Konec května

Květen se chýlí ke konci, a musím říct, že chladnější a deštivější dlouho nepamatuji. Dnes se tedy zase výrazně oteplilo, teploty jsou až letní, ale včera přes den pršelo, a vyjasnilo se až k večeru. Udělalo mi radost, že už ve středu přijel nečekaně přítel z Německa, zakázku stihli dřív, takže má pár dní volno, pojede sice už v neděli, ale přesto je to fajn. 

Tak jsem toho včera využila a po více než roce jsem si zajela k obvoďačce na preventivní prohlídku. Potřebovala jsem jí už dát papíry z porodnice, a taky se přesvědčit, jestli nemám třeba zvýšený tlak nebo něco jiného. Tak jsem už v sedm hodin jela autobusem do lázní, mírně poprchávalo, ale zastávka je hned u budovy, kde sídlí doktorka, takže fajn. 

V čekárně nikdo nebyl, teď tam mají novinku, že se neklepe na sestru, ale kartička pojišťovny se vloží do takového přístroje, a sestře uvnitř se zobrazí, kdo sedí v čekárně. Je to fajn, určitě i kvůli lidem, co jsou ochotní se hádat, kdo přišel dřív a kdo je vlastně na řadě. Sestra vyšla za chvíli, ptala se, co potřebuji, já říkám, že mám pro paní doktorku papíry z nemocnice, a taky že jsem tu dlouho nebyla a chtěla bych jít na preventivní prohlídku. 

A samozřejmě, ono se na ty prohlídky objednává, což mi jaksi vypadlo, když jsem tam dlouho nebyla. Ale šla se domluvit s doktorkou, a protože nikdo nikde, tak mě vzala. Ale s tím, že příště si mám zavolat. Sestřička mě v ordinaci zvážila - teď vážím pětačtyřicet kilo, což je tak akorát. A sestra se hrozně divila, jakto, že jsem po porodu v takové formě? Tak nějak sama nevím, čím to je, ale jím všechno, co mi chutná, ale toho pohybu mám teď dost, kolem Julinky, hodně chodíme ven, tak je to možná i tím, že nezahálím. 

Pak jsem musela z tabule číst písmena, nakonec mi změřila tlak, a prý, máte ho vyšší než normálně. Ale pořád to bylo v normě, protože většinou mívám nízký, tak jsem ráda. 

Pak už si mě zavolala doktorka, byla jsem příjemně překvapená, protože byla v dobré náladě, což nebývá zase tak často zvykem. Tak se mě na všechno vyptala, dala jsem jí i ty papíry z pohotovosti, kdy mě pokousal pes, dokonce ji zajímala i moje tříselná kýla, která se po porodu bezvadně zatáhla, že ji skoro nemohla nahmatat, takže na operaci nemusím, super. 

Takže všechno v pořádku, mám radost. Autobus mi samozřejmě těsně ujel, tak jsem se rozhodla jít pěšky. No a poštěstilo se mi, potkala jsem sousedku, která byla v kuchyni za kamarádkou, takže mě svezla na nádraží. A ještě jsem dostala od cesty dvě papriky. 

Výhled na strom z okna ložnice mě nikdy neomrzí, hlavně večer, kdy zapadá slunce, obloha často hraje krásnými barvami. 

Na začátku týdne jsem si cestou do obchodu všimla obrázků přilepených na tyčkách, kde dřív byl plot. Obrázků bylo více, děti tu nejspíš hrály nějaké hry, tento ksichtík už byl tak trochu rozmáčený, přesto mě to zaujalo a tak jsem udělala na mobilu cvak. 

Ve středu u nás byla kontrola spalinových cest, kominík vyčistil komín i kamna. Ale tentokrát jaksi bouchly saze, takže mour všude - na zdi, na zemi. Kominík e hrozně omlouval dokonce to svým malým vysavačem vysál, naštěstí je ta zeď čistá. Vloni jsem malovali, takže by mě to naštvalo. Jenže sranda byla, že jsem musela vytírat natřikrát, protože saze byly všude! 

Vydrhla jsem i celou kuchyňskou linku a prostor kolem, protože se to fakt dostalo všude. 

No a takhle mi s úklidem "pomohla" Julča. Až v postýlce jsem si všimla, jak vypadá, takže rychle převléct, a do vany. Takový malý, milý kominíček, že? 

Julču teď hodně baví vkládačky, tak jsem koupila jedny puzzle s krtečkem, na to je ještě malá, ale ty zvířecí vkládačky jí baví, zatím tedy ty obrázky vytáhne, nedá je sice zpátky. Jenže to ničemu nevadí, časem se to naučí taky, hrajeme si vždycky spolu, já zvířátka vracím zpátky a Julinka je vytahuje. 

Knížku si můžu v klidu přečíst, jen když je Julča v postýlce, pokud je u mě v posteli, tak to nejde. Ale tuhle, protože není z knihovny, jsem jí půjčila, zalistovala si, neměla tendence trhat stránky, takže fajn. 

S masovými přesnídávkami pořád trochu bojujeme, ale jídlo je jinak velká zábava. Julča má nejradši ovoce, ale chutná jí i mrkev, zkoušela jsem jí už dávat i rohlík na kousíčky a trochu žervé. Příjemně mě překvapilo, že snědla i brokolici, ze začátku plivala, ale pak jí to zachutnalo. Mám radost. 

Julinka je hodně usměvavé a pozitivní miminko, dělá mi velkou radost, je to moje největší štěstíčko. 

Přeji Vám všem krásný víkend, užívejte sluníčka, děkuji Vám za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