Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 215 Otevřený hrob

 Autor: Angela Marsonsová

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Mrtví neprozrazují tajemství... když jim nenasloucháš.

Detektiv inspektorka Kim Stoneová vyráží se svým týmem na dost neobvyklou exkurzi. Výzkumné zařízení ve  Westerley není pro slabé jedince. Zabývá se rozkladem lidských těl, a zkoumané exponáty jsou od těch, co i po smrti chtějí posloužit výzkumu.

Jedna z členek týmu, Stacey, toto zařízení trefně nazve jako "místo hnijících mrtvol." Po příjezdu se detektivové seznámí s členy týmu vědců, jejichž vedoucím je profesor Wright . Každý z vědců má svou specializaci, ať už je to vliv hmyzu na rozklad těla, či pokusy s tím, jak dlouho potrvá takové mrtvole rozklad ve vodě v různých podmínkách.

Pozemky kolem Westerley jsou dost rozlehlé, je tedy potřeba se dívat, kam šlapete, protože rozkládající tělo zde je téměř na každém kroku.

Během exkurze ale dojde k šokujícímu nálezu. Mezi tlejícími mrtvolami totiž Kimin tým objeví jednu, která je evidentně čerstvější, a která nemá ve výzkumném zařízení co dělat. Zaměstnanci vůbec netuší, jak se tam octla. Kim místo okamžitě uzavře a začíná vyšetřování. Mrtvá, mladá dívka, má ústa plná hlíny, rozmlácený obličej a zdá se, že toto kruté udušení bylo příčinou její smrti. Zdá se, že vychytralý pachatel si zvolil toto místo jako dokonalou skrýš.

Kim se pouští do pátrání, které ale nikam nevede. Pracovníci Westerley se zdají být čistí, nikdo nic neviděl, a ani rodina mrtvé dívky netuší, kdo a proč mohl jejich dceru Jeminu zabít. 

 A brzy přibyde druhá oběť - ale ta je tentokrát živá, zdá se, že vrah byl někým nebo něčím vyrušen, a proto nestihl dokonat své dílo. Těžce zraněné dívce se podaří probrat z bezvědomí, ale bohužel si nepamatuje vůbec nic, ani své jméno, a hlavně vůbec nic o tom, kdo jí udělal takové hrozné věci.

Je ve vraždách nějaký systém, nebo jde o čin šílence, který si oběti vybírá náhodně? Kim bude muset najít vraha co nejdříve, protože jeho brutalita stoupá. A pak zmizí místní reportérka Tracy Frostová, a věci naberou rychlý spád...



Hodnocení: Na spoustě knižních blogů jsem četla recenze na knížky této autorky. Většinou byly pozitivní, a tak když Otevřený hrob viděla u nás v regálu v knihovně, s radostí jsem po knížce sáhla. Dosud jsem od autorky nic nečetla. 

Knížka spadá do Edice světový bestseller. K těmto knížkám bývám většinou skeptická, protože jsem se už několikrát poučila, že toto zlaté logo na obálce nemusí znamenat to, že knížka se mi bude líbit.

Ale v tomto případě jsem byla příjemně překvapená. Už od začátku se mi knížka moc líbila. Detektivní zápletka mě vtáhla, byla jsem napjatá, co se bude dít dále. Kim i její kolegové mi byli sympatičtí, takoví normální detektivové, kteří si na nic nehrají. Jejich charaktery byly napsány moc dobře. 

Líbil se i sarkastický humor, kterým oplýval zejména jeden z policistů, Bryant.

Otevřený hrob se mi četl moc dobře, knížka je rozdělena do více než devadesáti, celkem krátkých kapitol, a téměř čtyři sta stránek. Fajn byla i velká písmena, to se hned lépe čte. Moc jsem ocenila i retrospektivní pasáže, které nás seznámily s pachatelem, jeho složitou a těžkou minulostí, která v kombinaci s duševní poruchou zavdala příčinu tomu, co vlastně provedl. 

Sice mi už tak za půlkou bylo jasné, jak to s vrahem vlastně je, vedly k tomu mnohé indicie, které byly až do očí bijící, ale to mi vůbec nevadilo. Závěr byl povedený, v celé knize nebyla nouze o zajímavou kriminální zápletku, napětí a tak trochu jiné vyšetřování.

Celkem jsem s knížkou docela spokojená, ale na úplně nejvyšší hodnocení to nebude, spíše na čtyři hvězdičky z pěti. Ale musím uznat, že kniha spadá do Edice světový bestseller oprávněně. Pokud máte rádi moderní detektivky, knížku Vám můžu doporučit.

A co Vy? Četli jste něco od autorky? Nebo ještě ne? A líbí se Vám její tvorba? Kterou její knížku máte nejraději? A čtete rádi detektivky? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Vypadá to na hodně zajímavou knížku :O nebála ses?
    Leník

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem moc ráda, že se ti kniha líbila. Mám doma zatím deset knih z téhle série, už se těším na červen, kdy vyjde jedenáctá - kam knihu dám, to nevím, ale poradím si. 🙂
    Mně se série jako taková líbí, je napínavá, obdivuji, že autorka dokáže pokaždé přijít se zajímavou zápletkou, což není tak docela samozřejmé u knih na pokračování, ale Angela je prostě dobrá. Co se mi líbilo? Určitě Němý křik, kterým to všechno začalo, v Ďábelských hrách autorka látku, kterou nasadila udržela, pak určitě právě Otevřený hrob, Pokrevní pouta, Skryté karty a zatím poslední z těch devíti, co jsem četla, je právě devátá - Osudný slib.

    OdpovědětVymazat
  3. Ellis já už detektivky nečtu ani se na ně nedívám. Já jsem Tě přišla pozdravit jen tak...Doufám že už Ti je lépe, tak se opatruj. Zdraví Tě Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Krimi čtu ráda,ale tohle bude asi hodně drsné.Nedokážu říct.Ale každou takovou knihu,kterou jsem si přinesla z knihovny nebo od někoho vypůjčila jsem přečetla i když byla drsná.Já čtu už jenom krimi a potom hodně naučné knížky o všem možném.
    Eli,měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  5. Zrovna včera jsem do knihovny vracela od autorky Zlámané kosti. Byla to moje první kniha od této autorky a zřejmě nebude poslední. Zdravím ☺

    OdpovědětVymazat
  6. Já autorku neznám - nic jsem od ní nečetla. Ale recenze zní dobře, takže až půjdu do knihovny...

    OdpovědětVymazat
  7. oblíbená spisovatelka mé maminky :) přečetla už celou sérii a těší se na červnovou novinku :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já moc na ty detektivky nejsem, ale hlavně, že se líbila :).

    OdpovědětVymazat
  9. Některé knihy z této série jsem četl. A docela se mi to líbilo.

    OdpovědětVymazat
  10. Napínavá zápletka, na léto ideální kniha. Doufám, že vrah je na konci odhalen.

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj,
    knihy Angelu Marsons mám moc ráda a líbily se mi všechny, které zatím u nás vyšly. Už se moc těším na další:-)
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...