Přeskočit na hlavní obsah

Aprílový víkend

 Od pátku se, jak bylo avizováno, počasí pořádně otočilo. Od rána až do večera lilo jako z konve. Což se mi zrovna v pátek ráno nehodilo. Už ve čtvrtek jsem si domluvila schůzku s paní, od které jsem kupovala ještě nějaké věci pro miminko. Nejsem na Facebooku ve skupině maminek, co prodávají věci, ale i ve veřejné prodejní skupině "Bazar pro okolí bez pravidel" se dají koupit pěkné věci.

A ještě mi chyběly peřinky do postýlky. A protože na fotce k inzerátu toho bylo na prodej více, ještě nějaké ručníky a osušky, domluvila jsem si osobní schůzku u nás na autobusové zastávce. Výborně se mi hodilo to, že paní pracuje kousek od nás v podniku, kde se vyrábí letadýlka, což bylo právě hned u zastávky. Schůzka byla domluvená na půl osmou ranní, protože to paní končila noční v práci. Stejně vstávám už kolem šesté, když mě vzbudí Žofka dožadující se snídaně, a pak už znovu nezaberu.

Obchod proběhl rychle, ani jsem moc dlouho nečekala, byla jsem překvapená, že toho v tašce bylo tolik, ještě nějaké flaštičky na pití, dokonce dvoje povlečení, což vůbec nebylo v inzerátu zmíněno, a hlavně ty peřinky do postýlky. 


Na fotce to asi vypadá příliš velké, ale rozměrově do postýlky je to opravdu akorát. Peřinky jsou v super stavu, čisté, vyprané, ale samozřejmě je ještě vyperu znovu, než je poprvé použiji. Na fotce to jde asi špatně vidět, ale peřinka má na sobě medvídkový vzor. 


Roztomilé povlečení s Kouzelnou školkou, další je s medvídky. Jako dítě jsem Kouzelnou školku zbožňovala, a mít tehdy takové povlečení doma, asi bych se zbláznila radostí. 


Deka se zvířátky, a ručník s medvídky. V tašce toho bylo ještě více, osušky, jedna lahev na pití, látkové plenky, no za ty peníze prostě super, věci jsou zachovalé. Ještě mi zbývá dokoupit podložku na přebalovací pultík, nějaké menší skříňky, a prý je dobré mít na začátek i monitor dechu. Co jsem se dívala na internet, tak by se měl používat do půl roku, ještě se musím pak s někým poradit.

Ale i u nás v porodnici jej za menší poplatek zapůjčují domů, ale klidně bych koupila i nový, protože je samozřejmě dobré mít jistotu. 

Cestou z domluvené schůzky mě zachytla pěkná dešťová sprška, která se posléze přelila v hustý liják, a pršelo s malými přestávkami celý den, až k večeru se trochu vyčasilo. S napětím jsem sledovala, jaká bude sobota. U nás v obci se totiž včera pořádal tradiční dětský den s kácením májky, Ráno to vypadalo fajn. Sice trochu chladněji, ale sluníčko svítilo, tak jsem si ještě před obědem vyrazila na procházku.

Hodně mi to pomáhá i psychicky, sedět doma mě prostě nebaví, a uklízet není taky pořád dokola co. Byla jsem venku asi hodinku, což bylo akorát na přípravu oběda, dlouho jsme neměli zeleninu, tak jsem nachystala květákový mozeček. Dřív jsem toto jídlo nenáviděla, hlavně když jsme ho na intru měli každou chvíli, ale od té doby, co nejím maso, ráda experimentuji i s tím, co bych ještě před pár měsíci vůbec nesnědla. 





I když to z fotek nevypadá, během přípravy oběda se stihlo zatáhnout, a když jsem chystala na stůl, už zase pěkně pršelo. Přítel na podobné veřejné akce moc není, sice chtěl původně se mnou jít, ale v tom počasí se mu fakt nechtělo. A navíc byl důležitý zápas v hokeji, pro což jsem měla pochopení, protože letos mistrovství světa v hokeji také sleduji a hrozně mě to baví, a nenechám si ujít ani dnešní zápas o zlato, i když je docela pozdě, a nevím, jestli vydržím až do konce. 

Podle předpovědi mělo pršet do dvou hodin, a pak začít znovu po čtvrté. Tak jsem zavolala mámě, jestli půjde, protože samotné se mi fakt nechtělo. Domluvili jsme se na půl čtvrtou, a pěšky jsme vyrazily na hřiště. Nemám to zase tak daleko, tak kolem dvou kilometrů. Raději jsem si do batohu přibalila i deštník a lehčí bundičku, sice na hřišti měly být stany, ale taky mohla být všechny místa zaplněna. 

Nakonec déšť už nepřišel vůbec, počasí se krásně vybralo, nakonec jsem si sundala i mikinu. Místo k sezení jsme nakonec s mámou našly, ale ještě předtím jsme si prošly celý areál a stánky. Taková ta každoroční klasika, nafukovací skluzavka a hrad pro děti, cukrová vata a perníčky, grilovaný sýr, makrely, dokonce tu byl jeden stánek s velkým plátnem, kde jel živě hokejový zápas. 

