Přeskočit na hlavní obsah

Krásně nám to nasněžilo!

 Letošní listopad je opravdu diametrálně odlišný od toho loňského. Zatímco vloni bylo v listopadu ještě spousta slunečných dnů, kdy jsem chodila hodně na procházky a fotila, tak letos je listopad pěkně chladný, mrazivý a sychravý.

Ale nijak mi to nevadí, příroda má svůj koloběh a celé je to přirozené, takže tak to má být. Osobně mám raději trochu chladněji, třeba i doma, nesnáším, když je přetopeno. Topíme dřevem v krbových kamnech, což se absolutně nedá srovnat s teplem z plynového kotle. Samozřejmě doma topíme každý den, dřevo máme do zásoby ve sklepě. 

Je hrozně fajn se s šálkem horkého čaje uvelebit u kamen, číst si, nebo koukat na telku. 

Od začátku týdne bylo opravdu škaredě, foukalo, pršelo, a v noci z neděle na pondělí padal déšť se sněhem, který ale hned roztál, ráno už po něm nebylo skoro ani stopy. Zato dnes ráno mě čekalo sněhové překvapení! Zjistila jsem to paradoxně ne pohledem z okna, ale pustila jsem si na mobilu Facebook, a tam kamarádka zrovna fotila ulici při venčení pejska. 

Tak jsem měla hned velkou radost, že napadl sníh. Vloni skoro žádný sníh nebyl, Vánoce byly na blátě, tak letos to snad bude jiné! Ranní cesta do práce byla pěkně mrazivá. A snad i kvůli problémům se sněhem nám v práci hned třikrát po sobě vypadla elektrika, ale naštěstí je to už v pořádku. Ale směna utekla dnes moc rychle, a už jsem se těšila domů, plánovala jsem jít na procházku. 




U autobusové zastávky, kam chodí děti ze školy, je i moc pěkně opravené dětské hřiště. Jsou tu klouzačky, prolézačky, deváťáci tu každý rok sází svůj památný strom, když se loučí se školou. Já sem chodím často hlavně kvůli malé knihobudce, kam nosím knížky na výměnu. 

Zaběhla jsem ještě rychle do obchodu, a už jsem pospíchala domů se trochu ohřát. Trochu jsem poklidila, oběd byl uvařený ze včerejška, a jelikož je teď doma přítel a krásně všechno pouklízel, rozhodla jsem se ještě zajít si na procházku za náš činžák, kde je pole a přilehlý les.


Pěkný kontrast sněhu a listí na asfaltce - teď mě mrzí, že jsem to listí nevyfotila z trochu jiného úhlu...





Na procházku jsem vyrazila sama, bez Žofky, a proto se ke mně připojila kočičí kámoška. Je z nedaleké chaty, vídám ji poměrně často, ale málokdy mám šanci si ji pohladit. Dnes však byla opravdu přítulná, lísala se ke mně, a doprovázela mě pěkný kus. Jen bylo teda umění ji vyfotit, protože byla neustále v pohybu, a samozřejmě si nic nedělala z toho, že chci mít pěknou fotku!

Úžasná kočička, opravdu. 



V dálce jde vidět trochu i mlžný opar. Nešla jsem dnes moc velký kus, protože byla fakt zima, zábly mě ruce, takže jsem se obrátila a šla domů. Teď už nesněží, ale zima je tedy pořádná - teploty se dneska pohybují kolem mínus dvou a tří stupňů. 

No, zdá se, že pěkně podzimní dny jsou definitivně pryč, a budou už jen plískanice a mráz. Ale začíná období těšení se na Vánoce, které jsou sice až za měsíc, ovšem supermarkety plné vánočních ozdob a kolekcí na stromeček nám jen tak nedají zapomenout, že už se to blíží!

Procházka byla fajn, byla jsem sice trochu vymrzlá, ale to spravil horký čaj. Doufám, že ten sníh ještě pár dní vydrží, ale nedělám si iluze, určitě se zase mírně oteplí, a bude po sněhu... A mně by vůbec nevadilo, kdyby ještě trochu nasněžilo.

A co Vy? Také u Vás napadl sníh? Nebo na první sněhovou nadílku teprve čekáte? Máte rádi sníh a zimní čas? Byli jste také dnes někde na procházce? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný mrazivý den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Liss to je moc hezký článek i fotografie. Také u nás nasněžilo, ale pokud vydrží, tak je pořekadlo " Kateřina na sněhu - Vánoce na blátě"... a sv.Kateřiny bude v neděli. Tak se necháme překvapit. Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
  2. U nás ještě nenapadnul a mohlo by to tak zůstat - nejsem fanoušek sněhu kvůli vozíku . Stačí málo a už hrabe a klouže . Sníh mě prostě limituje a docela hodně .

    OdpovědětVymazat
  3. To se máte, že napadlo. Tady je teda listopad mnohem teplejší než loni, to mrzlo, byla vážně zima, letos až dneska byla celkem pocitově zima a po sněhu furt ani stopy. Ale chtěla bych.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezké...U nás je také bílo, ale je to jen poprašek . Dnes vydržel, protože celý den mrzne, ale má do toho pršet.

    OdpovědětVymazat
  5. Téda, to je sněhu. U nás dneska padalo něco mezi deštěm a sněhem a byla pěkná kosa, jak říkají Vlaši, myslím, že kousek dál na Východ v Rožnově pod Radhoštěm už je také sníh. Na Radhošti určitě.

    OdpovědětVymazat
  6. U nás nasněžilo poprvé v neděli, ale dlouho to nevydrželo, protože bylo nad nulou a pak ještě začalo pršet. Teď je mráz, tak snad taky trošku napadne:)

    OdpovědětVymazat
  7. U nás zatím sníh není a klidně by to tak mohlo zůstat. Nikdy dlouho nevydrží a ten marast po něm je dost nepříjemný. Dneska je už je docela zima a hlavně fouká strašně studený vítr, už jsem vytáhla kulicha 😀

    OdpovědětVymazat
  8. Kočky si vždycky dělají, co chtějí...
    A to se mi na nich líbí.

    OdpovědětVymazat
  9. Já dneska donesl ještě bedle a dokonce i malé praváky. Těch praváků by bylo možná ještě víc, ale to bych si musel vzít do lesa hrábě, jsou ukrytí v listí a hledají je divočáci. To že nebylo víc mi ale nevadí, já stejně nejraději bedle.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak Praha na sníh zatím čeká. A když jsem nahlédla do svého loňského článku o listopadu, tak loni v listopadu v Praze malinko nasněžilo. Ale ještě není listopadu konec a má se ochladit, tak třeba bude pocukrovaná chvíli i Praha.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js