Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 226 Rašeliniště

 Autor: Susanne Janssonová

Žánr: Krimi, Thriller, Mysteriózní 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Nathalie pracuje jako bioložka, a právě teď se intenzivně věnuje tématu globálního oteplování a jeho dopadu na krajinu. Zrovna nedávno se vrátila z Polska, kde odebírala vzorky z místní soustavy rašelinišť. Teď se vrátila do svého rodného Švédska, a práce na specifickém prostředí rašelinišť ji donutila vrátit se do svého rodného města Amal, kde nebyla od svých čtrnácti let a kde zažila ošklivá rodinná traumata, na která by nejraději zapomněla. 

Tedy, donutila. Nathalie se tak nějak instinktivně rozhodla vrátit se do Amal, ačkoliv by si pro svůj výzkum mohla vybrat z hromady jiných rašelinišť. Ubytuje se v chatkovém komplexu, který spadá pod Slaťský zámeček, kde bydlí trochu extravagantní manželský pár, a doplňuje jej podivínský správce Alex, který je lehce mentálně zaostalý. 

Nicméně Nathalie se těší, že tady, v opuštěném a zapadlém malém městečku bude mít klid na práci a odebere spoustu užitečných vzorků. Jenže rašeliniště je sice krásné, ale také zrádné. Před deseti lety tam přestaly jezdit školní výpravy kvůli zmizení malého chlapce. Na druhou stranu je domovem mnoha ohrožených živočišných druhů a kombinací několika biotopů - starý borový les, slatiniště, a nakonec i samotné rašeliniště. Jenže rašeliniště není krásným a romantickým místem, jak by se někomu mohlo zdát.

Je to místo plné tajemství - staré, rozkládající se stromy kolem, opuštěné nehostinné a temné vody, které jsou zrádné a dokáží člověka rychle stáhnout dolů. Před lety tu děti chodily na výlety, ale jelikož před několika lety jeden chlapec tragicky zahynul, školy volí pro výlety veselejší místa.

Nathalie je samotářská a lidi si snaží moc nepřipouštět k tělu. Ale když každý den vídá ze své chatky mladého běžce, postupně se oba spřátelí. Stanou se z nich dobří přátelé, postupně i milenci, idylku však zničí tragická událost. Johannes je nalezen v rašeliništi s těžkým zraněním hlavy, a je to právě Nathalie, která se stala nechtěným svědkem jeho napadení. Jelikož byla tma, tak policii nemůže poskytnout další informace.

Další den však v rašelině objeví jámu, která až podezřele připomíná čerstvě vykopaný hrob. Když se na místo nálezu vrátí i s policejní fotografkou Majou, po jámě není ani stopa. Navíc se ukáže, že zraněný mladík měl u sebe pytlík plný mincí. To zprvu policisty moc nezaujalo, protože se domnívali, že mince měl jednoduše proto, aby byl při běhání těžší.

Teď to však vypadá, že se jedná o jakýsi druh rituálu. Dávné kultury přeci v rašeliništi obětovávali své krajany, aby se zalíbili Bohům. Když ale policie při pořádném průzkumu rašeliniště objeví další, starší mrtvoly, je jasné, že mají co do činění s šíleným zabijákem. 

Podaří se Maje vypátrat, kdo za tak hrůznými činy stojí? Probere se Johannes z bezvědomí a ukáže prstem na pachatele? A hlavně, podaří se Nathalii vyrovnat se s tragickou minulostí, nebo se dozví něco, co ji přiměje znovu rozjitřit staré rány?



Hodnocení: Rašeliniště jsem si vypůjčila před dvěma týdny v knihovně, a moc jsem se na čtení těšila, protože anotace vypadala opravdu zajímavě. A musím říci, že tentokrát jsem si po dlouhé době užívala čtení nějaké novější knihy - u nás vyšla kniha v nakladatelství Host v roce 2018, švédský originál pak vyšel o rok dříve.

Prvně musím vyzdvihnout originální prostředí - nepamatuji si, že bych kdy četla nějakou detektivku či román z prostředí rašeliniště. Autorka skvěle vystihla tajemnou atmosféru - mlžné rašeliniště a okolní příroda zlověstně ožívají. Tak trochu mi to připomnělo staré anglické detektivky a tajuplné močály. 

Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, se jedná o kvalitní thriller. Na začátku knihy jsem si nebyla jistá, do jakého žánru vlastně kniha spadá - zda čtu román, detektivku, nebo thriller, nakonec se ale děj pořádně rozjel, a detektivní zápletka se dostala do popředí.

Hlavní hrdinky jsou tu dvě - Maja a Nathalie, přičemž obě mi byly sympatické (po dlouhé době normální ženské románové hrdinky, a ne žádné labilní psychopatky - ne že bych měla něco proti, ale autoři v poslední době moc normálnosti neholdují), takže tohle bylo taky fajn.

Rašeliniště je čtivá, napínavá a hodně mysteriózní kniha, která mě opravdu bavila. Pachatele jsem tak trochu tušila, v průběhu knihy jsem tipy dvakrát změnila, ale nakonec jsem se trefila, což mi nijak nevadilo, protože o motivu jeho jednání jsem neměla ani tušení.

Hodnotím vysoko, protože jsem se bavila, a trochu i bála a užívala si tajemné atmosféry knihy. Knížka se dá v pohodě přečíst za dva dny, je to pohodové detektivní čtení, ideální na propršené letní večery. Pokud hledáte nějakou novější kvalitní knihu, rozhodně tento thriller doporučuji.

A co Vy? Máte rádi knihy z originálního prostředí? Četli jste nějakou o rašeliništi? Navštívili jste někdy nějaké, u nás v Česku? Já byla kdysi na Mechových jezírkách v Jeseníkách, je tam opravdu krásně. 

Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů! 

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Děkuji za pěknou recenzi. Myslím, že jsem knihu v roce, kdy vyšla měla v předprodeji. Dost mě tenkrát zaujala. Jsem ráda, že jsem si na ni díky tvému článku vzpomněla. Moc ráda bych si ji taky přečetla. 🙂
    Hezký zbytek víkendu i tobě.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za recenzi. Tohle by se mi mohlo líbit.

    OdpovědětVymazat
  3. Tuhle jsem nad tou knihou stál v knihkupectví a váhal s koupí.
    Ale jak čtu tak tu tvou recenzi, tak možná při příští návštěvě...

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavé téma na knihu.Zaujala mě.Podívám se po ní a díky za tip.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Musím uznat, že na to, že takové žánry knih moc nemusím, mě tvá recenze na tuto knížku zaujala :).

    OdpovědětVymazat
  6. tak to zní dost zajímavě a láká mě to :) přidávám na svůj nekončící seznam :D

    OdpovědětVymazat
  7. Připomnělo mně to blata z detektivky Pes baskervillský. Taková místa vzbuzují strach.

    OdpovědětVymazat
  8. Ahojky,
    musím říci, že mě kniha zaujala. Tvoje hodnocení je taky pozitivní. Já bych se tento nebo příští týden ráda dostala do knihovny a něco si půjčila, tak to omrknu i ohledně toho Rašeliniště. Já jsem před chvilkou dočetla nový životopis prince Philipa a jako další jsem si připravila nějaký francouzský thriller.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...