Na pódiu hrála živě hudba, moc hezká byla vystoupení dětí ze základky, vystupoval i náš místní ženský pěvecký sbor, upřímně, tento typ hudby mě moc neoslovuje, ale proč ne. Ke svému příjemnému překvapení jsem potkala i kolegyni z práce, která prodávala u stánku grilovaný sýr, tak jsme si hezky popovídaly. Co mě tak ještě z programu zaujalo tak byla ukázka práce psovoda, a radost mi udělala i výstava drobného zvířectva, která byla vloni i na dožínkách. Chovatel je moc příjemný starší pán, jde vidět, že má svoje mazlíčky opravdu rád. 






Koupila jsem si oranžádu, a dostala jsem chuť na makrelu. Jenže maso prakticky nejím, ale co, riskla jsem to, kdyžtak by ji dojedla máma. No nakonec jsem byla překvapená, protože jsem do sebe dostala víc jak čtvrtku ryby. Nemůžu říct, že bych si úplně pochutnala, ale maso mi nesmrdělo, dokonce vonělo, bylo to strašně zvláštní. Mám fakt velkou radost, třeba se to s tou nechutí k masu ještě obrátí, a já si budu moct konečně dát řízek! 

A pak už jsme si šly sednout do stanu, místa bylo dost, navíc jsme měly štěstí na známé a sousedy, takže bylo fajn. V pět hodin se pokácela májka, ovšem letos bylo velké zklamání. Každý rok se soutěžilo o získání praporku z vrcholu májky, soutěžili většinou chlapi, a za odměnu byla vždycky lahev něčeho dobrého k pití. Letos to však bylo zrušeno a zdůvodněno tím, aby se prý někdo při běhu nezranil. 

Je to velká škoda, protože to byla prostě tradice, zábava, a novému panu starostovi to z nějakého důvodu vadí. Nepamatuji si, že by se při běhu někdo zranil, ani tráva nebyla mokrá nebo nějak kluzká. 

Vydržela jsem skoro do šesti, to už se trochu ochladilo, ale na bundu to rozhodně nebylo. V šest měla začít taneční zábava, ale mě už to tak nějak stačilo, navíc přítel dneska ráno odjížděl, tak jsem chtěla být ještě s ním. Tak jsem šla domů zrovna když se rozjela zábava, ale nijak mi to nevadilo. 

Doma pak, asi kolem sedmé, mě chytly hrozné křeče do noh. Začínám mít velké problémy s křečovými žílami, nohy mi sice neotékají, ale bolí jako čert. Nad kotníky mi dokonce žilky vystouply tak, že to místy vypadá, že mi modrá noha. Doktorka mi na to napsala mastičku Lioton 1000, ale ta mi moc nepomáhá. Mám v lékárně objednané kompresní punčochy, ale bohužel nejsou ještě ušité. 

Je to fakt nepříjemné, protože už se mi párkrát stalo, že mě křeče vzbudily i v noci, v pravé noze jsem měla takovou křeč, že jsem myslela, že snad umírám. Jak mi to bříško roste tak zátěž na nohy je čím dál větší, ale musím to prostě vydržet. 

Krom mastičky od doktorky mám i novou mast, gel s přírodním bylinným extraktem, který je vhodný přímo na křečové žíly, a dokonce proti nočním křečím do nohou. Tu mi dala mám, že ji koupila někde na trzích, tak jsem ji hned včera zkusila, a musím říct, že zabrala. 



Gel obsahuje pětadvacet procent kaštanové tinktury, budu si jej mazat alespoň dvakrát denně, a uvidím. Včerejšek byl fajn, počasí dneska je pořád stejně proměnlivé, chvíli sluníčko, pak zase začalo bouřit, a před deseti minutami pršelo. 

Zítra mě čeká ranní prohlídka na gyndě, a pak vyrážím směr Šumperk na to vyšetření srdce plodu dětským kardiologem. Původně jsem měla jen do Olomouce, ale to bych prostě nezvládla, tak dalekou cestu, přeci jen do Šumperku mi jede autobus napřímo, nemusím nikde přestupovat. Tak doufám že bude všechno zase v pořádku, protože už za dva týdny mě čeká začátek třetího trimestru. Je šílené, že to tak rychle uteklo, ale už se hrozně těším! 

Určitě zase napíšu článeček, jak jsem v pondělí dopadla. A snad budou i nějaké pěkné obrázky z ultrazvuku. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek neděle a příjemný vstup do pracovního týdne, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. To povlečení s Kouzelnou školkou nemá chybu :) . Dneska se na hokej asi budu dívat i já , i když hokej mi nikdy moc neříkal , soused vedle v bytě je velkej hokejovej fanoušek a prožívá to dost hlasitě , takže stejně asi neusnu . A taky naposledy si musim užít Boba a Bobka - jsou úžasný . Tak snad nám to dneska vyjde vítězně .

    OdpovědětVymazat
  2. U nás bylo taky aprílově. Já v sobotu cestou od mámy parádně zmokla. Dneska bylo dusno, vypadalo to na bouřku, ale nakonec byla jen krátká přeháňka (ale to už jsem byla doma). Byla jsem na výstavě u nás na tvrzi, odtud jsem šla ještě k mámě nachystat jí prášky na celý týden, takže jsem se docela prošla

    OdpovědětVymazat
  3. Koupila jsi od paní moc hezké věcičky :). Hokej normálně nesleduji, ale když se hraje MS, koukám a fandím vždycky. Mám velkou radost, že to kluci dokázali a ještě doma :)! Jak říkáš, počasí se dost rychle mění. V pátek jsem zmokla u koní, za půl hodiny bylo zase jasno :D. Je hezké, že v obci pořádají takové akce :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js