Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 331 Sny o vůni citronů

 Autor: Kajsa Ingemarssonová

Žánr: Romantický, Společenský román, Humoristický

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Pětadvacetiletá Agnes Edisonová drží svůj život pevně ve svých rukou. Má práci, o které dlouhé roky snila, obsluhuje jako hlavní vrchní v nejlepší stockholmské francouzské restauraci Le bateau bleu. Ani ve vztahové rovině si nemůže na nic stěžovat - přítel Tobias je milující, okouzlující, ačkoliv na Agnes nemá poslední dobou čas - se svou kapelou je zrovna na koncertní šňůře. 

A právě tyto dvě jistoty se jednoho dne zcela zhroutí. Když se Agnes vypravila do vinného sklípku, aby zákazníkům přinesla drahé víno, začal ji velmi nevhodně obtěžovat šéf, Gérard. Nebylo to poprvé, kdy jí někdo sahal na prsa a šeptal jí do ucha sladká slůvka, ale bylo to poprvé, co se tak dělo proti její vůli. Celá scéna skončila rozbitou lahví drahého vína a zkrvaveným Gérardovým nosem. 

To samozřejmě znamená okamžitou výpověď, a vzhledem k rozbitému vínu padá i nárok na poslední výplatu. Jako by večer už nemohl být horší, zavolá nečekaně Tobias. To by byla za normálních okolností dobrá zpráva - jenže ten se s s Agnes po telefonu dost nevybíravým způsobem rozejde - zamiloval se totiž do své kolegyně Idy...

Příští ráno není o moc lepší - Agnes se vzbudí s pořádnou kocovinou, a také při cestě do prádelny potká nového, podivínského souseda, který má příšerný hudební vkus a obléká se, jako by zamrzl v devadesátkách. A navíc pere prádlo v čas, který má na nástěnce vyhrazena Agnes! Vypadá to, že David nebude ukázkový příklad souseda z říše snů! 

Zdá se, že v jejím životě nezůstane kámen na kameni. Co teď, jako čerstvě nezaměstnaná, bude dělat? Když se zajde zaregistrovat na místní úřad práce, zdá se, že jí štěstěna znovu přeje. Potká tu kamaráda Kalleho, který zrovna shání nové zaměstnance do restaurace, kterou plánuje otevřít. Měl by o Agnes s jejími bohatými zkušenostmi zájem, věc má ale háček. Restaurace se totiž bude teprve zařizovat, uvnitř podniku to vypadá, jako by tu právě vybuchla bomba, a je vidno, že Kalleho čeká ještě velká spousta práce.

Agnes tedy mezitím vezme naprosto zoufalou nabídku, aby měla alespoň na činži. Těstovinový král je totiž všechno možné, jen ne vyhlášená restaurace. Podávají se tu rozvařené těstoviny a piva po hektolitrech, nechybí smrad z cigaret a přepáleného oleje, prostě práce, která je pod úroveň bývalé hlavní vrchní...

Rozhodne se kamarádovi se zařizováním nového podniku pomoct. Beztak už nemá co ztratit. Čeká na ni snad v nové práci i nová láska? 

Když ale dojde k dalším soukromým zvratům, a Agnes je nucena vrátit se do malé rodné vesničky, aby byla poblíž svým rodičům a starší sestře, má čas pořádně na vším popřemýšlet a přehodnotit své priority. V životě totiž můžeme udělat spoustu špatných rozhodnutí, ale důležité je hlavně to, zda se z nich dokážeme poučit.

Nejlepší taktika není vždycky držet se vzpřímo, ale naučit se dopadnout lehce. A důležité je nepřestat snít, vždyť i sny o vůni citronů můžou být tak kouzelné! 




Hodnocení: Po dočtení hrozně těžkého a těžce stravitelného hororu jsem fakt potřebovala ke čtení něco jednoduchého, ba až hloupého, abych se mohla odreagovat. Knihy a romány pro ženy zrovna nejsou mým šálkem čaje, za život jsem jich zase tolik nepřečetla, ale tentokrát jsem už prostě potřebovala změnu!

