Přeskočit na hlavní obsah

Ten čas tak letí...

 Tak si říkám, kam se podělo to malé miminko, co jsem si teprve nedávno přinesla domů z porodnice...







Daří se nám dobře, Julinka je moc hodné miminko, ale jak je velký jedlík, tak se v noci moc nevyspím. Ale přítel je teď doma a moc mi s péčí o miminko pomáhá, dokonce i přebaluje, což bych vůbec nečekala.

Moc mě těší vidět miminkovské pokroky, Julinka už je vnímavější, taková čilejší, už se pěkně dívá na kolotoč, co má nad postýlkou, když byla ještě úplně malinká tak ji to moc nezajímalo. A už jsem si všimla, že když chystám deku, kterou používám na kojení, tak se celá rozzáří, radostně dupe nožičkama protože ví, že bude dobrůtka.

Akorát menší problém mám s kojením, a sice že se mi dělá asi moc mléka, předevčírem se mi udělala v prsu taková boule, ale po kojení to zmizelo. Moje švagrová dělá laktační poradkyni, tak mi poradila, že pomůže teplý zábal či tvaroh, pokud ale není prso vyloženě horké a moc bolavé, tak o zánět by se jednat nemělo. 

Ale třeba už dneska je zase po problému, vůbec nic mě nebolí. Je fakt, že třeba jednou denně dáváme i mléčný příkrm, koupili jsme Bebu, ale neděláme z toho pravidlo, zatím chci spíše kojit, dokud to jde. Dost mě trápí že teď nemůžeme chodit ani na procházky, prší a je pěkná zima, takže jsme doma, předpovědi avizují deštivé počasí, což je tedy po proběhlých povodních úplně ideální...

Nejhorší je to vlhko doma, jak odchází voda ze sklepa, kde byly mokré zdi, tak mi pořádně neschne ani prádlo, což je fakt paráda. Plyn u nás ještě nejde, ale máme elektrický vařič a trouba jede taky na elektriku, takže fajn. Bylo avizováno, že plyn by měl jít všude do konce října, tak uvidíme, lituju lidi, co si teď v chladném počasí nemůžou ani přitopit... 

Uvidíme jak to nakonec bude. V pondělí si jdu vyřídit rodičovský příspěvek, protože mateřská mi už bude končit. 

Podzim už se opravdu hlásí o slovo, a letos to tedy nevypadá na babí léto, ale spíše na ponuré a smutné počasí, a zrovna to opravdu nemám ráda. Ale třeba se ještě trošku oteplí, to bych fakt uvítala!

A co Vy? Jaké je u Vás počasí? Užíváte podzimní počasí venku, nebo je i u Vás zima a raději se ohříváte u kamen doma, s čajem a knížkou? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek října, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to já zase ponurý počasí na podzim miluju . Přijet třeba z venku a pak už se jen zachumlat :) . A ráda fotim podzimní přírodu za pošmourna , za mě takhle fotky vypadají prostě líp .

    OdpovědětVymazat
  2. Jelínka už je opravdu slečna. A jaká má krásná kukadla. Dokud kojíš a máš mléka dost a Jelínka probírá na váze, tak bych nedokrmovala. Jinak já jsem nachlazení a rak ven nyní mic nechodím, ale podzim mám ráda, dokud listí všechno nespadne. Pak už ne. Je mi líto, že jste měli vodu ve sklepě a nejde plyn. Ještě, že to nebylo u vás horší.Držte se a ať se daří.

    OdpovědětVymazat
  3. Děti se fakt rostou hodně rychle - vidím to na vnučce (je jen o pár dnů starší než tvoje Julinka).
    Vlhko domě musí být hrozně nepříjemné, jak je teď i venku sychravo...

    OdpovědětVymazat
  4. pokud máš hodně mléka, může pomoci odsávání :) mléko lze darovat do porodnice pro miminka, jejichž maminky kojit nemohou :)

    OdpovědětVymazat
  5. S klukama jsem chodila ven i v tomhle počasí, a když to nešlo kvůli blátu s kočárkem, šli na bříško do klokanky :). V zimě jsem s nimi třeba jinak chodit nemohla, chodníky u nás díky sněhu neexistovaly a všude byly třímetrové sněhové mantinely :D.
    Jinak já tohle sychravé počasí miluju, čím jsem starší, tím víc. Mám čas na spoustu věcí, které jinak nestíhám, k tomu si zapálit svíčky...

    OdpovědětVymazat
  6. Julinka je opravdu nádherná :) Já osobně jsem milovník léta, ale pro tohle období mám zvláštní slabost, čaje, svetry, knížky a svíčky <3

    OdpovědětVymazat
  7. Užívejte se s miminkem a tatínkem co nejvíc, budeš na to pak dlouho vzpomínat. Krásné období. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc jsem se těšila, až budu v Budějovicích jezdit na kole. Školu už mám třetí týden, ale nějak mi to nevycházelo časově. Bylo sice hezké počasí, ale já byla zavřená ve škole :/ Včera mi to naštěstí vyšlo a vyjela jsem si na malý výletík. Bylo to moc fajn :) Dnes už je zase pošmourno a deštivo. Ještě, že jsem to stihla včera.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula