Deštivé květnové dny

V minulém týdnu, a ještě i mírně dnes, se přes naše hory přehnaly dosti intenzivní dešťové srážky. Což je fajn, protože sucho už bylo velmi úmorné, a pořád mám v paměti rok 2024, kdy také jaro i léto bylo téměř bez srážek, a nakonec to dopadlo katastrofálními povodněmi. Takže je fajn, že začíná pršet, protože je to důležité, i když máme všichni tendence nadávat, protože prší. 

Přítel byl minulý týden doma už od středy, odjížděl do práce teprve včera, tak bylo moc fajn, že jsme byli všichni spolu déle. Přijede zase až příští pátek na víkend, teď dojíždí do vzdálené části Německa, která je až až u belgických hranic, čili cesta trvá dvanáct hodin, což je velmi náročné. Ale je v té nové práci moc spokojený, navíc nemusí pracovat venku, ale v hale, a je to o moc lépe placené, než kdyby dělal venku na střeše. O to vzácnější si jsme, a musím říct, že za ty roky jsem si zvykla, že přítel je pryč - ještě než jsme měli Julinku, byl v práci klidně i měsíc v kuse. 

A když jsem bývala doma sama jen se Žofkou, bylo to taky jiné než teď, když tu mám Juli. Je to moje sluníčko, zlatíčko, a to největší štěstíčko, co mě potkalo. 

Když pršelo méně, tak jsme čas využily k společným procházkám před bytovku, alespoň si trochu pochodit. Bohužel se nedalo jít na písek, na trampolínu ani na houpačku, všechno bylo durch mokré. Alespoň si tedy Juli pochodila v kalužích. Ta dětská radost z toho, že má na nohou gumáky a může dupat v kalužích, to je něco úžasného. A já jsem si vzala gumáky a tak jsme skákaly v kalužích spolu. 

Někdy je fajn být na chvíli zase dítětem... 

Julinka má hned několik párů gumáků, z těchto modrých mi brzy vyroste, ale mám i větší velikosti, takže je vynosíme, a vyjde to i na příští rok. 

Město zase trochu obměnilo výzdobu - berušky vystřídaly květináče. Je to pěkné, vkusné, proč ne. V neděli jsme byly zase s Julinkou ve městě, a zrovna se v parčíku konal Restaurant day. Jde o akci, kam se může přihlásit úplně každý, kdo vaří, peče, nebo třeba míchá koktejly. Je to takový malý festival pohostinnosti. 

Stánků tu byla obrovská spousta, opravdu samé dobroty, nejraději bych to snědla všechno, některé zákusky vypadaly jako hotová umělecká díla. Nakonec jsem si koupila dva domácí termixy ve skleničce, a musím říct, že tak dlouho jsem si nepochutnala. 

A teď ještě menší nákupy z minulého týdne. Bohužel drogerii Rossmann z náměstí přestěhovali na opačný konec města, kam se tak často nedostanu, takže teď chodím převážně do drogerie Teta. A oblíbila jsem si sprchové gely Ameté. Zrovna byla akce za koupi tří je jeden zdarma. Všechny tři moc pěkně voní, Crazy Circus voní po třešních, Tropical Passion mi připomíná multi vitamínový džus, voní úplně stejně. Mountain rain, tato vůně je příjemně jemná, a při troše fantazie jde cítit ten déšť - jinak nevím, k čemu bych tuto vůni pořádně přirovnala. 

Z katalogu Oriflame si většinou každý měsíc něco malého vyberu, tentokrát jsem se rozhodla pro Julinku vzít zubní pastu, zkusit nový produkt. Pasta má tmavě červenou barvu, což je změna, protože většinou jsou ty dětské pasty světle růžové. Ale přijde mi, že voní skoro stejně, jako značka, kterou jsem dosud Julince kupovala. S Julinkou při čištění zubů trochu bojuji, ale věřím, že se to časem poddá. 

Odrážedlo a vůbec všechno, co má kolečka, teď Julinku hrozně baví. Do nakláďáku u pískoviště si naložila plastový ananas a jezdila s ním kolem bytovky. A odrážedlo ji také baví čím dál více - jezdí si na něm po svém, ale pomaličku přichází na to, jak je to správně. A vždycky radostně křičí: "Jede!" To je teď oblíbené slovo, když vidí auta, někoho jet na kole, prostě všechno co jede, tak mi to radostně oznamuje. 

A když vidí třeba dřevo, říká: "Pálí." Má to spojené s krbovými kamny, která máme doma. Když vidí oheň, taky říká - "pálí," jde hned dál a natahuje zdálky ruku. Vtipné je, že říká "pálí", i když vidí oheň v televizi. Pomalu se začíná rozmlouvat, pozná více zvířátek, umí ukázat, kde má nos, kde uši, a teď trénujeme pusu. Ale vidím, že mi rozumí, i když ještě tolik nemluví. Když řeknu třeba - "dones balon," tak ho donese. A slovo balon říká taky už docela pěkně. Tak mám radost, že nám to takto jde. 

Vykoukla na mě na Facebooku tato krásná vzpomínka - takové malé miminko byla Julinka před rokem, bez zubů, a jak se krásně smála, to už ani dnes není pravda... Pořád nerozumím tomu, že to tak strašně rychle utíká! 

A Julinka je velký pomocník i při věšení prádla - bohužel kolíčky musí mít z dosahu, protože mi jich už několik stihla zničit. Dnes bylo chladněji, ale jen s mírným deštěm, takže prádlo mi krásně uschlo, prala jsem ložní prádlo. 

A spolu chystáme i dřevo na topení, jak jsou teď chladnější večery, tak přitápím, dneska topím taky, na ten večer je to příjemné, ať tu nemusíme sedět ve svetrech. 

Julince zase aktuálně rostou zuby, což s sebou nese jisté nepohodlí. V noci se mi vzbudila s pláčem, což se běžně neděje, tak až po půl hodině si dala trochu mléka a zase usnula, předtím jsem ji nemohla utěšit. A dnes ráno to nebylo o nic lepší, tak už jsem dala jeden Paralen čípek, na takovou tu pohodu. Vidím, že ji to bolí, drží se hodně za pusinku, pláče a slintá, tak to je přesně ono. Teplotku naštěstí nemá, a ještě mám z lékárny zásobu zdravotních lízátek. 

Většinou zabere alespoň trochu Julinku zaměstnat, když jsme venku, tolik nemyslí na to, že ji to bolí, ale dnes mi začala plakat na houpačce a být protivná, tak to nemělo cenu a šly jsme domů. V Penny Marketu jsem dnes koupila frisbee, to ještě doma nemáme, a tak jsem ho nechala na zahradě, já s ním házím, a Julinka mi ho nosí zpátky. 

A takhle to dopadá, když se mnou Julinka hraje na schovku. Už si někdy čepici i nechá celou dobu ve městě, ale dnes pro změnu zase létaly v autobuse boty a ponožky. To se hrozně směje a pak ji musím ještě lechtat na nohou. 

Máme se fajn, ono i to počasí se zase obrací k lepšímu, ale jsem ráda, že popršelo a půda tolik netrpí. Příští týden se chystám na květnový bazárek knih, snad to vyjde.

Užívejte pěkného počasí, má se začít hodně oteplovat, tak uvidíme. Děkuji Vám za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