Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 381 Vražda po plese

 Autor: Ngaio Marshová

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 70% 

Obsah: Vrchní inspektor kriminální policie Roderick Alleyn se za více než dvacet let své praxe setkal už s ledasčím. Anglie koncem třicátých let minulého století byla díky válce ještě dost neklidná, ovšem jisté části společnosti se tohle vůbec netýkalo. Červen, venku nevlídno, mlha by se dala krájet, a přesto je i v této době nálada na plesové radovánky. 

Lady Evelyn Carradosová je hlavní pořadatelkou plesu sezony. Příprava takového plesu je nadmíru složitou záležitostí, stojí to spoustu úsilí, ale také peněz. Jenže Evelyn, obklopená bohatstvím, přepychem se nudí, tak se rozhodne si toto povyražení dopřát. Ovšem s velkým pochopením se nesetká ani u svého manžela Herberta, ani u sedmnáctileté dcery Bridget. K ruce má proto svou sekretářku, přísnou slečnu Harrisovou, která je přímým prototypem nudné, šedé myšky, a pak také vyhlášeného dodavatele lahůdek, Itala Dimitriho. 

Jenže přípravy na tuto velkou událost kazí chmury. Evelyn se totiž stane obětí vyděrače, který si za svůj terč vybral nejen ji, ale také madam Halcut-Hackettovou, bydlící v těsném sousedství. Obě ženy mají totiž ve skříni pořádného kostlivce. Vyděračské dopisy jsou velice přímočaré a je evidentní, že pisatel myslí svou hrozbu vážně. A chce jediné - peníze. 

Jenže Evelyn i přes to všechno ples uspořádá. Nenechá si to ničím zkazit, ač má nervy pořádně pocuchané. A tak se ples vydaří na jedničku s hvězdičkou. Hudba, šampaňské, občerstvení, to vše je luxusní. Místní smetánka se sice tváří jako nóbl společnost, přesto je evidentní, jak je vše kolem povrchní. Ale vyděrač se nevzdává, a dokonce je tak drzý, že chce velmi rafinovaně vybrat své výkupné i na této důležité události. 

Jenže po plese dojde k velice podivné události. Inspektor Alleyn zrovna před chvílí dotelefonoval se svým podřízeným, Robertem Bunchym. Robert byl také na plese, a podle všeho se zdá, že něčemu přišel na kloub. Zrovna se to chystal Alleynovi vyklopit, když jej někdo vyrušil! Ale to je v pořádku, protože Robert už jede na komisařství k šéfovi. 

Bohužel, živý už tam nedorazí. Vzal si taxi, které jej sice dopravilo na stanici, ale z taxíku vypadne jen Robertova mrtvola a taxikář začne něco zmateně vykládat. Opravdu, zapeklitý případ, jak se zdá. Zdá se, že někdo rafinovaně oklamal taxikáře, který neměl šanci si všimnout, že veze mrtvého člověka. Přitom byl ale Robert celou dobu v taxíku sám! 

Hned na druhý den je z toho obrovský skandál. Noviny se můžou přetrhnout v senzačních titulcích a je jasné, že tohle bude velice obtížný případ. Tím spíš i pro Alleyna, který právě přišel o velice blízkého přítele. 

Záhy se ukazuje, že snad každý v okolí má nějaké tajemství. Ale kdo mohl nejvíce těžit z Robertovy smrti? Jeho synovec Donald, který teď bude dědit velké peníze? Nebo snad někdo zaslechl kousek z rozhovoru, který vedl před odjezdem z plesu s Alleynem? Kousky skládačky se dávají dohromady velmi pomalu, neboť nikdo není moc ochotný mluvit o tom, co ví. 

Nápomocná bude inspektorovi i jeho rázná matka, která se plesu také zúčastnila, a pak mladičká výtvarnice Troy, se kterou už měl Alleyn několikrát tu čest se setkat. Podaří se dostat na stopu proradného zločince? 




Hodnocení: Inspektor Alleyn pro mě není žádným nováčkem - před lety jsem četla Zpěv v ráhnoví, a tento příběh mi opravdu sednul - vrah zde rdousí ženy náhrdelníkem, po smrti je zasypává květinami, prostě klasika stará téměř devadesát let. 

Vražda po plese je také klasická stará detektivní škola. Úvod je zde poněkud delší. Přípravy na ples, seznámení se s jednotlivými aktéry příběhu - a že jich je tu opravdu dost - to také zabralo dost stránek. Je vlastně místy až legrační, jak se tehdy dámy chovaly cudně, přičemž třeba mluvit ve společnosti o tom, že jste byli na toaletě, je společensky nepřijatelné, stejně jako slovo - či činnost - sex. 

No ale je to tak nějak milé. Dýchá z toho atmosféra starých časů, kdy se ale vlastně řeší pořád ty stejné problémy jako dnes. Nevěra, lži, nemanželské děti, gamblerství, hrubiánství, a samozřejmě vraždy, protože ty naši společnost bohužel nejspíše nikdy provázet nepřestanou. 

Vražda po plese je hodně konverzační detektivka. Hodně se mluví, pátrá na vlastní pěst, sbírají se stopy. No a mezitím se jeden stihne i zamilovat. Ovšem, jak tohle dopadne, a bude to mít vliv na vyšetřování? Alleyn je takový dobrák od kosti, ale jeho dedukce jsou opravdu brilantní, a musím přiznat, že jsem dlouho netušila postavu pachatele. A k tomu ta atmosféra starých časů, mlhavé, šedivé Anglie, opravdová lahůdka! 

Ale nakonec jsem se ve své dedukci nemýlila - tedy, částečně. Stopy vedly jedním směrem, který byl až moc okatý, a tak nějak tomu bylo i v tomto případě. Přesto jsem byla na závěr překvapená, protože motiv pachatele byl celkem spletitý a ne tak prostý, jak se mohlo na první pohled znát. 

Taková fajn detektivní oddechovka na deštivé jarní dny. Stará detektivní škola, náhled na to, jak to chodilo ve společnosti téměř před sto lety, což sice může působit místy i poněkud komicky, ale proč ne. Pro milovníky starých detektivek ve stylu Agathy Christie jsou příběhy inspektora Alleyna jako stvořené. 

Dávám sedmdesát procent, protože se jedná o dobrou detektivku, ale musím uznat, že zub času už na ní zanechal nějaké stopy. Ale stále se jedná o velice kvalitní čtivo, čemuž pomáhá i výborný český překlad.

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Znáte knižní příběhy inspektora Alleyna? Zaujala Vás recenze? Přečtete si rádi někdy i starší detektivky? Máte rádi styl Agathy Christie? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný pracovní týden, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Styl Agathy Christie se mi líbí a nevím proč , ale vždycky se mi při jejím jménu vybaví Jessica Fletcherová . Asi to bude tím , že obě jsou pro mě takový babičky se zájmem o vraždy :) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...