Přeskočit na hlavní obsah

Prodavačské blues

 Přiznám se na rovinu, že práce prodavačky byla na mém žebříčku vysněných povolání úplně v dolních příčkách. Přesto jsem se k ní ve své pracovní náplni setkala občas také. Práce na sýrárně s sebou nesla občasný záskok za kolegyni, někdy nepřišel někdo celou půlhodinu, jindy se dveře netrhly, to hlavně v létě, kdy je u nás větší podíl turistů. A ač jsem z toho měla zpočátku panickou hrůzu, jelikož já a čísla nikdy nebudeme kamarádi, díky chytrým vymoženostem, které mi ukázaly, kolik přesně vrátit, to nebyla taková hrůza. 

Ovšem "hrůza" to byla s některými zákazníky. Kdo dělá s lidmi, tak ví. Takový základ, slušnost, když někam vstoupím, tak říct "dobrý den." A to byste se asi divili, kolik lidí není schopno ani tohoto základu. Co mě taky vždycky dostávalo do kolen, tak otázka: "Proč to máte tak drahé? V běžném obchodě jsou sýry o tolik levnější!" To sice ano, ale my jsme dělali produkty bez zbytečné chemie, z čerstvého kravského a kozího mléka, a ona ta technologie výroby je dost náročná. 

Ale většina byla celkem příjemná. Ještě se často ptali na místa v okolí, kam zajít na výlet, někteří navštívili i muzeum, takové menší, které jsme měli hned vedle sýrárny. Jak říkám, nebyla jsem na pokladně zase tak často, ale menší zkušenost mám, a jsem za to ráda. 

Je mi jasné, že práce prodavače třeba právě v takovém malém podniku nebo v supermarketu se diametrálně liší. A musím říct, že opravdu ty prodavačky, a samozřejmě také prodavače často obdivuji. 

Před rodičovskou dovolenou jsem ve městě nakupovala zřídka, většinou o víkendech, a někdy ani to ne. 

Ale co jsem doma s Julinkou, tak vyrážíme do města na menší nákup a procházku skoro denně. Dám si kávu na náměstí, a pak vyjedeme do menšího kopečka, kde sídlí Albert. Hrozně jsem si oblíbila tam nakupovat, vyhovuje mi sortiment, ceny, a hlavně i kultura prodeje z toho hlediska, že je obchod tak nějak upravenější. Když to porovnám třeba s Penny, tak tam jsou věčně roztahané palety po celém obchodě, a celkově to působí s prominutím špinavě. Prodavačky tu jsou tedy fajn. 

Jediné, co je problém v Albertu, tak pokladny. Zatímco v Penny jedou v plné špičce i tři zároveň, v Albertu povětšinou jen jedna jediná. Když je velká fronta tak občas jede druhá, ale to se stává opravdu málokdy. Tak nějak si myslím, že je to z toho důvodu, aby lidé více chodili na samoobslužné pokladny. 

Každou chvíli tam totiž hlásí v rádiu: "Využijte prosím samoobslužné pokladny." Přiznám se, že já ji nepoužila ani jednou. Mám platební kartu, čili bych mohla, ale nedělám to. A teď si představte tu situaci, k níž dochází opravdu často. Jede jedna pokladna, a teď si někdo neví na té samoobslužné s něčím rady. Pokladna začne houkat, a prodavačka se zvedne a jde problém řešit. 

Takže na té jediné pokladně, která je v provozu, se začne tvořit fronta. Já nejsem stěžovač, prostě trpělivě čekám, ale někteří lidé začínají brblat, někdy to schytá i chudák prodavačka, která nemůže za to, že selhal mechanismus, nebo že zákazník něco špatně zadal. Jako upřímně, nijak mě samoobslužné pokladny nelákají. Nebyla jsem tam ani jednou jedinkrát, a pokud nebudu opravdu v úzkých, tak tento systém používat nebudu. 

Další věc, že se samozřejmě na těchto pokladnách musí platit kartou. A už jsem byla několikrát svědkem toho, že senioři tohle nevěděli, mysleli, že půjde nějak zaplatit hotově. Takže prodavačka jim to musela celé stornovat a stejně nakonec skončili u pokladny s živým prodavačem. 



Co jsem také nevěděla a dozvěděla jsem se to až ze zdrojů na internetu, tak při koupi alkoholu musí stejně znovu zkontrolovat prodavač, že jste plnoletí. Nákup se nějak zablokuje a pustí dál až po kontrole. Takže další věc, kvůli které musí prodavačka běhat k těmto samoobslužným pokladnám. 

Názory na tento typ pokladen jsou různé. Převážně se lidé shodují v tom, že pokud nemáte moc zboží, je to fajn. A další lidé zmiňují, že se tu dá opravdu zaseknout na drobnostech. Paní třeba hledala druh bagety v seznamu, a vážně uvažovala, že tam zboží nechá. Spousta zákazníků se ocitla "v úzkých," když pokladna začala hlásit, že je něco špatně. "Neočekávané zboží v taškové zóně." Tohle je zrovna hláška, která ze samoobslužné pokladny v Albertu jde slyšet pěkně často. 

Vím to, protože tyto pokladny jsou hned vedle, kde je "živá" prodavačka. Ve výsledku mi často přijde, že samoobslužné pokladny zdržují od práce ty fyzické pokladní. Než je vyřešený problém, začne se tvořit větší fronta, a zvlášť pokud jede jen jedna pokladna. Pak začínají být nervózní i zákazníci a pak se zbytečně utrhují na pokladní, která fakt za nic nemůže. 

