Přeskočit na hlavní obsah

Půlka února skoro pryč!

 Za pár dní to už bude skoro měsíc, co jsem doma na neschopence. A to kvůli začátku těhotenství. Hned jak jsem se tu radostnou zprávu dozvěděla jsem byla rozhodnutá, že zůstanu doma. Samozřejmě jsem se setkala i s názory, že těhotenství není nemoc, a není potřeba být doma. To je sice pravda, ale přesto tělo prochází velkou hormonální bouří, která se někdy dost intenzivně projevuje. 

Aktuálně jsem v jedenáctém týdnu. To je ještě první trimestr, takže ještě nemám úplně vyhráno, ale pevně věřím, že všechno bude v pořádku. Na další kontrolu jdu za dva týdny, a na začátku března jedu do Olomouce na vyšetření na genetiku. Tam se prý dělají krevní testy, podrobnější ultrazvuk, tak jsem zvědavá.

Hlavně jsem ráda, že se mi podařilo dát se do pořádku psychicky. Když mě totiž nepěkně sepsula moje praktická doktorka a odmítla mi napsat neschopenku, dost to se mnou zamávalo. Ale doktor na gyndě měl pochopení a neschopenku mi napsal bez řečí. Mám i dost pěkné vycházky, což je super. Já si fakt nedovedu představit, že bych měla chodit do práce. Zajedno jsem strašně unavená, chodím spát kolem osmé večer, a vstávám tak kolem deváté ráno. Teď se mi stává i to, že se v noci budím a strašně se mi chce čurat, což se mi běžně neděje.

A druhý problém je s jídlem. Tedy konkrétně to, že pracuju v sýrárně, kde vyrábíme kravské, kozí a ovčí sýry. Teď je mimo sezonu, vyrábí se pouze kraví a ovčí sýry. Ale, nebudu nic nelhávat, ony, zvláště ty ovčí sýry, prostě dost smrdí. Já nejím ani kozí, ano ovčí sýry, ty kravské miluju. A ruku na srdce, tohle bych teď nezvládla. 

Už takhle mám problém s jídlem, konkrétně tedy s vůněmi. Vůbec nemůžu jíst vepřové, ani hovězí. Nebo tedy - sníst to můžu, ale skončí to v záchodové míse rychlostí světla. Předevčírem jsem si dala v jídelně segedínský guláš. Už když jsem jedla, moc mi to nechutnalo, ale říkala jsem si, zaplatila sis to, tak to sníš! No nebyl to nejlepší nápad. To jsem ty peníze mohla ve výsledku spláchnout do záchodu... 

Přiznám se úplně na rovinu, že si teď doma teplá jídla nevařím. Nemám na to chuť, ani energii. Od příštího měsíce si zaplatím obědy v místní školní jídelně, kde se věří pro děti, tudíž se ta jídla moc nekoření ani nesolí. Takže celkem ideální. Dneska jsem si třeba taky zajela v jedenáct hodin na oběd. Na meníčko byla fazolová polévka a králík s bramborovou kaší. 

Tak to mi opravdu chutnalo, naposledy jsem králíka pekla někdy vloni, ale i ten z restaurace byl výborný. A jak jsem polévky nikdy moc nejedla, tak přemýšlím, že si o víkendu nějakou uvařím. Třeba čočkovou, tu taky můžu.

Ale nejlepší alternativou k jídlu jsou pro mě v současnosti obložené chleby. Prostě chlebíčky s nějakou pomazánkou, hodně ráda mám vlašský nebo pařížský salát. K tomu ideálně papriku, sýr, kousek salámu, ředkvičku. 


Co se týče ostatního jídla, tak jím skoro všechno. Poslouchám svoje tělo a dám si to, na co mám chuť. Hodně si kupuju pomeranče, mandarinky, jogurty, a nesmí chybět ani něco sladkého. Čokoládové koblihy, vdolečky, ve spíži mám ještě balení mandlí v horké čokoládě. Jím teď opravdu daleko častěji, někdy menší porce, ale rozhodně nechodím spát hladová. 

