V televizi nemám žádné pravidelné pořady, které sleduji, formát reality show mi není blízký, nebaví mě už ani žádné soutěže, jen občas mrknu na zprávy, a to je tak všechno. Co mě ještě před lety bavilo, byla první řada českého Survivoru, ty ostatní už taky nestály za nic.
Ale přesto mi v pravidelném bloku reklam při každodenním přepínání neušla upoutávka na show Extrémní proměny. Kdysi TV Nova natáčela něco ve stylu "z šedé myšky kráskou" - účastnice si prošla odtučňovací kúrou, nechyběla návštěva kosmetičky, kadeřníka, a případně plastická operace. Tehdy jsem byla ještě na základce, a hrozně mě to bavilo.
Ve show Extrémní proměny jde o to, že obézní lidé budou pod dozorem trenéra Martina Košťála hubnout. Včera jsem čirou náhodou na Nova Lady shlédla celý jeden díl, a ráda bych tu shrnula své dojmy. Jako první mě zaujalo, že trenér sám si vybírá, kdo se účastní, tedy toho, kdo je mu sympatický a v kom vidí největší potencionál.
Toho si vezme pod svá ochranná křídla a vybraný jedinec bude mít jeden rok na to, aby shodil co nejvíce kilo. Tentokrát padla volba na devatenáctiletého Jardu. Ten má čerstvě po maturitě, hlásí se na vysokou, a pracuje jako živnostník na stavbě. Váží 181 kilo. Podle maminky neustále vymetá ledničku. Dle názorů lékařů může do pětatřiceti let Jarda dostat infarkt, nebo skončit na vozíku. Střeva má totiž prorostlá tukem, což se údajně může dostat až na mozek. To tedy opravdu nejsou příjemné životní vyhlídky.
Už v úvodním seznamovacím medailonku mě tedy nepříjemně překvapila Jardova arogance. Máma jej peskovala za to, že před chvílí snědl oběd, a nyní si vzal další jídlo. "Vzal jsem si jenom trošku jídla. Starej se o svoje jídlo, ne o mě!" Maminka oponuje tím, jestli chce skončit v nemocnici. Další Jardova odpověď je znovu arogantní.
V následujícím záběru si jej trenér vybírá do Extrémní výzvy. Následuje vážení, které potvrdí váhu, kterou jsem psala na začátku. Jarda má teď za úkol jediné - zhubnout. Pomocí cvičení, krabičkové diety, a celkové změně životního stylu.
Na začátku na mě mladík působil dojmem, že se sebou opravdu chce něco dělat. Cvičil, makal, jedl zdravé věci a byla vidět menší změna k lepšímu. Jenže postupem času se to začalo tak trochu kazit. Dokonce dostal poukázku na nákup zdravého jídla, speciální výživový plán, jak si připravit jídlo, které má tak rád, ale ve zdravé podobě.
Jarda na mě působil jako taková zvláštní osobnost. Měla jsem z něj pocit, že se z ničeho pořádně neraduje, chybí mu jakýsi zápal pro věc a postupem času jsem přestala věřit, že to s tím hubnutím myslí opravdu vážně. Co bylo evidentní, tak to, že Jarda nemá tu pravou podporu v rodině. O vlastním otci nemluvil, a otčím Aleš na Jardu dočista zanevřel, odmítl se dokonce účastnit natáčení, nebyl ani na kontrolním vážení.
Aleš se totiž v Jardovi už tolikrát zklamal, tolikrát mu slíbil, že zhubne, a nikdy to nedopadlo. Takže už na nevlastního syna zanevřel.
Ono to je těžké, takhle to posoudit, jen na základě televize. Ale Jarda mi přišel tak trochu jako namyšlený, arogantní fracek. Nakonec jako by mu bylo jedno, jestli zhubne. Uvědomoval si samozřejmě zdravotní problémy, které mu jeho nadváha přináší. Jenže nepomohla změna jídelníčku, cvičení, a to z jednoho jediného důvodu. Pokud si nepřenastavíte sami v hlavě, že chcete opravdu zhubnout kvůli sobě a svému zdraví, nemůžete to dokázat.
Jarda na mě, a jak jsem později zjistila z reakcí na internetu, nejenom na mě, zapůsobil jako psychicky lehce labilní člověk. Připadalo mi, že vlastně neví, co se sebou. Když jej nevzali na vytouženou vysokou, téměř se z toho zhroutil, protože dělat rukama celý život, to není nic pro něj. Baví ho fotografování, to ano, rád upravuje fotografie v počítači. Ale přesto by se tím asi neuživil.
Jardova váha kolísala jako na houpačce, ale konec byl debakl. Jarda zhubnul pár kilogramů, ale na velké finále to nebylo. Co mě štvalo tak to, jak chlapec lhal trenérovi do očí. Tvrdil, že zdravě jí, přitom si zašel do fastfoodu, a ne jednou, u čehož byl samozřejmě štáb. "Ty vždycky rozhodíš rukama, že je ti to jedno." Trenérova slova k Jardovi těsně před koncem.
Nezabralo totiž nic. Ani to, že Jarda změnil prostředí, kde měl placený nájem, spoustu možností, krabičková dieta také k ničemu. Nakonec to Jarda přestal jíst, jelikož mu vadilo, že bylo stále něco s hřiby. A ty on nerad, takže nejlepší řešení byl hamburger a cola.
Taky jsem se koukala vůbec poprvé . Je mi jedno ,že někdo váží dva metráky , koneckonců ani já nejsem kostra , ale spíš mi jde o ten jeho přístup . Má hnusnou duši . Taky jako školou povinná jsem znala hodně obézního kluka - propadal už na prvním stupni a byl to takovej ten otloukánek , co byl neskutečně vyčůranej . Dělal ze sebe chudáka , každej mu podle něj jen ubližoval často se ostatním dětem posmíval a tak . A když se někdo ohradil , tak hned žaloval doma rodičům . Byl vypočítavej a zlej . Jakmile jsem viděla tohodle Jardu a to , jak se chová , tak hned jsem si vzpomněla na toho , koho jsem znala já . Myslím , že Jarda se v dětství choval asi dost podobně .
OdpovědětVymazatTelevizní produkci je to jedno. Vlastně ani nepotřebuje člověka, co by do toho šel, makal jak šroub, živil se jen ředkvičkami a na konci skákal dva metry dvacet horajznem. potřebuje konflikt, aby diváci měli o čem diskutovat. Toho psychologa mu ale dopřát mohli a měli.
OdpovědětVymazatAno, rozhoduje režijní záměr, trochu to opepřit, aby. měl pořad sledovanost.
VymazatJá takové pořady nesleduji, stačí mi když tu a tam vidím upoutávku, které mne vlastně od pořadu odpoutá.