Sny o vůni citronů jsem si už minulý měsíc půjčila v knihovně. Nechala jsem si ještě prodloužit výpůjční dobu - na knížku nebyla vhodná chvíle, ta nastala až tento týden. Podle anotace to vypadalo na průměrný román pro ženy.

Nic víc jsem od knížky taky nečekala. Pohodové čtení, okořeněné třeba i humorem. Ale přesto jsem byla příjemně překvapená. Jasně, zase nic moc tak překvapivého se tu po dějové stránce neděje. Agnes je sympatická mladá žena, která chce to jediné, co chceme my všechny ženy - být šťastná. Jenže to sejí teď zrovna moc nedaří, a musí bojovat s překážkami, které jí osud staví do cesty. 

Je to romantická oddechovka, ale hrozně pěkně se čte. Moc se mi líbila volba prostředí, kouzelná švédská vesnička versus hlučné velkoměsto. Bavilo mě číst o rozjezdu nové restaurace, o všech těch nesnázích, které se každé nově zařízené restauraci asi nevyhnou. Úplně živě jsem si ji dokázala představit - citronově žluté stěny, čisté dřevěné stoly a středomořsky modrý oceán... Taková oáza klidu, kde se dobře najíte, dostanete dobré kafe, a připadáte si jako někde v Itálii.

Trochu mi chyběly v knížce nějaké významnější zvraty - jasně, jsou tu události z běžného života, ale možná to chtělo trochu ubrat na té poklidnosti. Ale jak už jsem zmínila výše - četlo se to hrozně dobře, a to byl snad jediný záměr celé knihy. Milý příběh bez větších ambicí - jasně, načne se tu i pár trochu závažnějších témat, ale rozhodně se nejedná o kdovíjaký společenský román. 

Závěr byl takový, jaký jsem očekávala, ačkoliv mi chvílemi přišlo, že Agnes snad nepřijde na to, co je pro ni v životě nejlepší, ač to bylo celou dobu zjevné. Téměř tři sta stránek jsem si užila, u čtení jsem si odpočinula a naladila se na pozitivní notu, což jsem zrovna potřebovala. 

Hodnotím sedmdesáti procenty - nenadchne, neurazí, příběh ze života, u čtení se nemusí moc přemýšlet. Prostě se mi to líbilo, ač podobné žánry nijak nevyhledávám. Po dlouhé době příjemná čtenářská změna.

Na závěr ještě musím vypíchnout moc pěknou obálku, ta už na první pohled evokuje vůni citronů, pohodu a klid. Pokud hledáte nějaké pěkné, klidné čtení na nudný upršený podzimní večer, tak můžu rozhodně doporučit! 

Mimochodem, podle knihy byl natočen i film, musím se podívat, jestli je dostupný i v češtině, ráda bych na něj mrkla, zde je odkaz: 

https://www.csfd.cz/film/339230-laska-a-citrony/recenze/

A co Vy? Četli jste v poslední době nějaký pěkný, odpočinkový román? Sáhnete někdy po vyloženě ženském čtení? Vybíráte si někdy knížky i podle pěkné obálky? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Nejsem si jistá , protože knížky půjčený z knihovny si moc nepamatuju, ale zrovna tohle jsem asi kdysi četla . Ráda čtu kriminálky , thrillery a tak ,ale čím dál častěji sahám po podobných knížkách kvůli změně a taky tomu , že je to odpočinkový . Naposledy jsem četla knížku , která sice není o lásce , ale dost jsem se nasmála - jmenuje se Další, prosím a je o historkách praktickýho doktora v Anglii. Dokonalá oddechovka .

    OdpovědětVymazat
  2. Tak já čtu taky spíš thrillery a detektivky, ale po nějaké romantické oddechovce občas sáhnu. U té aspoň nemám tendenci číst dlouho do noci, protože nutně potřebuju vědět, jak to dopadne (u těch romanických knížek to člověk většinou tuší :D)

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem naposledy četla román v létě - jsem spíše na detektivky a thrillery, ale občas si od toho potřebuju odpočinout, a právě v takovém případě se pouštím do čtení něčeho, u čeho si odpočinu. 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js