Hlavně jsem ráda, že ty nevolnosti nejsou nijak extrémní - musím to tedy zaklepat na dřevo! Co jsem doma, tak mi ty dny letí strašně rychle, za chvíli je březen, to už začnou první záchvěvy jara. Důležité pro mě je, že jsem se zbavila těch šílených úzkostí, které jsem měla na začátku, kdy jsem se málem zhroutila po proslovu od doktorky, která mi nechtěla dát neschopenku a byla pěkně jedovatá. 

Já už na všechen stres kašlu. Ono to všechno nějak dopadne, a i kdyby se nedejbože něco miminku stalo, je už jenom to, že jsem otěhotněla, pro mě strašně velká životní zkušenost a budu na to vzpomínat jako na období, kdy jsem byla opravdu šťastná. Protože teď jsem opravdu šťastná, už necítím to prázdno, kdy jsem měla obavy, že nikdy nebudu mít děti, a nebudu tak mít naplněný život, jak bych si přála. 

Musím vyzdvihnout i svého přítele, který se ke mně chová naprosto úžasně, i když je teď pracovně zase v Německu a jezdí domů jen na pár dní, vždycky si to spolu krásně užijeme. Večeře, kino, procházky... Jsem hrozně ráda, že mám už skoro jedenáct let vedle sebe spřízněnou duši. 


Kvůli tady tomu drobečkovi všechny ty nevolnosti a nepříjemnosti prostě stojí za to! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užijte si krásného Valentýna, pokud jej slavíte, mějte se hezky, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Moc jsem na tebe myslela . Je super , že si ten čas užíváš a jsi v pohodě , udělalas mi radost . Přeji pohodové dny i nadále .

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, skvělé zprávy, miminko vám oběma moc přeji, určitě bude všechno v pořádku a vy budete i se Žofkou už velká rodina, pá 😀😊

    OdpovědětVymazat
  3. Elis, užívej si těhotenství i s těmi nevolnostmi a nechutenstvím. Však ty si najdeš, co ti bude dělat dobře v jídle a jelikož jíst se musí, denní režim se pomalu ustálí i v tomto. Nevolnosti nebudou celé těhotenství. A přijdou i všelijké chutě na sladké i slané, či kyselé. Já měla v říjnu strašnou chuť na čerstvý angrešt a ani chuť angreštu mne neuspokojila. Ale jakmile mne třeba i v noci přepadla chuť na bramborové knedlíky s uzeným, musela jsem vstát a jít si je udělat, byť by bylo těsto v prášku a místo uzeného salám. :-D tak si to užívejte oba, vlastně všichni tři, co to říkám, všichni čtyři. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oprava: ...ani chuť angreštového kompotu mne neuspokojila.

      Vymazat
  4. Užívej si to a ať je ti pokud možno dobře

    OdpovědětVymazat
  5. ať ti vše dobře dopadne, a jste oba v pořádku :)

    OdpovědětVymazat
  6. Držím palce. Taky si myslím, že nevolnosti z tohoto důvodu se zvládají líp než jiné.

    OdpovědětVymazat
  7. Eliss zdravím. Nějakou dobu jsem u Tebe nebyla, máme všelijaké zdravotní trable v rodině... A taková krásná novina ! Moc Ti to ze srdce přeju a raduju se s Tebou. A je dobře, že jsi doma, hezky v klidu a v pohodě. Dávej na sebe pozor, Lenka

    OdpovědětVymazat
  8. držím pěsti, ať vše probíhá v pořádku :) a je dobře, že nemusíš do práce, to by byl zbytečný stres navíc

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, držím moc palce, ať je všechno v pořádku. A ať máš co nejvíc radosti.

    OdpovědětVymazat
  10. Mrzí mě, že trpíš nevolnostmi, ale to se časem určitě zlepší :) jsem strašně ráda, že se to podařilo, mám z vás velkou radost! Moc zdravím a posílám hlavně zdraví! <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js