(Ne)užitá sobota

 Sobota nebo neděle je den, kdy vyrážím do města na nákupy. Většinou jedu bez Julinky, když je přítel doma, tak na dvě hodinky hlídá on, a já jdu nakoupit na oběd, případně se ještě projít po městě a na kávičku. Je fajn si takto o samotě vyčistit hlavu. 

No a stejné to mělo být i včera. Do města jsem měla vyrazit autobusem o čtvrt na deset, a o půl jedenácté zpátky. Autobus tentokrát neměl zpoždění, takže jsem vyrazila v devět hodin a pět minut. Mám to opravdu kousek, jen teď musím chodit po hlavní cestě, jelikož přes zadní je pořád sundaný most po povodních. A kamenný most je ten jediný, který v okolí zůstal.

Všechno bylo jako obvykle. Vešla jsem na most a byla asi v jeho půlce, když proti mě vyrazil na kole kluk. Se dvěma psy na vodítku před sebou. Takoví malí ratlíci, jen o trochu větší než naše Žofka. Psi teda dost štěkali, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Šla jsem vlevo na mostě, takže klukovi jsem nestála v cestě. 

A najednou jsem ucítila cvaknutí na noze. Psi utíkali dál, stejně tak kluk na kole ujížděl. Jeden z těch psů mě kousnul! Otočila jsem se a začala na kluka řvát, že mě jeho pes kousnul. Zastavil, a normálně bylo vidět, že je mu ta situace k smíchu! "No a co s tím mám dělat, ty pi*o!" Tohle byla tedy chlapcova odpověď na celou situaci. A odjel pryč. 

Byla jsem z toho totálně hotová. Otočila jsem se a šla domů. Žádný výlet na nákup se včera nekonal. Příteli jsem řekla, co se stalo, že mě kousnul pes, a konečně jsem se podívala na tu nohu. Na levém lýtku jsem měla podlouhlý kousanec, nebylo to nijak zvlášť hluboko, ale bolelo to. Nechci ani myslet na to, jak to mohlo dopadnout, kdybych měla kraťasy, že. 

Kdyby se dalo s klukem normálně mluvit. Kdyby zastavil, zeptal se, jestli mi něco není, omluvil se a hlavně mi řekl, jestli jsou oba psi očkovaní! Nechala bych to být. Ale takhle? To teda ne. Stačil jeden telefonát a už jsem měla klukovo jméno. 

Znám ho od vidění, vím kde bydlí, ty dva psy vidívám občas uvázané na vodítku u jeho domku. Takže jsem si zavolala taxík a zajela na pohotovost. Všechno jsem jim řekla, že mě napadl cizí pes, majitel z místa ujel a tudíž o těch psech nevím nic bližšího. No bezva. Ránu mi vyčistili, vydezinfikovali a samozřejmě doktor potřeboval vědět, zda jsou ti psi naočkovaní a zdravotně v pořádku. To jsem ale nevěděla, že. Doktor zdůraznil, že s tím mám zajít na policii, že tam to z toho kluka "vyrazí." 

Je to důležité zejména kvůli možnosti, že by zvíře mohlo mít vzteklinu. To je vážně bezva sobota, říkala jsem si...

Dostala jsem zdravotní zprávu, stvrzenku na devadesát korun za pohotovostní poplatek, a tohle všechno že mám policistům ukázat. 

Tak jsem šla. Noha pálila jako čert, kolem to začalo mírně otékat, ale nic zase tak strašného. Psychická újma byla ale horší. Vyšla jsem z nemocnice a normálně jsem si nemohla vzpomenout, kudy se mám vydat. Samozřejmě vím, kde máme ve městě policii, ale třikrát jsem se nějakých lidí zeptala na cestu, než jsem tam došla. 

