Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 377 Čistič

 Autor: Vladimír Zlý

Žánr: Detektivní 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Začátek června roku 2021 byl v Havířově hlavně ve znamení polevujících epidemických opatření proti novému koronaviru, což přišlo jeho obyvatelům vzhledem k slunečnému počasí opravdu vhod. Konečně se zase otevřely venkovní zahrádky, nebyla plošná povinnost nosit respirátory, ale bohužel to s sebou přineslo i stinné stránky.

V ulicích zase začala intenzivněji bujet zločinnost. Krom běžných krádeží a rvaček místních pobudů ale začne docházet k brutálním vraždám, které otřesou i zkušenými policisty. Někdo si vzal na paškál místní bezdomovce, feťáky a další ztracené existence. Jedná se o sadistu, jakého město nepamatuje. Třiadvacetiletý nezaměstnaný feťák je nalezen zardoušený, se zlomeným vazem, s obličejem rozmláceným na kaši a navíc injekční stříkačkou vpravenou do krku. 

Pachatel se na něm opravdu vyřádil. Případu se ujímá ostravský vyšetřoval Ivoš Kylián a sestavuje specializovaný tým. V rychlém sledu totiž následuje další vražda, tentokrát muž bez domova spadl ze střechy - respektive jej z ní někdo shodil. Na místě se totiž najde vzkaz, je evidentní, že pachatel je pořádný cynik, neboť si říká Čistič, a dal si za úkol zbavit město nekalých živlů. 

Případů se ujímá vyšetřovatel zločinů násilné kriminality Ivoš Kylián, který sestavuje specializovaný tým. Do něj patří mimo jiné i poručík Martin Formánek, který pracuje na místním policejním obvodním oddělení. 

Martin má zkušenosti se vším možným, nejvíce asi vyšetřoval různé krádeže a obyčejné rvačky, nicméně čtvrtého července roku 2015 se dostal k vyšetřování násilné vraždy, která změnila náhled na celou jeho dosavadní práci. Ten den totiž zemřela násilnou smrtí osmnáctiletá Zita Vrkočová. Pachatele se sice podařilo najít a nyní si odpykává svůj trest ve věznici, přesto v Martinovi zůstala po případu jakási pachuť.

Párkrát do měsíce se totiž vždycky v hospůdce sejde s otcem zavražděné Zity, Zbyňkem. Tomu se po smrti dcery rozpadlo manželství, které se zase podařilo po letech slepit zpátky, ale Zbyněk logicky nemůže zapomenout. A taky má obavy, že třeba jednou vrah jeho dcery vyjde ven, což je bohužel více než pravděpodobné... 

A Zbyněk taky neskrývá svou averzi k lidem žijícím na okraji společnosti. Jeden z těchto vyvrhelů totiž zabil jeho Zitu, milovanou dceru, s jejíž smrtí se nikdy nesmíří. Martina samozřejmě napadne, zda Zbyněk nemůže mít se smrtí místních pobudů něco společného. Ale na dobu vražd má alibi. Navíc, proč by vraždil až po dlouhých šesti letech...

Jenže se ukazuje, že pachatel rozehrál s policií šílenou hru. Na dalším místě činu se najdou důkazy, které směřují zase úplně jinam. Může být vrahů několik, nebo se jedná o jednu jedinou osobu, která je důmyslně vychytralá?

Městem obchází strach, ale najdou se samozřejmě i tací, kteří činy neznámého vraha schvalují. Všichni si přeci přejí mít město čisté od nekalých živlů a obtěžující bezdomovců, že? Pátrání po pachateli je složité a ačkoliv stopy ukazují vcelku jasně, nic není černobílé. Čistič zatím koná důmyslně svou práci a zdá se, že se u toho opravdu parádně baví a začíná přitvrzovat... 




Hodnocení: Čističe jsem si vypůjčila v knihovně. Hned na první pohled mě praštila do očí zajímavě graficky zpracovaná obálka, a anotace na přebalu mě nalákala ještě víc. Kriminální příběh z Ostravska, vrah bezdomovců a dalších pochybných existencí - tak jsem byla opravdu velmi zvědavá! 

Příběh mě chytnul hned od začátku. Střídaly se pasáže z roku 2015 a 2021, celý příběh se tak začal pomaličku skládat dohromady. Major Ivoš Kylián byl sympaťák, příjemně civilní, naopak jeho Kolega Martin by tak trochu rozporuplný a nemohla jsem se rozhodnout, zda mu fandím či ne. 

Fajn byly i scény z pohledu vraha. Bylo zajímavé vplout do jeho mysli, sledovat, jak chladně přistupoval k vraždění a vnímal sám sebe jako takového Čističe dobrodince, který pomáhá městu od vady na kráse. Jasně, bezdomovci a feťáci štvou každého, ovšem začít je vraždit jen proto, že žijí, jak žijí, to není správné. V knize je ta otázka pokládána poměrně často - neprospívá tím vrah vlastně celé společnosti, neměla by mu být vděčná za to, co dělá...? 

Autor tímto otevřel dost ožehavé téma, a šel až na dřeň složitému problému, každopádně samozřejmě platí. že vražda není řešení. Ale to jsem trošku odbočila, že.

Vyšetřování případu bylo velmi napínavé. Stopy vedly každou chvíli jinam, nakonec se to stočilo k člověku, který vypadal jako potencionální pachatel, ale vše bylo zase příliš okaté, takže mi bylo jasné, že to bude jinak. A pak jsem si říkala - už je jasno - a zase to bylo úplně jinak!

Autorovi nechybí ani velká dávka cynismu. Scény s bezdomovci a feťáky jsou leckdy tragikomické, ovšem na druhou stranu velice reálné. 

Ostravu ani Havířov jsem nikdy nenavštívila, takže pro mě naprosto nové lokace, autor žije v Ostravě, což je znát. Nechybí reálné lokace, názvy ulic, sídlišť, pro ostraváky a havířováky to muselo být fajn, setkat se při čtení s místem, kde třeba bydlí. 

Detektivní linka byla uvěřitelná, náhled na policejní práci byl dle mého realistický. Bavilo mě to, na to, že se jedná o autorovu prvotinu, opravdu pecka. No a závěrečné rozuzlení bylo nečekané, nechyběly ani napínavé scény, opět velmi pěkně a realisticky popsány. 

Dávám osmdesát procent, tohle bylo velice příjemné překvapení, knížka se mi líbila a pokud to bude možné, seženu si od Vladimíra Zlého další knížky - letos vyšla další detektivka Pod haldou, tak jen doufám, že u nás v knihovně bude brzy k dostání! 

Pokud si chcete přečíst originální a neotřelou detektivku, u které se nebudete nudit, tak Čistič je opravdu dobrá volba! 

A co Vy? Máte chuť si tuto knížku přečíst? Máte rádi současné české autory? Čtete rádi detektivky? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Autor má hodící se přijmení k detektivce :) . Občas si nějakou naší detektivku přečtu , ale raději mám zahraniční tvorbu .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...