Červen v plném proudu

 Dnes už máme sedmého června, a léto se začíná velmi urputně hlásit o slovo. Hned zkraje týdne u nás popršelo, a to dost vydatně. Pondělí, úterý, oba dny pršelo. A pro přírodu je to strašně fajn. Sucho letos je extrémní, zahrádkáři urputně zalévají, ale někdy to nestačí. Když chodím kolem cest a koukám do potoka, tak je tam opravdu maloučko vody, na některých místech u dna začíná obrážet tráva, a ani ta tráva mi letos nepřijde vůbec pěkná, zelená, ale místy už nepěkně žloutne, a také neroste tak hustě. 

Ale jak zkraje týdne pršelo, Julinka se doma opravdu nudila. Snažíme se omezit televizi, takže zabavit dítě jen tak není někdy vůbec jednoduché. A tak jsme si hrály spolu s panenkami, chvíli s hracím stolečkem, pak jsem zase vařila chvíli oběd, takže Juli si listovala v knížce. Ale nakonec jsem si řekla, že prostě na chviličku ven půjdeme. Julinka má pláštěnky, gumáky, takže proč to nezkusit. 

I v tom nejhustším dešti jsme byly alespoň chvilinku venku. A Julinka prostě miluje vodu, gumáky, kaluže, takže bylo o velkou zábavu vystaráno. 

Tady už jsme spolu venku po dešti. Když je teď dlouho světlo, tak pokud je pěkně, jsme hned od rána venku. Někdy Juli ještě ani nechce pořádně snídat, tak moc se těší ven. Takže do sebe hodím rychle kávu, a jdeme si hrát. Před dům, na písek, trampolínu, a hodně teď Julinku baví i odrážedlo. Sice nesedí na sedátku, ale vepředu, ale nožičkama se pěkně odráží, a jede. 

V předchozím deníčku jsem psala o našich plánech, minulý týden byl u nás na fotbalovém hřišti dětský den spojený s kácením máje. Začátek byl od dvou hodin, my jsme s Julinkou šly po třetí hodině, což mi přišlo akorát. Jen Julča byla od rána mírně nevrlá, opět ji zlobily zoubky, tak jsem si říkala, jestli to tam vydrží a nepůjdeme domů dřív. 

Domluvila jsem se den předtím s kamarádkou, ta má sice už děti odrostlé, ale na podobné akce chodíme spolu, Lenča má Julinku hrozně ráda, pokud má jen trochu času staví se za námi na kávu, nebo spolu právě chodíme na takové akce, tak je to hrozně fajn. A tak jsem byla moc ráda, že tam nebudu sama.

Lidí nebylo zase tolik, jak pamatuji z minulých let, měli jsme celý stůl jen pro sebe, což na těchto akcích nebývá zvykem. Dětský den u nás v obci pořádají dobrovolní hasiči, takže jsem jim hned u vstupu přihodila dobrovolný příspěvek. 

Celé jsme si to prošly, koupila jsem si výborné žebírko, a pak jsme si ještě na atrakce. Julinka je ještě na některé hrátky ještě malá, například tam bylo bungee trampolína, nebo velká skluzavka, to tak možná příští rok. A i takové logické hry, jako běhání mezi kužely nebo po kladině, na to má ještě čas. Ale skákací hrad byl úplná paráda. Tam si tedy Julinka bezvadně zaskákala, a co mě potěšilo, tak že se nerozčilovala, když paní zapískala, že je konec, a jdou další děti. Prostě za mnou utíkala, a šly jsme zase dál. 

No a nakonec jsme šly ještě na hřiště, na menší klouzačku jsme se nedostaly. Respektive dostaly, ale nějaké dítko před Juli se bouchlo do nohy, když dopadlo na zem, takže Julinka dostala strach, a už se nechtěla klouzat. Ale nevadí. 

Ještě než v pět hodin pokáceli májku, tak mi Julinka usnula. Tak jsem to zabalila a jely jsme domů, kamarádka stejně taky už chtěla jít, takže tak. Ale ani mi to nevadilo, hlavně že si Julča alespoň trochu pohrála, a příští rok to bude zase o něco lepší! 

Julinka mi teď hrozně ráda nosí kytičky. Pampelišek teď už kolem tolik není, jak se u nás sekalo, a ony i hodně odkvétají. Takže nosí kopretiny a všelico jiného. Žádná procházka se bez toho neobejde. 