Zazvonila jsem, dveře mi otevřel nějaký pán a ptal se co potřebuji. Tak jsem mu to vysvětlila, načež mě zavedl na recepci, že mám čekat. Tam si mě po chvilce vyzvedla sympatická policistka. Dala jsem jí všechny papíry z nemocnice, vysvětlila co se mi stalo, že jsem byla bezdůvodně napadená psem a jeho majitel odjel pryč. 

Všechno se mnou sepsala, musela jsem ukazovat i na mapě, kde se to přesně stalo. Ale na některé otázky jsem pořádně neuměla odpovědět. Například jsem si zaboha nemohla vzpomenout, jakou měli ti psi barvu! Během sepisování protokolu chvílemi chodil dovnitř další policista. Tak toho kluka našli, kontaktovali jej telefonicky.

Přiznal se k tomu, že mě ten pes opravdu kousnul, on to viděl, přesto nezastavil, a ještě mi sprostě nadával. Ale obě zvířata jsou řádně naočkovaná, jenže stejně má povinnost poslat policii očkovací průkazy, a také je musí vzít do čtyřiadvaceti hodin na vyšetření k veterináři, zda nemají vzteklinu nebo jiné známky infekčního onemocnění. 

Netrvalo to zase tak dlouho. Řekla jsem všechno popravdě a zdůraznila to, že to hlásím hlavně, že jsem nevěděla zdravotní stav ten zvířat, protože bych nerada chytila nějakou nepříjemnou infekci, a pokud bych se s tím klukem mohla domluvit, vůbec bych to přes policii neřešila. Překvapilo mě poměrně i to, že ten kluk je jen o dva roky mladší, tipovala bych mu kolem dvacítky. 

Tak se to všechno sepsalo, nakonec si další paní nafotila i ten šrám na noze, ještě se ptali, jestli mi ten pes nepotrhal džíny. Nepotrhal, což mě také překvapilo, musel mě kousnout tak nějak zvláštně, protože z kalhot není vytahaná ani nitka. 

No, takže celý případ poputuje do správního řízení, protože kluk se svým jednáním dopustil přestupku. Nevím, jestli mi někdo třeba proplatí ten poplatek na pohotovosti? To si na té policii totiž ofotili taky, originály mi samozřejmě vrátili, tak jsem zvědavá. 

Do emailu mi ještě přišly ofocené očkovací průkazy těch psů a taky to, že nejsou nijak nemocní. Po pokousání psem je totiž majitel psa ze zákona jej povinně vyšetřit, pokud to neudělá, hrozí mu pěkně mastná pokuta. 

Na celém tom incidentu mě mrzí nejvíc jedna věc. Že se ten kluk zachoval jako totální hovado, sprostě mi nadával a měl úplně na háku, že jeho zvíře někoho kouslo. Oba ti psi byli malí, ano - jedná se o křížence čivavy a ještě čehosi - ale to na celé věci nic nemění. To zvíře bylo agresivní a vždycky za něj zodpovídá majitel! 

Kdyby tohle někomu udělala Žofka, rozhodně bych zbaběle neutekla. Tohle se nedělá. Bohužel jsou ale mezi námi tací - lidi, co utečou od dopravní nehody, aniž by pomohli zraněnému, který jejich vinou třeba zemře. Tohle bylo "jen" pokousání psem, já vím. Ale co kdyby na mém místě bylo malé dítě, nebo bych s sebou měla Žofku a ti psi by ji napadli a nedejbože třeba zabili? 

Nevypadá to nijak zvlášť hrozně, ale občas to zaštípne a zabolí. Ale hlavně že tam není nějaká infekce nebo něco podobného! 

Zítra jdu na kontrolu na chirurgii, policie už tam poslala ty očkovací průkazy psů a zprávy od veterináře, tak jsem zvědavá, co se mnou budou dělat. Ale tipuju že asi nic, to se prostě samo zhojí, teda aspoň pevně doufám. 

To byl zážitek k nezaplacení a fakt mi z toho včera nebylo psychicky dobře. Jak se říká, nejhorší je srážka s blbcem...

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte poklidný konec víkendu, Vaše Eliss ♥