, četla jsem snad všechny jeho knihy a moc mě bavil seriál Strážci duchů. A tyhle tvoje články mám dodnes moc ráda!
OdpovědětVymazat