Přeskočit na hlavní obsah

(Ne)obyčejný strom

 Bydlíme s přítelem v činžáku, celkem tu bydlíme čtyři rodiny. Bydlení je to veskrze pohodové, nejbližší sousedi jsou fajn, ti o pár domů dál už tak moc ne, ale přes všechno se dá přenést! A hlavně mě na našem bydlení těší ten klid. Provoz aut je tu minimální, kousek za činžákem máme pole, lesy, je to řídce obydlená oblast až na pár rekreačních chat.

Už v minulém článku jsem psala, že mám přes celé svátky od pondělí dovolenou. Což je prostě báječné. Můžu se v klidu nachystat na Vánoce - pouklízet, napéct, udělat velký nákup - ale jak trefně poznamenala u minulého článku jedna z blogerek - po domácnostech chodí Ježíšek, a ne kontrola z hygieny! Počasí se ale otočilo, dnes už vykouklo i sluníčko, sníh už úplně odtál, takže to bohužel zase vypadá na Vánoce na blátě.

Chodím teď hodně ven, na procházky, buď se Žofkou sama, nebo s námi jde i přítel. Ve čtvrtek nebo v pátek se chystáme na větší vánoční nákup - už se těším na všechny ty přípravy! Včera jsem byla ještě na kontrole u doktorky, a všechno už je rozhodně na lepší cestě, což mi dělá radost, a opravdu mě to moc uklidnilo.

No a pak mě také včera uchvátila jedna věc. Ráno, když jdu venčit Žofku, často vídáme krásný východ slunce. A z okna ložnice, kde nechávám přes den odtažené žaluzie, zase můžu pozorovat krásnou večerní oblohu, čarokrásné kouzlení s mraky. Krásný pozvolný západ slunce, kdy se den pomalu přehupuje v noc. Ale včera byla obloha tak úžasná, tak krásné barevné červánky jsem dlouho neviděla! 

Takže jsem včera otevřela okno, a cvakala jednu fotku za druhou. Spousta mých přátel i na Facebooku přidávala spoustu fotografií večerní oblohy. Dokonce o tom vyšel i článek na blesk.cz. Podle redaktora červánky značí změnu počasí - tak uvidíme, třeba ještě nasněží, a nebo se naopak prudce oteplí. Necháme se překvapit! 





Přesně takový výhled mám z okna ložnice. Soused má pěknou zahradu, a uprostřed ní stojí právě tento velký, majestátní strom. Na jaře a v létě se tu hojně slétají ptáci - o víkendu mě budí ptačí zpěv, dávno jsem si na něj zvykla, a jsem za to ráda.





Poslední tři fotky jsou také ze včerejška, jen jsem je cvakla o necelých deset minut později. Za tak krátkou dobu došlo na obloze k takové proměně, červánky vystřídala ledová modř. Ale byla to prostě nádhera.

Jako dítě si pamatuji, že často byly červánky tak intenzivní, že doslova ozářily ráno můj pokojíček, až jsem měla strach, že hoří. Dnes se ven dívám s potěšením, takovou krásu jsem opravdu dlouho neviděla. 

A co Vy? Také u Vás byly na obloze krásné červánky? Fotíte rádi ranní či večerní oblohu? Chodíte teď před svátky také na procházky? Chystáte už se na Štědrý den? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji předvánoční pohodu a klid, hlavně žádný stres, Vaše Eliss ♥




Komentáře

  1. Krásný fotky, na některých to vypadá jako že mu mraky ve větvích dělají korunu.

    OdpovědětVymazat
  2. Je fajn, že je všechno fajn :) . Já včera byla v centru města a taky jsem to viděla . Vypadalo to zajímavě i nad budovama ve městě a spoustu lidí si to fotilo , já teda ne , nemam moc na mobilu kvalitní foťák a asi by to tu krásu stejně nezachytilo, tak jak mělo .

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, to je opravdu nádhera, která se ti podařila parádně nafotit. Ten článek jsem také četla, taková obloha se nevidí každý den. Měj se hezky a užívej si dovolenou 😊

    OdpovědětVymazat
  4. Parádní snímky.
    Veselé Vánoce vinšuji, ať přípravy proběhnou v pohodě a hladce.

    OdpovědětVymazat
  5. Včera byl i u nás nádherný východ slunce a červánky

    OdpovědětVymazat
  6. úžasně zachycené :)

    už jen douklízet, udělat v pátek nákup a hotovo :)

    OdpovědětVymazat
  7. krásné fotky a krásný text, líbí se mi, jak dokážeš ocenit takové věci, které mnoho lidí přehlíží... taky u nás teď byl moc pěkný východ slunce :) obecně mám raději východy slunce a rána než západy slunce... ale i ty mají něco do sebe :D ale právě i ráda chodím na procházky ráno, kdy je všechno ještě takové čerstvé, probouzející se, chladné... :)

    OdpovědětVymazat
  8. Obloha byla nádherná :)! Bohužel jsem viděla jen kousek, protože bydlím v Budějovicích mezi vysokými domy a nestihla jsem včas vyjít ven. Doma taky moc ráda fotím oblohu a mraky. Hlavně tu večerní, ranní nestíhám :D příroda umí krásně kouzlit <3 počasí se změnilo, teď u nás krásně sněží! :) kéž by to vydrželo! Ale koukala jsem na předpověď a v poledne má zase pršet, ach jo :(... kéž by sněžilo. Mám v plánu jet na koníky dát jim Ježíška, tak snad bude počasí přát. Měj krásné svátky :*

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula