Přeskočit na hlavní obsah

Svátky jara

 Velikonoční pondělí se nezadržitelně blíží a s ním finišují křesťanské Velikonoce. Z celého týdne, který končí v pondělí, tak pravidelně jen na Zelený čtvrtek připravím něco zeleného. Letos to byla pórková polévka a tradiční špenát s vajíčkem a brambory, bez masa. A líbí se mi i tradice zeleného piva, které některé hospůdky čepují. 

Včera jsem navštívila Velikonoční trhy u nás ve městě, ale koupila jsem si tam jen med. Ten kupuju pokaždé, přítel si s ním sladí kávu, já si jej zase ráda vychutnám na chlebu s máslem. Byla tam spousta pěkných věcí, ale vše opravdu velmi předražené. 

Je fajn, že teď je volno i na Velký pátek. Tento den je státním svátkem teprve od roku 2016, takže na základce jsme měli volno jen v pondělí. Ale i to pondělí bylo fajn. Tedy - fajn. Jako dítě jsem Velikonoční pondělí neměla v oblibě. U nás na vesnici se pořád v menší či větší míře drží zvyk, že kluci a muži chodí na koledu. S pletenou pomlázkou a košíčkem na výslužku. 

No a mě to tehdy logicky přišlo strašně nefér. Já musím sedět doma s mámou, otvírat každou chvíli dveře, nechat se sešlehat pomlázkou, kusem jehličí, nebo v horším případě vařečkou. U toho si poslechnout básničku, a pak nabídnout malované vajíčko nebo nějakou sladkost. Známým pak máma ještě nalila štamprli nějakého dobrého pití. Tehdy k nám chodilo hodně koledníků - mí spolužáci ze školy, sousedi, strejdové, a plno kamarádů mého bráchy. 

Otvírali jsme jim ale jen do dvanácti hodin. Pak už ne, a co se mi naopak líbilo, byla tradiční opékačka na zahradě. Tedy, samozřejmě, pokud bylo hezky. Špekáčky, klobásky, případně nějaké dobré kuřátko nebo dobrota v alobalu, to byla pecka. Máma má Velikonoce ve velké oblibě, baví ji zdobit, pořád má něco nachystané pro koledníky, ačkoliv už v posledních letech téměř nikdo nechodí. 

Já mám také velikonoční výzdobu ráda. Ale zdobit začnu až zítra. Ubrus, k tomu pár zvířátek a vajíčka. Beránka letos péct nebudu, ale mám velikonoční vykrajovátka, tak bude pár kousků lineckého s marmeládou. 

A z koledníků čekám jen jednoho strejdu, bráchu a dva synovce. Kluci chodí pravidelně, za což jsem ráda, vždycky pro ně mám něco dobrého nachystané. A mám pár kokin v záloze i pro zbloudilé koledníky, kteří vždycky můžou překvapit. Nikoho dalšího sice nečekám, ale jeden nikdy neví, že? 


A co je na svátcích taky fajn, tak pohádky v televizi. Co jsem koukala do programu, tak v pondělí si nenechám ujít Hrátky s čertem, Limonádového Joea a na ČT2 budou zajímavé dokumenty. Ale celkově mě nic moc jiného v televizi nezaujalo. 

Před lety jsme taky s partou známých na Velikonoční pondělí chodili pravidelně na výlet. To už jsem bydlela u přítele, ale tak nějak to postupem času vyšumělo a teď jsem doma. Nevadí mi to. Ale mám třeba kolegyně v práci, co Velikonoční pondělí bytostně nesnášejí. Dokonce odmítají veškeré tradice, jsou rády jen za volno, a to prchnou někam na chalupu nebo za rodinou. 

Přiznám se, že jsem také měla takové období, před pár lety, to když jsme chodili na ty výlety. Nezdobila jsem, nic nechystala, prostě jsme si to pojali po svém, jako takový fajn výšlap. Za mě - každého věc. I bez koledníků, výzdoby a beránka se dá žít. 

Samozřejmě, je to tradice, ale neznamená to, že to takto musí mít každý. Pro křesťany je to třeba ten nejdůležitější den v roce, jelikož slaví vzkříšení Ježíše Krista. Moje babička byla silně věřící a Velikonoce pro ni měly opravdu velký význam. Ale teď už se u nás v obci ani nekonají velikonoční mše, které tu také měly svou tradici. Ono už ani těch silně věřících lidí u nás tolik není, povětšinou jen mezi staršími lidmi. 

Ale pořád vídám kolem sebe hodně jarní výzdoby, hrozně se mi líbí velikonoční vajíčka zavěšená na stromcích a keřích, to je fakt pěkné. 

Každopádně, užijte si Velikonoční pondělí podle svého gusta a vkusu. Hlavně pohodu a klid, pokud máte volno, rozhodně si jej užijte. Budu ráda, když mi napíšete, jak se na Velikonoční pondělí chystáte Vy! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné dubnové dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Já měla v dětství velikonoční pondělí docela ráda nebo takhle - nežiju někde na Moravě . Tam vím ,že by se mi určitě nelíbilo ani jako dospělý , protože na mě je to tam prostě moc divoký a hlavně nesouhlasím s pitím alkoholu , to je opravdu odporná tradice . Ale u nás to vždycky bylo na pohodu - chodily zásadně děti , takže alkohol žádnej a jen vajíčka . Ale je jich rok od roku míň , všichni v okolí dospěli a jejich děti už nechodí . Ale nikdy jsem nepochopila , že to dnešní holky a ženy odsuzujou , tu tradici šlehání . To už je na mě zbytečně velkej feminismus . K nám s pomlázkou přijíždí akorát můj synovec a pravidelně v pondělí jezdím na velikonoční trh na jeden zámek u nás a nebude tomu jinak i letos .

    OdpovědětVymazat
  2. My býváme na Velikonoce obvykle na chalupě, která je v podstatě na samotě, takže sem se žádným koledníkům ani nechce :D

    OdpovědětVymazat
  3. Užívej si dní svátečních.
    Dnešní den byl opravdovým svátkem jara, vše rozkvetlo a modré nebe to podtrhlo.

    OdpovědětVymazat
  4. zavedli jsme si tradici, že jezdíme na Velikonoce k našim známým do Jizerských hor... výlety, dobré jídlo a teď už i běhající děti :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vždycky barvíme vajíčka, napečeme buchtu, řízky, obložené mísy či chlebíčky a čekáme na koledníky, kteří spíš stejně chodí za taťkou, protože to jsou jeho kámoši :D Taťka nikdy nikam nechodil. Tento rok to bylo jinak. Vajíčka jsem nebarvila, ale nabarvila teta, upekla jsem velikonoční motivy a jeli jsme za Hančou do Prahy. Čas strávený společně je ten nejhezčí <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....