Každý den s Juli je úplně jiný a přesto tak úžasný. Je hrozně aktivní, od rána do večera se nezastaví, někdy mi přes den vůbec nespí, ale zato v noci spí celou noc. Na nočník ještě tolik nezkoušíme, ono je to totiž těžké. Julinka mi sama ukáže, že už tam něco má, začne se tahat za plenku nebo ukazuje na dveře do koupelny. Před každým přebalením totiž sprchuji, to se mi osvědčilo nejlépe, nepoužívám už žádné vlhčené ubrousky ani jiné věci, čistá voda a ručník je nejlepší. 

A Julinka moc dobře ví, co je nočník, někdy si na něj chce sednout, ale to už je v dílce nadělení. Ale jsem ráda, že se takto snaží! 

Dneska si Julinka půjčila hrábě na listí, a s těmi se tedy dá vyvádět věcí! Odnesla si je na parkoviště a začala hrabat kamínky na hromadu. A když vidí venku nějaké smítko nebo odpadek, jdeme to odnést do popelnice. Tohle dělá i doma - když jí něco dám a řeknu "odnes to do koše," přesně ví, co má udělat. Tohle děláme často v lesoparku, tam hodně uklízím odpadky, které tam nechaly povětšinou děti, přitom koš je hned vedle. Nesnáším bordel v přírodě a venku, fakt mě to hrozně štve. 

V pátek jsme si udělali s přítelem pěknou procházku k nám do lesa. Julča zvládla jít kus pěšky, a bylo to úžasné. Miluju ten kus přírody, který tu máme, to ticho, klid, a to, jak příroda krásně čaruje. Julinka mě učí, jak je všechno kolem úžasné, pro mě to může být jen obyčejný kámen, ale pro dítě je to v tu chvíli něco opravdu kouzelného. Na chvíli se zastavit, a dívat se na svět kolem sebe jinak, to je fascinující. 

Hodně si s Julinkou ukazujeme v knížce, pozná spoustu zvířátek, teď nově umí syčet jako had a slepičkám říká "koko." Dnes třeba slyšela v dálce kokrhat kohouta a hned "koko." Začíná se více rozmlouvat, umí pěkně říct "ptáček," a "spadlo," když něco spadne na zem. Posledně si zula boty a hodila je na zem - "spadlo." 

Pokud to jde, jezdíme každý den do města, Julča hrozně ráda cestuje autobusem, je to pro ni dobrodružství. Většinou teď vařím na dva dny, takže nenakupuju denně, ale zajdeme se projít po náměstí a dám si ledovou kávu, která je v těchto horkých dnech moc fajn. Je v plánu teď nějaká revitalizace náměstí, aktuálně se opravuje prostor u nemocnice, tak uvidíme, ale hlavní je, že se opravují cesty. 

U nás na vsi bohužel moc opravy nepokračují, břehy nejsou ještě dva roky po povodni zpevněné, v lesoparku, kam chodíme je cyklostezka, a pořád zde chybí půl zábradlí, což je dost nepříjemné, když jdete kolem s malým dítětem. Já vím, že není jednoduché na vše sehnat peníze, ale obec není schopna ani instalovat lávky pro pěší na frekventovaných místech. Mám opravdu obavy, že než se něco opraví, přijde další velká voda, fakt mě děsí to letošní velké sucho... 

Dnes jsme byly s Julinkou na oslavě bráchových narozenin, dnes má třiačtyřicet, tak to bylo fajn. Koupila jsem mu flašku dobrého pití a nějaké fantasy knihy, a hlavně pro Julču to bylo úplně perfektní. Brácha má velkou zahradu, takže tam si poběhala, pohrála si se synovci, nejvíce se jí zase líbily balony a kočičky.

Bylo tam více i vzdálenější rodiny, a tak to bylo moc příjemné setkání a pokec. Plno dobrého jídla, špekáčky, zákusky, počasí úplně luxusní, takže dnešek neměl chybu. A hlavně Julinka byla úplně bezvadná, přátelská, veselá, hrozně milá holčička. Má ráda lidi a společnost a já jsem za to moc ráda. 

Tak si užíváme počasí a pohodičky, ale ještě by mohlo pěkně popršet, příroda to vážně potřebuje. Užívejte také pěkné slunečné dny, děkuji Vám za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