Jednadvacátého června začalo oficiální astronomické léto, což je i datum letního slunovratu. Léto patří k mým méně oblíbeným ročním obdobím, a to kvůli vysokým teplotám a pokračující pylové alergii. Přitom když jsem byla mladší, léto jsem milovala, hlavně tedy kvůli dvouměsíčním prázdninám. Vůně jahod, čerstvě posekané trávy, cvrkání cvrčků na louce, pletení věnečků z kopretin a spousta opékání u ohně. Léto mého dětství je nezapomenutelné a jsem moc ráda, že jsem ho mohla prožít venku, bez chytrých telefonů a sociálních sítí.
Ale jak jsem starší, tak to teplo mi nedělá vůbec dobře. Dneska jsme byly s Juli nakoupit ve městě, o půl jedenácté jsme jely domů, a už jsem byla úplně zpocená. Co je nepříjemné, tak Julča nechce nosit kšiltovku ani klobouček. Když má chuť, chvíli si ji nechá. Ale to se děje málokdy. Dnes třeba ve městě ji nechtěla vůbec. Tak jsme si pak zalezly do pasáže, kde je knihobudka, tam jsme sedly na lavičku, a vypila jsem si frappé. Teď vůbec nepiju horkou kávu, ani ráno, a vařím lehčí jídla - saláty, ryby, protože v tom vedru nemám vůbec hlad.
I Julča jí trochu méně, ale zato hodně pije, nepohrdne ani obyčejnou vodou, za což jsem ráda.
Sezóna jahod a třešní zahájena - máma mi přivezla tyto krásné kousky z Olomouce. Julince více chutnají třešně, jahod si vzala pár a už nechtěla, ale jsou opravdu moc dobré, sladké.
Čokoládové tyčinky z olomoucké čokoládovny Zora - podle údajů na obale "nestandartní výrobek." Mléčná čokoláda, tvarohová náplň, musím říct, že jsem si vážně pochutnala, čokoláda přesně podle mého vkusu!
Přítel přijel z práce o den dříve, ve čtvrtek, ale odjel zase v neděli na dva týdny, ale ten jeden den navíc byl moc fajn. V pátek jsme spolu totiž všichni tři vyrazili na farmářské trhy. Koupili jsme spoustu medu - čtyři sklenice a jedna zdarma, paráda, a pak jsme si ještě zašli na malinovou limonádu do kavárničky. Mají je moc dobré, nejsou přeslazené, v takovém horku parádní osvěžení.
Ještě jsme se zastavili do Hobby marketu pro přilbu, kterou přítel potřebuje do práce na střechu, a pro Julinku samozřejmě nejlepší hračka. Jak nechce mít nic na hlavě, tak přilbu si tam nechala o něco déle. Ale fakt mě štve to, že nechce svoji kšiltovku nebo klobouk, protože v těch horkách je to na prd, mám strach, že chytne úpal.
Juli má teď oblíbené tři knížky, které mi pořád nosí. Jednu encyklopedii se zvířátky, a dvě pohádkové knížky. Listuje, ukazujeme si obrázky, a je to moc fajn. Už umí říct pěkně "auto," "tu tut," - to když auto troubí, a když vidí na obrázku jídlo, tak je to "mňam mňam." A jak je všechno v teple horké - třeba odrážedlo bylo o něco teplejší, nebo lavička - tak hned "pálí." A to řekla i když se včera popálila o kopřivu.
Kanál u nás za domem si Julinka hrozně oblíbila. Jezdila tam s autíčkem, ráda si to prolézá a zkoumá, a nebojí se ani do menšího tunýlku. Do auta ráda nakládá plastové hračky a pak s tím jezdí, posledně dala na bok korbu a sedla si na to jako na odrážedlo.
Další oblíbená hračka - gumový had. Když jsme byly spolu na bratrových narozeninách, hrozně se jí v bedně s hračkami zalíbil právě had. Tak jsem jednoho koupila u nás ve večerce. A když ho má u sebe tak je to samé "ssss," syčí jako had, mává s ním, a taky s ním umí takové piruety. Takové triky s nohama bych chtěla taky umět!
Podobnou plastovou pružinu jsem měla jako dítě a jak jsem si s ní vyhrála...
Ovečka patří mezi další Julinkou oblíbená zvířátka. Když jsem jí plyšáka dala, tak hned "béé, béé," asi deset minut v kuse. Příjemný materiál, měkoučký, voňavý, paráda. Plyšáků u nás doma není nikdy dost...
Bratr má doma několik koček, a jak tam chodíme občas na návštěvu, Julinka je zná. Kočičky si vždycky hladí, říká "čičí," a má z toho hroznou legraci. Mám radost, že má takový pozitivní vztah ke zvířatům - posledně dokonce vzala do ruky malého pavouka. "Pavou," to už si taky pamatuje. A "ptáček" říká moc hezky, a pak ještě "pipi," to dělá ptáček.
Tento hříbek roste u nás v lesoparku - předpokládám, že jde o nějaký druh prašivky...?
Včera chtěla Julinka po dlouhé době zase do houpačky. Teď ji nejvíc baví trampolína, a houpačky si dlouho nevšímala. Pak ale začala houpat balon, tak jsem si říkala, že ji tam zkusím dát, a jo, zase ji to baví, delší dobu se houpat nechtěla. Vztekle kopala nožičkama, ale teď se jí to zase líbilo, tak mám radost.
Tady jsme zrovna v lesoparku - Julinčin oblíbený had v pozadí - a hrátky s kamínky. Juli je různě přenáší, nosí mi je, další hrst zase odnese na lavičku, samozřejmě to vždycky dám do pořádku, aby tam po nás nic nezůstalo. Je to fajn místečko, dopoledne je tam úplný klid, a ani když už jdou děti ze školy domů, moc velký pohyb tam nebývá, většinou tam býváme samy.
A jak se Julinka zdokonaluje v mluvení, dělá mi moc velkou radost. Neříká "mama." Místo toho hodně dlouho říkala "mi," - jako "mami." Táta, bába, to všechno říká moc hezky. Ale včera, konečně, řekla "mami." Ležely jsme spolu v posteli, prohlížely si knížku, a najednou "mami." Fakt mě to úplně dostalo, dojalo, že mi moje holčička řekla "mami." Moc krásný okamžik, opravdu.
Zítra má být kolem předpovědi zase pětadvacet, velké horko, tak uvidíme. Nechávám celý den otevřená okna, i v noci, kdy je velké teplo. Chtělo by to ale zase trochu deště, a klidně zase nějakou bouřku, jaká byla v sobotu, protože se krásně pročistil vzduch!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte začátek léta, přeji hezké dny a hlavně na sebe dávejte v těch vedrech pozor, Vaše Eliss ♥
Ještě na závěr jedna bouřková fotka, to zrovna hrozně foukal vítr, venku hřmělo, a vzduch byl opravdu těžký a dusný.
Krásné fotky a nejvíc se mi líbí ta s kočičkou . Je moc dobře ,že má kladný vztah ke zvířatům . Mějte se fajn a užívejte začínající léto :-) .
OdpovědětVymazat