Musím se přiznat, že s názvem "El Niňo" jsem se setkala prvně teprve předevčírem, a tak nějak si myslím, že je to velká škoda. Při pročítání různých článků na internetu jsem se totiž dozvěděla velkou spoustu zajímavých, ale na druhou stranu i velice znepokojujících informací, a ráda bych toto téma tedy rozebrala podrobněji.
V kostce se dá složitost jevu shrnout asi takto: El Niňo je přirozený jev, který vzniká kvůli pravidelnému oteplování mořské hladiny ve středním a východním Tichém oceánu. Když se objeví, výrazně teplejší voda nemůže ochlazovat tak dobře vzduch, jak je obvyklé, což má pak další dopady - vysoké teploty vzduchu, přívalové deště, nebo naopak extrémní sucha. A letos byly podle WMO mimořádně vysoké povrchové teploty naměřené v oceánu již koncem dubna a začátkem května.
Takže letos se pravděpodobně dočkáme tohoto zajímavého jevu. Ale rozhodně to nebude v historii prvně, a ani naposled. Název El Niňo se traduje již od šestnáctého století. Peruánští rybáři tak pojmenovali protiproud, který se čas od času objevil u jejich břehů.
Teplota běžně chladného Pacifiku stoupla, u pobřeží se objevily exotické, neobvyklé druhy ryb a naopak zmizeli sledi. V běžně vyprahlých pouštích se rozbujela vegetace. A protože se jev běžně objevoval kolem období Vánoc, pojmenovali jej "El Niňo." To v překladu znamená "Chlapeček," či "Ježíšek." Naopak chladná fáze se jmenuje "La Niňa" - "Holčička." Mimochodem, to že by nyní nastala chladná fáze, je podle odborníků prakticky nulová pravděpodobnost.
Takže nás letos čeká extrémně suché a horké léto, které se může podle meteorologů protáhnout až do září. A El Niňo může být letos "super." Letos je to tedy tak, že velmi málo prší. Jasně, když prší, většina z nás nadává, protože deštivé počasí nás omezuje. Jenže pro přírodu a klima je to přirozené a důležité. Mám ještě v paměti rok 2024, kdy také téměř vůbec na jaře a v létě nepršelo, a pak přišly ničivé zářijové povodně. A tak opravdu s obavami sleduji to, jak letos málo prší. Půda je vyprahlá, tráva schne, a není to vůbec dobré.
Již v roce 1997 byl aktivní El Niňo, a jako první byl vypočítán s celkem půlročním předstihem. Jenže přesto došlo k omylu, který ukázal, jak málo tomuto fenoménu rozumějí i odborníci. V Indii měla například možné neúrodě čelit výsadba vůči suchu odolných druhů rostlin. Ale místo toho velká horka a sucha udeřila v Austrálii a jihovýchodní Asii, některé ostrovní národy byly dokonce nuceny vodu dovážet letadly.
A není to zdaleka první historické pozorování tohoto jevu. V roce 1845 El Niňo přispěl k irskému hladomoru. Do poloviny šestnáctého století byly brambory hlavní obživou 60% irské populace. Prakticky to chodilo tak, že irský rolník jedl brambory k snídani, k obědu a večeři. Jenže když v září roku 1845 začaly hlízy brambor hromadně hnít, bylo jasné, že je problém. Původcem byla bramborová plíseň, která se rozšířila vzduchem až ze Severní Ameriky.
Vypukl hladomor, ke kterému se ještě jako další rána na obyvatele přidaly další epidemie chorob a nezvykle tuhá zima. V Irsku se běžně studené měsíce obejdou bez sněhu - ale tehdy zuřila jedna vánice za druhou, domy byly zasypány sněhem. Z populace osmi milionů Irů zbylo necelých pět milionů, přičemž milion zemřel hladem, a další část emigrovala za oceán.
Přičemž El Niňo nebyl hlavním průvodcem hladomoru, ale jelikož v červnu 1845 panovalo nezvykle suché a horké počasí, v červenci zase začalo hrozně pršet - zima, mokro, silné deště pokračovaly až do srpna. A pak začaly teploty opět stoupat, takže ideální pro vznik plísně, která zničila do konce října úrodu brambor.
A velmi významný dopad měl v roce 1942, potažmo 1943, globální důsledek rychlé tranzice z El Niňo do La Niňa. Neobvykle tuhá ruská zima přispěla k porážce Wehrmachtu. Vojáci obléhali Stalingrad celých pět měsíců, ale krutá zima je nakonec přinutila se stáhnout. Tento systém přinesl těžké sněhové pokrývky a husté deště.
Silná sucha a stím související hladomory s železnou pravidelností dopadaly na oblast Afrického roku, v souvislosti s El Niňem vyprahla v září 1972 také provincie Wollo. V hlavním městě Addis Abebě se se úporným žádostem vedení vůbec nevěnovalo. A když ani jarní deště v roce 1973 nepřišly a sucho se šířilo zemí na jih, hladovějící rolníci začali utíkat do vlhčích částí země.
V listopadu 1973 provincii navštívil císař Haile Selassie. Ten nařídil opatření od hladu, a zastavení masivní migrace, jenže opatření přišla pozdě - desetitisíce obyvatel již podlehlo hladomoru, což vedlo k pádu císaře Etiopie, přičemž okolnosti nahrály politicky skupině armádních důstojníků.
A v historii by se našlo mnohem více dalších událostí, které má přímo či nepřímo na svědomí El Niňo. Malý chlapeček, a kolik toho dokáže natropit, že...? Meteorologové předpovídají, že letos bude léto "nejdrsnější v historii." Tolik tedy bulvární deníky, které se musí brát s určitou rezervou. Mohou padat teplotní rekordy - teploty v oceánech jsou již nad průměrem o tři teploty, což je tedy docela dost. V Asii může docházet k silným dešťům, vlnám veder, a to může ohrozit energetiku i produkci potravin.
Problémem se suchem jsou i požáry. Pořád se mezi námi najdou pitomci, co si v horku v lese založí ohýnek, a pak to dopadá katastrofálně. V horku se oheň šíří rychleji, a je zaděláno na problém. U nás na vsi hned vloni hořelo dvakrát v lese, jednou za to mohl nedopalek hozený do sena.
Tak uvidíme, jak to letos bude. Ale již od počátku jara byly neobvykle vysoké teploty, pak to trochu kolísalo, je začátek června, tak uvidíme, co bude dál. Horko a sucho budou mít dopady na úrodu, protože vysušená půda až do hloubky rostlinám neprospívá, takže řešením je zalévat, ale ne všude je to takto možné...
El Niňo je globální, opakovaný, a svým způsobem i přirozený jev. Bohužel na něj doplatí nejvíce méně vyspělé země, které se nemohou důsledkům horka a sucha účinněji bránit. Asi u nás v Evropě nebude vyloženě hladomor, ale nejspíše se nás to dotkne více či méně také. Extrémní počasí není nic příjemného, a pořád neumíme poručit větru dešti...
Tak uvidíme, jak to letos bude! Ale hlavně prosím žádné povodně, z těch mám opravdu hrůzu...
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, mějte pěkné dny, Vaše Eliss ♥
Taky jsem o tom četla , příroda nám vždycky všechno vrátí , tak uvidíme . Myslím , že máme dobře propracovanej systém upozorňování na takový nebezpečí , ale taky jak kde . Jako aktualní hrozbu pro lidstvo spíš cítím válečný konflikty . Tam ta obava je myslím na místě .
OdpovědětVymazat