Přeskočit na hlavní obsah

Letošní vánoční čas

Poslední roky se mě vánoční nálada nějak moc nechytá, ale s Julinkou je to už jiné. Loni byla ještě moc maličká, letos už o mnoho víc vnímá a tak to bylo fajn. Na zdobení stromečku a další dekorace jsem se rozhodla rezignovat, protože kdybych se o něco snažila, hned by to bylo na zemi nebo rozbité. V půlce prosince jsme byly s Julčou platit popelnice, a stromeček, co stál krásně nazdobený na chodbě, dostal od Julinky pěkně "zabrat." Samozřejmě jsem ji hlídala, ale stejně už stačila jednu baňku sundat, a když jsem jí ji sebrala, řev na celou budovu. 

Tak jsme si letos udělali svátky po svém, a i bez výzdoby a stromečku to bylo moc fajn. 


 Třiadvacátého prosince jsme jeli i s přítelem k mojí babičce. Babička letos oslavila již sedmaosmdesáté narozeniny, a poslední roky ji bohužel trápí stařecká demence. Takže hodně zapomíná, vše si musí zapisovat, a je taková nemluvná. Už ji nebaví ani televize, nekouká ani na zprávy, bere léky, ale bohužel je znát, jak nemoc postupuje. 

Ale vždycky vidím, že má babička z naší návštěvy velkou radost. Vzala si Julinku na klín a zpívala jí německé říkanky pro děti, to byl moc pěkný okamžik. Čím víc stárnu, tak si vážím takových okamžiků a zážitků, je to pro mě důležité, a hrozně mě to dojímá. 


A ani tentokrát jsem nezapomněla babičku s Julinkou vyfotit. Je to hezká památka. 

Na Štědrý den jsme letos neměli žádnou návštěvu, ani jsme nikde nebyli, mamka byla s přítelem na Slovensku, tak jsme si dárky předali už předtím, a toho čtyřiadvacátého jsme si je rozbalili. Udělali jsme si sváteční večeři dřív, i kvůli Julince, a bylo fajn být jen tak doma, jako rodina. Odpoledne začalo sněžit, takže super, na Štědrý den byl sníh, super! 


Kapra nejíme, ale losos je u nás klasikou. Julince nechutnal bramborový salát, tak jsem jí udělala kaši, a losos jí chutnal moc. Dělám ho klasicky jen se solí a pepřem, dřív jsem dávala i rybí koření, ale tím se tak přebije ta chuť lososa a já si to tak nevychutnám. 

A z rozbalování dárečků měla největší radost Julinka. Respektive tedy z balícího papíru - ty hračky ji pak přestaly zajímat, protože toho měla hodně, ale dárkové tašky nosí ještě dnes, to se jí hrozně líbí. 



Hrací pikniková sada, ta je opravdu moc fajn. Nechybí košík, ovoce, příbory ani prostírání. 


A od babičky dostala Julinka krásného plyšového sněhuláka, který má uvnitř plyšové kuličky, které se dají vytáhnout, opravdu pěkné, hračka je velmi příjemně heboučká. 



Punčocháčí není teď v zimě nikdy dost, a je fajn, že na to myslí i Ježíšek. 


A já jsem dostala od mámy krásnou kočičí šálu, která je opravdu rozměrná, takže už mě žádný vítr jen tak neofoukne. 


Krásná plyšová srdíčková mikina. 

A po večeři jsme si udělali pohodičku u kamen, a rozhodla jsem se letos vyzkoušet, jaká bude pohádka na České televizi. I když si Záhada strašidelného zámku vysloužila hodně kritiky, tak za mě docela dobrý. Když to porovnám s minulými lety, tak ano, mě se pohádka líbila, nepřišla mi s prominutím pitomá jako ty předešlé, a herecké výkony byly také celkem slušné. 

Na Štěpána, tedy včera, jsme byli ještě na návštěvě u bráchy. A tam bylo moc fajn. Julinka je taková, že se nikde nestydí, všude se jí líbí, její bratranci jsou sice starší, ale Julinku hned přijali mezi sebe. Martínek má jedenáct a Jindra devět, ale byla jsem příjemně překvapená z toho, jak jsou vychovaní, slušní, Julču hlídali, hráli si s ní, ukazovali jí zvířátka. 

Jindra dostal od Ježíška agamu, tak jsme se na šli podívat, no pěkný ještěr, zatím je maličká, ale ještě o kus vyroste. Ochutnali jsme bramborový salát, snědli pár kousků cukroví, a bylo to opravdu příjemné dopoledne. 


A Julča měla Ježíška i u strejdy, nejvíce se jí teď líbí balon, už si s ním pěkně kopeme, hrozně ji to baví, nadšeně utíká za balonem a piští. 


Puzzle budeme skládat, až bude Julinka větší, ale je moc pěkné, medvídek Pú, to je krásná klasika. 


Balea jsou fajn sprchové gely, bohužel si je moc nekupuji, jelikož drogerii DM mám dost z ruky, takže tam zajdu málokdy, takže mám z nich radost. Vůně jsou opravdu hodně intenzivní, a teď na zimu se hodí švestka a třešeň parádně. 


Doplňky stravy moc neužívám, takže Vibovit imunity s příchutí černého bezu jsou fajn. Chuť je příjemně nasládlá, jako klasický bonbon, měla jsem strach, že to bude třeba trochu trpké, ale ne. Obsahuje celkem jedenáct vitaminů a minerálů včetně vitaminu D, který je teď v zimě hodně potřeba. 


Merci Coconut Collection, tak Ježíšek nadělil i něco sladkého. Kokos mám moc ráda, a musím říct, že tyto čokoládky jsou chuťově vynikající (tedy, byly, už jsem je stihla spořádat,) a když na tuto kolekci někde narazím, ráda si ji koupím. Vyzkoušela jsem prvně a rozhodně ne naposled! 

Tak vánoční svátky jsme si užili fajn. Klid, pohoda, i to počasí celkem vyšlo, takže jsme ještě s Julinkou absolvovali pár procházek, každý den alespoň na chvíli. 

No a včera se stalo něco, co mě moc zahřálo u srdce. Byly jsme samy dvě s Julinkou nakupovat, jely jsme do města, už jsem čekala na autobus zpátky domů a seděly jsme v čekárně. A přišel tam nějaký starší pán s taškami, tak se na Julinku hrozně usmíval, povídal si s ní, a byl úplně u vytržení z toho, jaké má krásné velké oči. 

Pán jel k vnoučatům dovézt dárky, a najednou jen tak vytáhl z tašky plastové kladivo, které bylo součástí nějaké sady, a Julince ho daroval. 


Tak jsem hrozně moc poděkovala a udělalo mi velkou radost, že jsou lidi fakt tak hrozně hodní. Nejde o to, že Julinka něco dostala, ale to gesto samotné je moc hezké. A teď je kladivo Julinčina nejoblíbenější hračka, bouchá s ním do všeho co je v dosahu - má ještě menší, dřevěné, ale to ji už tolik nebaví. 

Svátky jsme si užili v klidu, pohodě, a co si přejeme nejvíc, je zdraví. To je pro spokojenou rodinu ten největší dar a zázrak. A tu největší náruč zdraví přeji Vám všem! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte konec prosince, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to jste měli krásné Vánoce . Šála je úžasná a pán , co dal Julince hračku byl určitě kouzelný dědeček :-) . Mějte se pořád tak hezky a užívejte se :-) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...