Není to tedy defacto samoobslužná pokladna. Pořád je tu totiž třeba ten lidský element, pokud se něco pokazí. Hlavní devizou samoobslužných pokladen má být úspora času a zákazník má tak pocit, že má nákup ve svých rukou. Ale to funguje i opačně - někteří lidé hlásají: "Nejsem tady na brigádě!" Mají tedy pocit, že tím, že si sami namarkují nákup, si to celé odpracují. Nejsou zaměstnanci, nejsou tam ani na brigádě. 

Chtějí si případně popovídat se živou pokladní, prohodit pár nezávazných slov. Další věc - někdo ten lidský kontakt při nákupu vyžaduje, ale naopak jsou lidé, kteří preferují samoobslužné pokladny i kvůli tomu, že si nemusí s nikým povídat, případně se strkat s dalšími zákazníky. Já sice nejsem moc povídací typ, ale právě fyzický člověk při nákupu by mi v tomto ohledu také chyběl. 

Neodsuzuji nikoho, kdo má rád samoobslužné pokladny. Je to každého věc. Ale rozhodně by mě do toho neměl obchodní řetězec jako zákazníka nutit. Už několikrát prodavačka v Penny křičela do fronty, že by lidé měli jít na samoobslužnou pokladnu. A z fronty nevyšel ani jeden člověk, který by tam šel. Každý nemá platební kartu, což je většinou základ, a někdo to prostě nechce využít, má strach z toho, že něco zkazí, ne každý si na samoobsluhu věří. 


Když to vezmu z druhé strany tak moc nevěřím, že nějaký cílený bojkot je ku prospěchu věci. I v diskuzích lidé psali, že nechali třeba nezaplacený nákup na samoobslužné pokladně a odešli ve vzteku pryč. 

Jeden příběh je zde: 

https://www.kupi.cz/magazin/clanek/36921-konflikt-samoobsluzna-pokladna-roman-pribeh

Zákazník Roman měl na samoobslužné pokladně problém s chlebíčky v akci. Nová cena byla 9.90, stará cena byla přelepena žlutou cenovkou. Ale při načítání na pokladně došlo k chybě - dva chlebíčky byly pořád za plnou cenu. Dle Romana si jej dlouho nevšímala obsluha, takže ji vyhledal sám. Pokladní přišla, zboží stornovala a znovu načetla. A začala prý Romana nepěkně poučovat.

"Udělal jsem to špatně, načetl jsem ten špatný kód. A prý si za tu chybu můžu sám." Ovšem problém zde byl jinde - starý kód byl špatně přelepen, a proto se nenačítala cena po slevě. Romana dále rozčílilo chování pokladní, když řekla, že příště má jít k normální pokladně, když to neumí. A tak nechal Roman celý nezaplacený nákup na místě a odešel. Nechtěl, aby s ním takto pokladní mluvila, a "není hadr, aby si na něm někdo vybíjel špatnou náladu." 

Tak předně si asi paní mohla odpustit to poučování. Roman to nejspíš neudělal schválně, a že byla špatně přelepená cena, tak toho si každý také nemusíme všimnout. Kdyby pokladní přišla, vše se odehrálo v příjemnějším tónu, jistě by o nic nešlo. Ale to, že mu řekla, že když něco neumí, má jít příště na normální pokladnu, to si jistě mohla nechat taky pro sebe.

Na druhou stranu chápu, že tohle musí být na hlavu. Pořád od své práce odbíhat k další pokladně a řešit chyby, případně ověřovat totožnost! Toto za celou směnu udělat tak padesátkrát, tak mi z toho regulérně hrabe. Spousta lidí zapomíná, že pokladní je jenom člověk, a jak vidno, samoobslužná pokladna ji pořád nedokáže dokonale nahradit. 

A tak to vidím i do budoucna. Samoobslužné pokladny budou pořád jen takový "doplněk," ale nevěřím tomu, že vytlačí lidské pokladní. Možná teoreticky, pokud by fungovaly na principu platby hotovými penězi, protože pořád budou mezi námi lidé, co nemají platební kartu a účet v bance. Ale pokud ji nebudu muset používat, tak za mě rozhodně ne. 

Co si o tomto myslíte Vy? Používáte pravidelně samoobslužné pokladny? Měli jste někdy s tímto nákupem problém a musela přijít obsluha? Nebo tento druh nákupu "bojkotujete" a chodíte na klasické pokladny? Vytlačí jednou samoobslužné pokladny "lidský" element? Co myslíte? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný slunečný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Samooblužný pokladny nesnáším . Jsou vyrobený tak,že člověk na vozíku tam snad ani nemůže dosáhnout , takže stejně mi s tím musí pomáhat a samoobslužná pro mě stejně není .. Jednou jsem se nechala odchytit v Kauflandu a už nikdy víc . Na obsluze u nich byla Ukrajinka a i když jsem jí prosila ,že je to na mě moc rychle , nereagovala na to a nechala mě tam stát a pomoz si sama . Takže tam už nikdy . U nás v Albertu tam občas jdu , je to takový klidnější a víc mě tam ta obsluha zná . Pravidelně mi tam pomáhá mladý pan pokladní , ale stejně preferuju , klasickou pokladnu a děsí mě, že budou už ten tyhle druhy pokladen . Kdyby byly konstruovaný ,tak,že na ně v pohodě dosáhnou i lidi na vozíku , neměla bych s tím problém . Bohužel je to jinak .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...